Americká zpěvačka Lana Del Rey se narodila 21. června 1985 jako Elizabeth Woolridge Grant v nejlidnatějším městě Spojených států amerických, New Yorku. Její otec Robert Grant Jr. (nar. 1954) pracoval v nábytkářské společnosti, později působil v...
Životopis
Americká zpěvačka Lana Del Rey se narodila 21. června 1985 jako Elizabeth Woolridge Grant v nejlidnatějším městě Spojených států amerických, New Yorku. Její otec Robert Grant Jr. (nar. 1954) pracoval v nábytkářské společnosti, později působil v reklamní a marketingové agentuře Grey Global Group, kde se vypracoval až na vedoucí pozice. Koncem 90. let začal s investicemi do internetových domén a v roce 2011 si v tomto oboru odnesl ocenění z konference T.R.A.F.F.I.C. 2011. Je také CEO v jedné realitní společnosti. Matka Patricia Grant (nar. 1955) pracovala jako středoškolská učitelka. Robert a Patricia si řekli své ano v roce 1982 a z jejich vztahu vzešly tři děti. Abychom tedy měli rodinný výčet kompletní, pojďme se podívat, kdo jsou sourozenci Lany Del Rey.
Sestra Caroline Chuck Grant (nar. 1987) je profesionální fotografkou působící v Los Angeles. Od začátku Laniny kariéry je z nadsázkou řečeno její "dvorní fotografkou". Nějaký čas chodila s hercem Keeganem Allenem, známým především ze seriálu Prolhané krásky (Pretty Little Liars).
Bratr Charlie-Hill Grant (nar. 1993) žije v Minnesotě, v roce 2012 se objevil v sestřině videoklipu "Ride" a o rok později v biblickými motivy opředeném 27-minutovém filmu Tropico s Lanou Del Rey v roli Evy.
Když byl Laně pouhý rok, rodina se přestěhovala do malého Newyorského městečka Lake Placid, pojmenovaného podle nedalekého jezera. Přestože by se co do počtu obyvatel (2 - 3 tisíce) mělo jednat spíše o neznámé místo, v minulém století se na něj obracely zraky celého světa hned u dvou příležitostí. V letech 1932 a 1980 se tu konaly zimní olympijské hry a od roku 1999 navíc hostí každoroční Ironman triathlon.
Ach ta puberta
Ve věku patnácti let s Lanou, podobně jako s jejími vrstevníky, mávala puberta a rodiče jí tak po roce studií na střední škole, kde učila její matka přeřadili na soukromou Kent School v Connecticutu. Tou dobou se u ní totiž začaly objevovat problémy s alkoholem a změna prostředí tak měla odvrátit blížící se katastrofu.
Jedním z důvodů, proč se v takto mladém věku uchylovala k alkoholu bylo to, že jako teenagerka byla posedlá jakýmsi strachem ze smrti. Nemohla si připustit, že její rodiče, kamarádi i ona sama z tohoto světa jednoho dne odejdou.
První kytarové krůčky odhalily skrytý talent
Po úspěšném absolvování Kent School se během pobytu u své tety na Long Islandu naučila hrát na kytaru. Díky tomu v sobě objevila do té doby skrytý talent. Najednou měla plnou hlavu námětů na vlastní písně a brzy na to začala vystupovat v nočních klubech a mohla tak opustit od svojí tehdejší profese servírky.
V druhé polovině roku 2004 se přihlásila ke studiu metafyziky na Fordham University v New York City a o čtyři roky později se mohla pyšnit bakalářským titulem. To jsme ale trošku odbočili od rozjezdu její hudební kariéry takže honem zpět.
První dvě EP z roku 2005, nazvané Young like Me a From the End nebyly nikdy oficiálně vydané, ale někdy v roce 2014 unikly na internet.
