Vyrůstala v baptistické rodině těžce pracujícího soustružníka. Brzy zanechala přípravného studia medicíny na detroitské Wayne State University a začala vystupovat jako kabaretní umělkyně po místních klubech. Navštěvovala kurzy u mima Paula...
Životopis
Vyrůstala v baptistické rodině těžce pracujícího soustružníka. Brzy zanechala přípravného studia medicíny na detroitské Wayne State University a začala vystupovat jako kabaretní umělkyně po místních klubech. Navštěvovala kurzy u mima Paula Curtise a 1965 odešla do New Yorku, kde sbírala zkušenosti mj. v klubech Improvisation a Cafe Au Go Go.
Po přesídlení do Los Angeles byla angažována do živého TV pořadu The Garry Moore Show (1967), ale do diváckého povědomí se zapsala teprve jako výřečná telefonistka Ernestina a pětiletá holčička Edith Ann v seriálu Laugh-In (1969- 72, Smějte se s námi). Jako zpěvačka, autorka a intepretka komických skečů se proslavila vlastními TV programy Lily (1974), Lily Tomlin (1976) a Lily - Sold Out (1981, Lily - Vyprodáno), za něž obdržela třikrát cenu Emmy; tato cena jí byla udělena také za scénář pořadu The Paul Simon Special (1978).
Stejně dobře si počínala v oblasti populární hudby, kde získala za gramofonové album This Is a Recording (To je záznam) cenu Grammy 1971. Nejtěsnější kontakt s diváky však udržuje při svých jevištních show, kdy může vycházet z podnětných spontánních reakcí obecenstva. Dvěma cenami Tony byly odměněny její pódiové produkce Appearing Nightly (1977, Každonoční vystoupení) a The Search for Signs of Intelligent Life in the Universe (1985, Pátrání po známkách inteligentního života ve vesmíru), na nichž se scénáristicky a režijně značnou měrou podílela Jane Wagnerová.
Před film. kamerou debutovala L. T. rolí gospelové zpěvačky Linnei Reeseové, za jejíž ztvárnění v epickém satirickém podobenství ze zákulisí hudebních slavností Nashville (r. R. Altman) byla nominována na Oscara 1975. Ještě výraznější kreaci, oceněnou Stříbrným medvědem na MFF v Západním Berlíně 1977, předvedla v postavě výstřední Margot Sperlingové, která pověří stárnoucího soukromého detektiva (Art Carney) pátráním po ztracené kočce, v chandlerovsky ironické detektivce Poslední představení (r. R. Benton).
Svůj temperament a smysl pro komickou nadsázku rovněž skvěle zúročila v několika dalších úlohách, které přispěly ke zvýšení její popularity: Violet Newsteadová, jedna ze tří sekretářek (Jane Fondová a Dolly Partonová), které se rozhodnou odstranit svého zlého šéfa (Dabney Coleman), v komedii Od devíti do pěti (r. C. Higgins); manželka reklamního pracovníka Pat Kramerová, postižená neblahými účinky záhadného kosmetického přípravku, v komedii Malá, menší, ještě menší (r. J. Schumacher);
Díle si zahrála invalidní milionářku Edwina Cuttwaterová, jejíž duše nedopatřením vstoupí do těla právníka a hudebníka (S. Martin), v komedii Jsem žena nebo muž (r. C. Reiner); Sadie Sheltonová-Ratliffová, jedno z dvojčat, která byla při porodu omylem pomíchána s jinými dvojčaty, ve ztřeštěné frašce Kšeft za všechny prachy (r. J. Abrahams).
Po přesídlení do Los Angeles byla angažována do živého TV pořadu The Garry Moore Show (1967), ale do diváckého povědomí se zapsala teprve jako výřečná telefonistka Ernestina a pětiletá holčička Edith Ann v seriálu Laugh-In (1969- 72, Smějte se s námi). Jako zpěvačka, autorka a intepretka komických skečů se proslavila vlastními TV programy Lily (1974), Lily Tomlin (1976) a Lily - Sold Out (1981, Lily - Vyprodáno), za něž obdržela třikrát cenu Emmy; tato cena jí byla udělena také za scénář pořadu The Paul Simon Special (1978).
Stejně dobře si počínala v oblasti populární hudby, kde získala za gramofonové album This Is a Recording (To je záznam) cenu Grammy 1971. Nejtěsnější kontakt s diváky však udržuje při svých jevištních show, kdy může vycházet z podnětných spontánních reakcí obecenstva. Dvěma cenami Tony byly odměněny její pódiové produkce Appearing Nightly (1977, Každonoční vystoupení) a The Search for Signs of Intelligent Life in the Universe (1985, Pátrání po známkách inteligentního života ve vesmíru), na nichž se scénáristicky a režijně značnou měrou podílela Jane Wagnerová.
Před film. kamerou debutovala L. T. rolí gospelové zpěvačky Linnei Reeseové, za jejíž ztvárnění v epickém satirickém podobenství ze zákulisí hudebních slavností Nashville (r. R. Altman) byla nominována na Oscara 1975. Ještě výraznější kreaci, oceněnou Stříbrným medvědem na MFF v Západním Berlíně 1977, předvedla v postavě výstřední Margot Sperlingové, která pověří stárnoucího soukromého detektiva (Art Carney) pátráním po ztracené kočce, v chandlerovsky ironické detektivce Poslední představení (r. R. Benton).
Svůj temperament a smysl pro komickou nadsázku rovněž skvěle zúročila v několika dalších úlohách, které přispěly ke zvýšení její popularity: Violet Newsteadová, jedna ze tří sekretářek (Jane Fondová a Dolly Partonová), které se rozhodnou odstranit svého zlého šéfa (Dabney Coleman), v komedii Od devíti do pěti (r. C. Higgins); manželka reklamního pracovníka Pat Kramerová, postižená neblahými účinky záhadného kosmetického přípravku, v komedii Malá, menší, ještě menší (r. J. Schumacher);
Díle si zahrála invalidní milionářku Edwina Cuttwaterová, jejíž duše nedopatřením vstoupí do těla právníka a hudebníka (S. Martin), v komedii Jsem žena nebo muž (r. C. Reiner); Sadie Sheltonová-Ratliffová, jedno z dvojčat, která byla při porodu omylem pomíchána s jinými dvojčaty, ve ztřeštěné frašce Kšeft za všechny prachy (r. J. Abrahams).
