Luboš Horčička začínal s hokejem v sedmi letech v severočeském Děčíně. Tam také absolvoval všechny mládežnické kategorie až do roku 1997, kdy přestoupil do Kladna. V jeho dresu v sezoně 1997/98 poprvé okusil nejvyšší českou ligu. I v několika dalších letech dostával jako nadějný kladenský junior poměrně dost příležitostí ukázat svůj talent na extraligovém ledě. Do dnešního dne si připsal rovných 110 zápasů v extralize. Převážnou většinu z nich za Kladno. V roce 2002 byl jako náhradník Zdeňka Orcta u toho, když kladenské mužstvo opustilo nejvyšší soutěž. V neúspěšné baráži proti Liberci však nastoupil k necelému jednomu zápasu. Pomyslný kalich hořkosti si vypil do dna v létě 2003. Tehdy mu při projížďce na kole zkřížilo cestu nepozorné dítě. „Abych mu nic neudělal, snažil jsem se ho přeskočit,“ vzpomíná. Děcko bylo v pořádku, jenže Horčičkovi vyskočila klíční kost, přetrhl si vazy a odřel bok. Nastalo dlouhé léčení, kvůli kterému zmeškal začátek sezony. V listopadu odchytal dva zápasy za Třinec, ty se mu ale příliš nepovedly. Následně byl poslán do Kadaně, kde se měl rozchytat a opět nabrat ztracenou jistotu. To se také podařilo. Ve žlutočerném dresu podával výborné výkony a stal se velkou oporou mužstva. V květnu 2004 přestoupil do Chomutova a diváci byli zvědaví, zda bude plnohodnotnou náhradou za Kamila Jarinu. Luboš Horčička jejich očekávání nezklamal. Po celou sezonu si vedl velmi dobře a navíc prokázal, že si umí výborně načasovat formu. V play off byl obrovskou oporou mužstva a hlavně jeho výkon umožnil natažení série s Českými Budějovicemi na nejvyšší možný počet zápasů.