S nahráváním pokračovala i v následujícím roce, kdy přišla s patnácti-songovým demo albem Sirens. To bylo, stejně jako dvě předchozí EP nahráno pod jejím tehdejším pseudonymem May Jailer a ani v tomto případě nebylo oficiálně vydáno. Aby těch podobností nebylo málo, ještě nutno dodat, že i v tomto případě došlo k úniku na internet. A to dokonce o dva roky dříve než u zmíněných EP, někdy v květnu 2012 přes videoserver Youtube.
První nahrávací smlouva
Rok 2007 jí přinesl první nahrávací smlouvu s 5 Points Records, díky které si přišla na honorář ve výši 10 tisíc dolarů. Díky těmto penězům se částečně osamostatnila, pořídila si mobilní domov a začala spolupráci s producentem Davidem Kahnem.
V roce 2008 vydala pod svým rodným jménem Lizzy Grant EP Kill Kill. Trojice songů "Kill Kill", "Yayo" a "Gramma (Blue Ribbon Sparkler Trailer Heaven) byla později součástí debutového alba Lana Del Ray z roku 2010 a "Yayo" se pak navíc objevilo i na EP Paradise z roku 2012.
Zrod Lany Del Rey a debutové album
Následující období se neslo ve znamení hledání uměleckého jména pro vlastní debutové album. A jak vlastně Lizzy k Lana Del Rey došla? Inspirací jí byla americká herečka Lana Turner. Její křestní jméno pak spojila s částí názvu zřejmě jejího oblíbeného vozu Fordu Del Rey - brazilského sedanu z osmdesátých let 20. století.
Lanin debut Lana Del Rey nakonec vyšel v lednu 2010. S marketingem pomáhal zpěvaččin otec a nějakou dobu bylo k dispozici na iTunes Store a Amazonu. Společnost 5 Points však nebyla silným hráčem na trhu a neměla prostředky na financování celého projektu. Třinácti-songové album se z tohoto důvodu nedočkalo ani fyzického vydání, k dispozici bylo jen krátce na zmíněných online službách. Lana Del Rey však díky svým budoucím manažerům Edu Millettovi a Benu Mawsonovi rozvázala poměr s 5 Points a získala zpět práva k albu. Se songy tak mohla v budoucnu nakládat dle svého uvážení.
Úspěch amatérsky nahraných videoklipů
Skvělý kousek se jí povedl v roce 2011. Poté co se z jejich amatérských videí k vlastním písním "Blue Jeans" a "Video Games" stal youtubový hit podepsala smlouvu s nahrávací společností Stranger Records. V roce 2020 se sledovanost obou těchto amatérských "videoklipů" pohybuje kolem čtvrt miliardy, což je vskutku obdivuhodné.
Song "Video Games" tak byl vydán jako Lanin debut a nezůstal bez povšimnutí. Zpěvačka si za něj v říjnu 2011 vysloužila britskou Q Awards v kategorii Next Big Thing a Ivor Novello Awards za Nejlepší současnou píseň (Best Contemporary Song).
Úspěšné prodeje druhého studiové alba
Krátce na to podepsala kontrakt s Interscope Records a Polydor Records, jehož předmětem bylo především vydání druhého Del Reyina alba Born to Die. To bylo vydáno 27. ledna 2012 a komerční úspěch zaznamenalo v mnoha zemích světa. V prestižním žebříčku Billboard 200 měřícím prodejnost hudebních desek a EP na území USA na týdenní bázi se nejlépe umístilo na druhé příčce a celkově se v žebříčku drželo po dobu neuvěřitelných 300 týdnů. Za rok 2012 šlo celosvětově o páté nejprodávanější album a v druhé dekádě 21. století jde podle magazínu Billboardu o 20. nejlepší album (konkrétně dle jejich žebříčku The 20 Best Albums of 2010s).
Deska obsahovala i píseň "Summertime Sadness", jenž se v červenci 2013 dočkala úspěšného remixu od francouzského DJ Cedrica Gervaise. Tato verze následně získala cenu Grammy za Nejlepší zremixovanou neklasickou nahrávku (Best Remixed Recording, Non-Classical).
