Upravit profil
Lada Jelínková absolvovala brněnskou JAMU, kde nejprve studovala obor muzikálu a po roce přestupila na činohru. Ve školním divadle Studio Marta hrála Agátu (N.V. Gogol: Ženitba),Vicki (T. Letts: Zabiják Joe) a Hraběnku (Beaumarchais: Figarova...
Životopis
Lada Jelínková absolvovala brněnskou JAMU, kde nejprve studovala obor muzikálu a po roce přestupila na činohru. Ve školním divadle Studio Marta hrála Agátu (N.V. Gogol: Ženitba),Vicki (T. Letts: Zabiják Joe) a Hraběnku (Beaumarchais: Figarova svatba).
Prvníangažmá získala v Divadle F.X. Šaldy: v Liberci - M. Kundera: Jakub a jeho pán (Hostinská), W. Shakespeare: Jak se vám líbí (Rosalinda), A. Jirásek: Lucerna (Kněžna), A. Miller: Čarodějky ze Salemu (Abigail).
Činoherní klub … je pro mě pojem. Za nějaké dva roky mu bude 40 let a na JAMU byl součástí přednášek z dějin divadla, takže můžu říct, že mám z Činoheráku zápočet.
Činoherní klub … první, koho jsem znala osobně, byl Standa Zindulka. Byla jsem v angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a Standa tam hostoval v Lucerně. Jednou před představením mi řekl – Přijel se na tebe podívat náš pan ředitel. Utrpěla jsem hysterickou ztrátu hlasu … a pak si pamatuji, jak jsem večer skákala radostí po posteli, protože mi pánové Procházka a Krobot nabídli roli v Činoheráku. Alternovala jsem (tedy alternuji dosud) s Aničkou Bendovou, která tou dobou čekala malého Mikuláše, Soňu v Lesoduchovi. Takže Mikuláši díky!
Činoherní klub … je divadlo, kde se pořád něco děje. Třeba když vypadne proud a Stanley (náš inspicient Stanislav Štícha) zkouší potmě s Ondrou Vetchým, prý aby se nestyděl, ale Lála (Jaromír Dulava) všechny navede, aby se šli dívat, a my všichni jdeme, včetně pana ředitele.
Činoherní klub už není šedomodrý ale oranžovorůžový a já doufám, že nás tu čeká minimálně oranžovorůžová budoucnost. Někteří mí kamarádi říkají - vy nejste z divadla, vy jste z klubu, já říkám - milé divadlo, diky, že jsi mě vzalo.
Prvníangažmá získala v Divadle F.X. Šaldy: v Liberci - M. Kundera: Jakub a jeho pán (Hostinská), W. Shakespeare: Jak se vám líbí (Rosalinda), A. Jirásek: Lucerna (Kněžna), A. Miller: Čarodějky ze Salemu (Abigail).
Činoherní klub … je pro mě pojem. Za nějaké dva roky mu bude 40 let a na JAMU byl součástí přednášek z dějin divadla, takže můžu říct, že mám z Činoheráku zápočet.
Činoherní klub … první, koho jsem znala osobně, byl Standa Zindulka. Byla jsem v angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a Standa tam hostoval v Lucerně. Jednou před představením mi řekl – Přijel se na tebe podívat náš pan ředitel. Utrpěla jsem hysterickou ztrátu hlasu … a pak si pamatuji, jak jsem večer skákala radostí po posteli, protože mi pánové Procházka a Krobot nabídli roli v Činoheráku. Alternovala jsem (tedy alternuji dosud) s Aničkou Bendovou, která tou dobou čekala malého Mikuláše, Soňu v Lesoduchovi. Takže Mikuláši díky!
Činoherní klub … je divadlo, kde se pořád něco děje. Třeba když vypadne proud a Stanley (náš inspicient Stanislav Štícha) zkouší potmě s Ondrou Vetchým, prý aby se nestyděl, ale Lála (Jaromír Dulava) všechny navede, aby se šli dívat, a my všichni jdeme, včetně pana ředitele.
Činoherní klub už není šedomodrý ale oranžovorůžový a já doufám, že nás tu čeká minimálně oranžovorůžová budoucnost. Někteří mí kamarádi říkají - vy nejste z divadla, vy jste z klubu, já říkám - milé divadlo, diky, že jsi mě vzalo.