Ludmila Skleničková byla dcerou vrchního ředitele Vinohradské spořitelny, Václava Skleničky, zakladatele Spořilova, kde též v Boční II, č.p. 1055 bydlela. Byla v letech 1926-29 soukromou hereckou žačkou režiséra Jana Bora. Hostovala s přítelkyní Jarmilou Horákovou v Národním divadle, kde byla pak Horáková jako nadějná herečka české avantgardy angažována (ta však zemřela náhle již roku 1928 ve věku pouhých 24 let, oplakávaná nejen svou generací).

Skleničková působila pak v letech 1929-48 v Městských divadlech pražských (Vinohrady a Komorní) a od roku 1949 byla mimo divadlo – stala se manželkou skladatele Miroslava Ponce, původně významného příslušníka naší avantgardy, který poté psal scénickou hudbu zejména pro Národní divadlo, kde vedl činoherní orchestr. Podílel se i na řadě inscenací Jiřího Frejky. Skleničková hrála pouze ve dvou filmech: Prstýnek (1944) a Dědeček automobil (1956, režie Alfréd Radok). Pro Divadelní oddělení Národního muzea nahrála rekonstrukce ukázek z her Huon z Bordeaux a Chantecler, v nichž hrála kdysi s Horákovou a vzpomínky k nim.

PhDr. Jaromír Kazda, teatrolog