25. září 2012 přišla se singlem "Ride", prvním počinem z EP Paradise vydaným o dva měsíce později. Videoklip k "Ride" je mnohými označován jako jakási propagace prostituce. Sama Del Rey zde ztvárňuje prostitutku motorkářského gangu.
Stejnou dobou se dočkalo znovuvydání i úspěšné Born to Die. S podtitulem The Paradise Edition bylo jasné, že půjde o jakousi kombinaci předchozího alba a současného EP. A je tomu přesně tak, Born to Die bylo obohaceno o osm písní z EP Paradise.
Období ověnčené mnoha hudebními cenami
Na MTV Europe Music Awards 2012 získala ocenění za Nejlepší alternativu (Best Alternative) a v následujícím roce zase bodovala na Brit Awards jako Mezinárodní ženská sólová umělkyně (British Female Solo Artist). Svými výkony uchvátila i posluchače v Německu, o čemž svědčí i fakt, že se stala vítězkou Echo Music Prize hned ve dvou kategoriích - Nejlepší mezinárodní nováček (Best International Newcomer a Nejlepší mezinárodní Pop/Rockový umělec (Best International Pop/Rock Artist).
EP Paradise na 56. ročníku udílení cen Grammy v roce 2014 bojovalo v kategorii Nejlepší popové vokální album (Best Pop Vocal Album), ale vítězství si nakonec odneslo album Unorthodox Jukebox zpěváka Bruno Marse.
V dubnu 2013 nahrála píseň "Young and Beautiful", jenž je součástí soundtracku k úspěšnému dramatu Velký Gatsby (The Great Gatsby, 2013, rež. Baz Luhrmann). Song získal Satellite Awards za Nejlepší původní píseň (Best Original Song).
Ultraviolence ovládající žebříčky prodejnosti po celém světě
13. června 2014 spatřilo světlo světa třetí Lanino studiové album. Hned v prvním týdnu od vydání ovládlo pod názvem Ultraviolence nejen americký žebříček prodejnosti Billboard 200, ale i více než desítku podobných žebříčků po celém světě. Jen v USA se během tohoto týdne prodalo asi 180 tisíc kusů, celosvětově pak téměř 900 tisíc.
Ve stejném roce navíc nahrála pro film Zloba - Královna černé magie (Maleficent, rež. Robert Stromberg) song "Once Upon a Dream" a následně pak písně "Big Eyes" a "I Can Fly" pro životopisné drama Big Eyes (rež. Tim Burton).
Období od 7. května do 16. června 2015 trávila více méně na cestách po Severní Americe. Odehrála totiž dvacítku koncertů v rámci svého turné The Endless Summer Tour. Předskokankou prvních sedmi koncertů byla Courtney Love, ve zbytku se o rozpálení publika postarala kanaďanka Grimes.
Čtvrté studiové album a filmová produkce
To, že zpěvačka neusíná na vavřínech potvrdila hned v září 2015, kdy vydala čtvrté album Honeymoon. To se setkalo s pozitivními reakcemi od hudebních kritiků a mnozí jej označili za do té doby nejpovedenější Lanino album.
Lana Del Rey si krátce na to vyzkoušela něco zbrusu nového, zabrousila do světa filmu, konkrétně tedy filmové produkce. Šlo o dokumentární snímek Ahoj, jak se máš, Daniele Johnstone (Hi, How are you Daniel Johnston?, rež. Gabriel Sunday), vyprávějící příběh zpěváka Daniela Johnstona.
Za tento plodný rok si interpretka od magazínu Billboard vysloužila cenu Trailblazer Award a na udílení MTV Europe Music Awards bodovala v kategorii Nejlepší alternativa (Best Alternative).
Rok 2016 znamenal několik hudebních spoluprací, z nichž lze jmenovat podílnictví na albu Starboy oblíbeného zpěváka a producenta The Weeknda.
