zavřít
Upravit životopis

Životopis

Uměleckou dráhu začínala jako jazzová zpěvačka v nočních klubech a kabaretech.

K divadlu jí dopomohli režiséři Franco Zeffirelli a Luchino Visconti, kteří jí obsadili do svých inscenací her Arthura Millera Čarodějky ze Salemu, Carla Goldoniho Mirandolina (1956) a Aristofanova dramatu Lysistrata.

Poč. 60. let podnikla turné po Itálii a s programem sestaveným z písní Kurta Weilla a Bertolta Brechta hostovala také v Paříži. V té době navázala důležité kontakty v umělckých kruzích, zejm. mezi mladými filmaři.

Zásadní obrat v její kariéře učinil levicově orientovaný spisovatel a režisér Pier Paolo Pasolini, v jehož filmech se stala se představitelkou osobitých, výjimečných žen, jakýmsi prototypem moderního vampa, který svou vášní bez morálních zábran stravuje muže kolem sebe.

Na MFF v Benátkách 1968 získala Volpiho pohár za roli služky Emilie, která jako jediná z maloburžoazní milánské rodiny pochopí poselství záhadného Hosta (Terence Stamp), v alegorické moralitě Teoréma.

Vedle Pasoliniho, jemuž byla až do jeho tragické smrti v roce 1975 také důvěrnou přítelkyní, spolupracovala i s jinými významnými, podobně orientovanými evropskými režiséry (M. Bellocchio, B. Bertolucci, M. Jancsó, W. Borowczyk).

V jejich provokativních dílech (Aféra z titulní strany, Dvacáté století, Soukromé neřesti, veřejné ctnosti, Ovidius - Umění milovat), které způsobily společenské skandály, vytvořila sice pouze vedlejší role, však pro celkové vyznění filmů častokrát klíčové.

Působivý výkon, oceněný na MFF v San Sebastianu 1979, podala v úloze osamělé aristokratky Bondiové, toužící adoptovat sedmiletého hudebního a matematického génia, ve film. adaptaci románu Aldouse Huxleyho Malý Archimedes (r. G. Amelio).

Je autorkou autobiografického románu Teta veleta (1978).

Mohli by vás také zajímat…