Jeho otec byl celním úředníkem, proto se rodina stěhovala po různých hraničních místech mezi Rakouskem a Německem. V roce 1962 začal studovat herectví na Vysoké škole múzických umění ve Stuttgartu, ale po dvou semestrech odešel, protože roku...

Životopis

Jeho otec byl celním úředníkem, proto se rodina stěhovala po různých hraničních místech mezi Rakouskem a Německem.

V roce 1962 začal studovat herectví na Vysoké škole múzických umění ve Stuttgartu, ale po dvou semestrech odešel, protože roku 1963 nastoupil angažmá do Zemského divadla v Tübingenu. Poté působil na scénách v Düsseldorfu, Salcburku, Mnichově, Vídni a Curychu a od roku 1971 je až dodnes členem vídeňského Burgtheateru, kde se na repertoáru podílí nejen jako herec, ale při inscenování děl německých klasiků a Shakespeara se ujímá často i režie.

Od roku 1982 hraje každé léto na divadelním festivalu v Salcburku hlavní roli ve hře Huga von Hofmannsthala Jedermann.

Třebaže před film. kamerou debutoval už koncem 60. let, do mezinárodního povědomí se poprvé výrazně zapsal teprve úlohou ctižádostivého německého herce Hendrika Höfgena ve stejnojmenné film. adaptaci románu Klause Manna Mefisto (r. I. Szabó). Strhující výkon v postavě rozporuplného herce, který pro svou kariéru zaprodá vlastní duši a talent fašistické zvůli, mu přinesl světový věhlas a Donatellova Davida 1982.

V podobném expresivním duchu interpretoval i další tragické hrdiny Szabóových psychologicko-historických filmů, jejichž osudy se zmítají v soukolí významných dějinných událostí a oni sami se stávají oběťmi vlastních komplexů a mocenských zájmů: šéf zpravodajské služby rakousko-uherské armády Alfred Redl v Plukovníku Redlovi a jasnovidec Erik Jan Hanussen v Hanussenovi.

Během 80. let se K. M. B. prosadil také v Hollywoodu, kde byl za roli švédského barona Brora Blixena v melodramatu Vzpomínky na Afriku (r. S. Pollack) nominován na Oscara 1985 a získal Zlatý glóbus 1985.

Mezi dalšími známými historickými postavami, jímž propůjčil svou tvář, figurují holandský malíř Rembrandt van Rijn (Rembrandt) a hollywoodský režisér Otto Preminger (VČerná Carmen Dorothy Dandridge).

Stále častěji se věnuje režii jak na divadle a v TV, tak i ve filmu. V roce 1989 natočil snímek Georg Elser - jeden z Německa, v němž zpracoval autentickou událost z roku 1939, kdy se jistý řemeslník Elser (Klaus Maria Brandauer) pokusil spáchat v Mnichově atentát na Hitlera.

Do film. podoby převedl známou novelu Thomase Manna Mário a kouzelník, v němž si pro sebe ponechal titulní roli kulhavého kejklíře Chipolla.

Několikrát pobýval v Československu; V roce 1987 natáčel v Praze film Pavučina a v Mariánských Lázních film Palčivé tajemství, koncem září 1992 vystoupil s literárním pásmem v pražském divadle Labyrint. Byl oficiálním hostem MFF v Karlových Varech 1997.

V březnu 1999 měla premiéru na jevišti londýnského Almeida Theater jeho inscenace jednoaktového dramatu Esther Vilarové Speer, v němž vytvořil také titulní postavu nacistického architekta Alberta Speera. V letech 1963-92 byl ženatý s předčasně zesnulou TV režisérkou Karin Brandauerovou, v jejíchž některých inscenacích hrál.