Nominace na Grammy a koncert v Panenském Týnci
21. červenec 2017 přinesl páté studiové album Lust for Life debutující na první příčce žebříčku Billboard 200. Skvěle si vedlo i v mnoha dalších zemích, včetně České republiky. Turné LA to the Moon Tool, propagující album Lust for Life odstartovalo 5. ledna 2018 v největším městě státu Minnesota, Minneapolis a skončilo 10. srpna stejného roku v maďarské Budapešti. Nejednomu českému fanouškovi se do paměti zapsalo datum 29. června 2018, kdy Lana zavítala do České republiky, konkrétně odehrála svůj koncert v městysi Panenský Týnec, ležícím u jižního okraje okresu Louny a Ústeckého kraje. Lust for Life si vysloužilo nominaci na 60. ročníku cen Grammy v kategorii Nejlepší popové vokální album (Best Pop Vocal Album). Nakonec však nestačilo na třetí studiové album ÷ angličana Eda Sheerana.
Po zbytek roku se namísto vlastní tvorby věnovala spolupracím s dalšími umělci, ze kterých lze jmenovat např. song "Woman" zpěvačky Cat Power, "Blue Madonna" zpěváka Børnse či "Living with Myself" od Jonathana Wilsona.
Pro snímek Noční můry z temnot (Scary Stories to Tell in the Dark, 2019, rež. André Øvredal) nahrála cover písně Season of the Witch z roku 1966, od zpěváka a textaře Donovana. Jedním z producentů a scénáristů snímku byl Mexičan věnující se vědeckofantastickému a hororovému žánru Guillermo del Toro. Ten krátce předtím, v srpnu 2019, právě za přítomnosti Lany Del Rey oficiálně odhalil svoji hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy (Hollywood Walk of Fame).
Další nominace na Grammy a přerušené koncertní turné
Šesté studiové album Norman Fucking Rockwell, vydané koncem srpna 2019 si stejně jako to předchozí vysloužilo nominaci na cenu Grammy. Tentokrát šlo o kategorii Album roku (Album of the Year). Nominace se zde však nedočkalo jen album samotné, ale i stejnojmenná píseň bojující o ocenění Píseň roku (Song of the Year). Od 21. září 2019 byla Lana na koncertním turné The Norman Fucking Rockwell! Tour, jenž se díky zpěvaččině onemocnění a následné pandemii koronaviru protáhlo až do poloviny června roku 2020. Pro akční komedii Charlieho Andílci (Charlie's Angels, 2019, rež. Elizabeth Banks) nahrála společně s Miley Cyrus a Arianou Grande hitovku "Don't Call Me Angel". Druhá polovina roku 2020 pak přinesla sedmé studiové album Chemtrails over the Country Club.
Lana del Rey a reklamní kampaně
Ani Lana si stejně jako jiné hvězdy šoubyznysu nenechá ujít příležitost pro zisk tučného honoráře za reklamu na různé zboží a služby. V září 2012 odhalila v rámci Pařížské Motor Show nový typ dvoumístného sporťáku Jaguar F-Type. Pro propagační video k vozidlu navíc nahrála song "Burning Desire". Ve stejném roce vydala cover verzi populárního songu "Blue Velvet", jež byla následně použita v podzimní kampani švédské oděvní značky H&M. Sama Del Rey byla modelkou této kampaně.
Podobnou pozici si zopakovala v listopadu 2019, kdy se stala tváří Guilty Fragrances parfému italské oděvní společnosti Gucci. Kromě tištěné reklamy se tentokrát společně s Courtney Love a Jaredem Letem objevila i v televizní kampani.
Soud kvůli autorským právům
Počátkem roku 2018 musela k soudu kvůli údajné podobnosti svého songu “Get Free” s písní “Creep” anglické rockové skupiny Radiohead. Ta po interpretce žádala licenční poplatky ve výši 100 procent, což odmítla nejen Lana, ale i její hudební vydavatelství Warner Chappell Music spadající pod giganta Warner Music Group. Během brazilského festivalu Lollapalooza v létě stejného roku všem fanouškům oznámila, že má tuto nepříjemnost za sebou a může se naplno věnovat koncertování a tvorbě.
Autorka poetických knih
Lana někdy v roce 2020 zabrousila do úplně nového odvětví - dala se na psaní poezie. Vydala vlastní knihu Violet Bent Backwards Over the Grass a na rok 2021 plánuje další, která by měla nést jméno Behind the Iron Gates – Insights from the Institution.
Zajímavosti
V roce 2012 nahrála společně s několika kamarády krátkometrážním film Poolside.
Sestra Caroline Chuck Grant (nar. 1987) je profesionální fotografkou působící v Los Angeles. Od začátku Laniny kariéry je z nadsázkou řečeno její "dvorní fotografkou". Nějaký čas chodila s hercem Keeganem Allenem, známým především ze seriálu Prolhané krásky (Pretty Little Liars).
Bratr Charlie-Hill Grant (nar. 1993) žije v Minnesotě, v roce 2012 se objevil v sestřině videoklipu "Ride" a o rok později v biblickými motivy opředeném 27-minutovém filmu Tropico s Lanou Del Rey v roli Evy.
Když byl Laně pouhý rok, rodina se přestěhovala do malého Newyorského městečka Lake Placid, pojmenovaného podle nedalekého jezera. Přestože by se co do počtu obyvatel (2 - 3 tisíce) mělo jednat spíše o neznámé místo, v minulém století se na něj obracely zraky celého světa hned u dvou příležitostí. V letech 1932 a 1980 se tu konaly zimní olympijské hry a od roku 1999 navíc hostí každoroční Ironman triathlon.
Ach ta puberta
Ve věku patnácti let s Lanou, podobně jako s jejími vrstevníky, mávala puberta a rodiče jí tak po roce studií na střední škole, kde učila její matka přeřadili na soukromou Kent School v Connecticutu. Tou dobou se u ní totiž začaly objevovat problémy s alkoholem a změna prostředí tak měla odvrátit blížící se katastrofu.
Jedním z důvodů, proč se v takto mladém věku uchylovala k alkoholu bylo to, že jako teenagerka byla posedlá jakýmsi strachem ze smrti. Nemohla si připustit, že její rodiče, kamarádi i ona sama z tohoto světa jednoho dne odejdou.
První kytarové krůčky odhalily skrytý talent
Po úspěšném absolvování Kent School se během pobytu u své tety na Long Islandu naučila hrát na kytaru. Díky tomu v sobě objevila do té doby skrytý talent. Najednou měla plnou hlavu námětů na vlastní písně a brzy na to začala vystupovat v nočních klubech a mohla tak opustit od svojí tehdejší profese servírky.
V druhé polovině roku 2004 se přihlásila ke studiu metafyziky na Fordham University v New York City a o čtyři roky později se mohla pyšnit bakalářským titulem. To jsme ale trošku odbočili od rozjezdu její hudební kariéry takže honem zpět.
První dvě EP z roku 2005, nazvané Young like Me a From the End nebyly nikdy oficiálně vydané, ale někdy v roce 2014 unikly na internet.
S nahráváním pokračovala i v následujícím roce, kdy přišla s patnácti-songovým demo albem Sirens. To bylo, stejně jako dvě předchozí EP nahráno pod jejím tehdejším pseudonymem May Jailer a ani v tomto případě nebylo oficiálně vydáno. Aby těch podobností nebylo málo, ještě nutno dodat, že i v tomto případě došlo k úniku na internet. A to dokonce o dva roky dříve než u zmíněných EP, někdy v květnu 2012 přes videoserver Youtube.
První nahrávací smlouva
Rok 2007 jí přinesl první nahrávací smlouvu s 5 Points Records, díky které si přišla na honorář ve výši 10 tisíc dolarů. Díky těmto penězům se částečně osamostatnila, pořídila si mobilní domov a začala spolupráci s producentem Davidem Kahnem.
V roce 2008 vydala pod svým rodným jménem Lizzy Grant EP Kill Kill. Trojice songů "Kill Kill", "Yayo" a "Gramma (Blue Ribbon Sparkler Trailer Heaven) byla později součástí debutového alba Lana Del Ray z roku 2010 a "Yayo" se pak navíc objevilo i na EP Paradise z roku 2012.
Zrod Lany Del Rey a debutové album
Následující období se neslo ve znamení hledání uměleckého jména pro vlastní debutové album. A jak vlastně Lizzy k Lana Del Rey došla? Inspirací jí byla americká herečka Lana Turner. Její křestní jméno pak spojila s částí názvu zřejmě jejího oblíbeného vozu Fordu Del Rey - brazilského sedanu z osmdesátých let 20. století.
Lanin debut Lana Del Rey nakonec vyšel v lednu 2010. S marketingem pomáhal zpěvaččin otec a nějakou dobu bylo k dispozici na iTunes Store a Amazonu. Společnost 5 Points však nebyla silným hráčem na trhu a neměla prostředky na financování celého projektu. Třinácti-songové album se z tohoto důvodu nedočkalo ani fyzického vydání, k dispozici bylo jen krátce na zmíněných online službách. Lana Del Rey však díky svým budoucím manažerům Edu Millettovi a Benu Mawsonovi rozvázala poměr s 5 Points a získala zpět práva k albu. Se songy tak mohla v budoucnu nakládat dle svého uvážení.
Úspěch amatérsky nahraných videoklipů
Skvělý kousek se jí povedl v roce 2011. Poté co se z jejich amatérských videí k vlastním písním "Blue Jeans" a "Video Games" stal youtubový hit podepsala smlouvu s nahrávací společností Stranger Records. V roce 2020 se sledovanost obou těchto amatérských "videoklipů" pohybuje kolem čtvrt miliardy, což je vskutku obdivuhodné.
Song "Video Games" tak byl vydán jako Lanin debut a nezůstal bez povšimnutí. Zpěvačka si za něj v říjnu 2011 vysloužila britskou Q Awards v kategorii Next Big Thing a Ivor Novello Awards za Nejlepší současnou píseň (Best Contemporary Song).
Úspěšné prodeje druhého studiové alba
Krátce na to podepsala kontrakt s Interscope Records a Polydor Records, jehož předmětem bylo především vydání druhého Del Reyina alba Born to Die. To bylo vydáno 27. ledna 2012 a komerční úspěch zaznamenalo v mnoha zemích světa. V prestižním žebříčku Billboard 200 měřícím prodejnost hudebních desek a EP na území USA na týdenní bázi se nejlépe umístilo na druhé příčce a celkově se v žebříčku drželo po dobu neuvěřitelných 300 týdnů. Za rok 2012 šlo celosvětově o páté nejprodávanější album a v druhé dekádě 21. století jde podle magazínu Billboardu o 20. nejlepší album (konkrétně dle jejich žebříčku The 20 Best Albums of 2010s).
Deska obsahovala i píseň "Summertime Sadness", jenž se v červenci 2013 dočkala úspěšného remixu od francouzského DJ Cedrica Gervaise. Tato verze následně získala cenu Grammy za Nejlepší zremixovanou neklasickou nahrávku (Best Remixed Recording, Non-Classical).
25. září 2012 přišla se singlem "Ride", prvním počinem z EP Paradise vydaným o dva měsíce později. Videoklip k "Ride" je mnohými označován jako jakási propagace prostituce. Sama Del Rey zde ztvárňuje prostitutku motorkářského gangu.
Stejnou dobou se dočkalo znovuvydání i úspěšné Born to Die. S podtitulem The Paradise Edition bylo jasné, že půjde o jakousi kombinaci předchozího alba a současného EP. A je tomu přesně tak, Born to Die bylo obohaceno o osm písní z EP Paradise.
Období ověnčené mnoha hudebními cenami
Na MTV Europe Music Awards 2012 získala ocenění za Nejlepší alternativu (Best Alternative) a v následujícím roce zase bodovala na Brit Awards jako Mezinárodní ženská sólová umělkyně (British Female Solo Artist). Svými výkony uchvátila i posluchače v Německu, o čemž svědčí i fakt, že se stala vítězkou Echo Music Prize hned ve dvou kategoriích - Nejlepší mezinárodní nováček (Best International Newcomer a Nejlepší mezinárodní Pop/Rockový umělec (Best International Pop/Rock Artist).
EP Paradise na 56. ročníku udílení cen Grammy v roce 2014 bojovalo v kategorii Nejlepší popové vokální album (Best Pop Vocal Album), ale vítězství si nakonec odneslo album Unorthodox Jukebox zpěváka Bruno Marse.
V dubnu 2013 nahrála píseň "Young and Beautiful", jenž je součástí soundtracku k úspěšnému dramatu Velký Gatsby (The Great Gatsby, 2013, rež. Baz Luhrmann). Song získal Satellite Awards za Nejlepší původní píseň (Best Original Song).
Ultraviolence ovládající žebříčky prodejnosti po celém světě
13. června 2014 spatřilo světlo světa třetí Lanino studiové album. Hned v prvním týdnu od vydání ovládlo pod názvem Ultraviolence nejen americký žebříček prodejnosti Billboard 200, ale i více než desítku podobných žebříčků po celém světě. Jen v USA se během tohoto týdne prodalo asi 180 tisíc kusů, celosvětově pak téměř 900 tisíc.
Ve stejném roce navíc nahrála pro film Zloba - Královna černé magie (Maleficent, rež. Robert Stromberg) song "Once Upon a Dream" a následně pak písně "Big Eyes" a "I Can Fly" pro životopisné drama Big Eyes (rež. Tim Burton).
Období od 7. května do 16. června 2015 trávila více méně na cestách po Severní Americe. Odehrála totiž dvacítku koncertů v rámci svého turné The Endless Summer Tour. Předskokankou prvních sedmi koncertů byla Courtney Love, ve zbytku se o rozpálení publika postarala kanaďanka Grimes.
Čtvrté studiové album a filmová produkce
To, že zpěvačka neusíná na vavřínech potvrdila hned v září 2015, kdy vydala čtvrté album Honeymoon. To se setkalo s pozitivními reakcemi od hudebních kritiků a mnozí jej označili za do té doby nejpovedenější Lanino album.
Lana Del Rey si krátce na to vyzkoušela něco zbrusu nového, zabrousila do světa filmu, konkrétně tedy filmové produkce. Šlo o dokumentární snímek Ahoj, jak se máš, Daniele Johnstone (Hi, How are you Daniel Johnston?, rež. Gabriel Sunday), vyprávějící příběh zpěváka Daniela Johnstona.
Za tento plodný rok si interpretka od magazínu Billboard vysloužila cenu Trailblazer Award a na udílení MTV Europe Music Awards bodovala v kategorii Nejlepší alternativa (Best Alternative).
Rok 2016 znamenal několik hudebních spoluprací, z nichž lze jmenovat podílnictví na albu Starboy oblíbeného zpěváka a producenta The Weeknda.
Nominace na Grammy a koncert v Panenském Týnci
21. červenec 2017 přinesl páté studiové album Lust for Life debutující na první příčce žebříčku Billboard 200. Skvěle si vedlo i v mnoha dalších zemích, včetně České republiky. Turné LA to the Moon Tool, propagující album Lust for Life odstartovalo 5. ledna 2018 v největším městě státu Minnesota, Minneapolis a skončilo 10. srpna stejného roku v maďarské Budapešti. Nejednomu českému fanouškovi se do paměti zapsalo datum 29. června 2018, kdy Lana zavítala do České republiky, konkrétně odehrála svůj koncert v městysi Panenský Týnec, ležícím u jižního okraje okresu Louny a Ústeckého kraje. Lust for Life si vysloužilo nominaci na 60. ročníku cen Grammy v kategorii Nejlepší popové vokální album (Best Pop Vocal Album). Nakonec však nestačilo na třetí studiové album ÷ angličana Eda Sheerana.
Po zbytek roku se namísto vlastní tvorby věnovala spolupracím s dalšími umělci, ze kterých lze jmenovat např. song "Woman" zpěvačky Cat Power, "Blue Madonna" zpěváka Børnse či "Living with Myself" od Jonathana Wilsona.
Pro snímek Noční můry z temnot (Scary Stories to Tell in the Dark, 2019, rež. André Øvredal) nahrála cover písně Season of the Witch z roku 1966, od zpěváka a textaře Donovana. Jedním z producentů a scénáristů snímku byl Mexičan věnující se vědeckofantastickému a hororovému žánru Guillermo del Toro. Ten krátce předtím, v srpnu 2019, právě za přítomnosti Lany Del Rey oficiálně odhalil svoji hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy (Hollywood Walk of Fame).
Další nominace na Grammy a přerušené koncertní turné
Šesté studiové album Norman Fucking Rockwell, vydané koncem srpna 2019 si stejně jako to předchozí vysloužilo nominaci na cenu Grammy. Tentokrát šlo o kategorii Album roku (Album of the Year). Nominace se zde však nedočkalo jen album samotné, ale i stejnojmenná píseň bojující o ocenění Píseň roku (Song of the Year). Od 21. září 2019 byla Lana na koncertním turné The Norman Fucking Rockwell! Tour, jenž se díky zpěvaččině onemocnění a následné pandemii koronaviru protáhlo až do poloviny června roku 2020. Pro akční komedii Charlieho Andílci (Charlie's Angels, 2019, rež. Elizabeth Banks) nahrála společně s Miley Cyrus a Arianou Grande hitovku "Don't Call Me Angel". Druhá polovina roku 2020 pak přinesla sedmé studiové album Chemtrails over the Country Club.
Lana del Rey a reklamní kampaně
Ani Lana si stejně jako jiné hvězdy šoubyznysu nenechá ujít příležitost pro zisk tučného honoráře za reklamu na různé zboží a služby. V září 2012 odhalila v rámci Pařížské Motor Show nový typ dvoumístného sporťáku Jaguar F-Type. Pro propagační video k vozidlu navíc nahrála song "Burning Desire". Ve stejném roce vydala cover verzi populárního songu "Blue Velvet", jež byla následně použita v podzimní kampani švédské oděvní značky H&M. Sama Del Rey byla modelkou této kampaně.
Podobnou pozici si zopakovala v listopadu 2019, kdy se stala tváří Guilty Fragrances parfému italské oděvní společnosti Gucci. Kromě tištěné reklamy se tentokrát společně s Courtney Love a Jaredem Letem objevila i v televizní kampani.
Soud kvůli autorským právům
Počátkem roku 2018 musela k soudu kvůli údajné podobnosti svého songu “Get Free” s písní “Creep” anglické rockové skupiny Radiohead. Ta po interpretce žádala licenční poplatky ve výši 100 procent, což odmítla nejen Lana, ale i její hudební vydavatelství Warner Chappell Music spadající pod giganta Warner Music Group. Během brazilského festivalu Lollapalooza v létě stejného roku všem fanouškům oznámila, že má tuto nepříjemnost za sebou a může se naplno věnovat koncertování a tvorbě.
Autorka poetických knih
Lana někdy v roce 2020 zabrousila do úplně nového odvětví - dala se na psaní poezie. Vydala vlastní knihu Violet Bent Backwards Over the Grass a na rok 2021 plánuje další, která by měla nést jméno Behind the Iron Gates – Insights from the Institution.
Zajímavosti
V roce 2012 nahrála společně s několika kamarády krátkometrážním film Poolside.
