Lukáš Krpálek je český zápasník-judista, olympijský vítěz z roku 2016, mistr světa z roku 2014 a dvojnásobný mistr Evropy mezi seniory.
Studoval Střední školu technickou v Praze 4 (ulice Zelený pruh), obor truhlář. V roce 2013 si dodělal...
Životopis
Lukáš Krpálek je český zápasník-judista, olympijský vítěz z roku 2016, mistr světa z roku 2014 a dvojnásobný mistr Evropy mezi seniory.
Studoval Střední školu technickou v Praze 4 (ulice Zelený pruh), obor truhlář. V roce 2013 si dodělal maturitní zkoušku na střední podnikatelské škole (1. KŠPA) a následně byl přijat na vysokou školu tělesné výchovy a sportu Palestra. Je zaměstnacem Vysokoškolského sportovního centra při MŠMT. Je vášnivým sběratelem motorek a nejraději relaxuje u vody lovem ryb.
Starší bratr Michal Krpálek mu v začátcích jeho sportovní kariéry vytvářel zázemí pro vrcholový sport – na olympijských hrách v Londýně byl členem české výpravy jako sparingpartner a v roce 2012, kdy přebýval ve sportovní hale na Folimance, mu vařil.
V sobotu 13. června 2015 před polednem se na zámku v Bechyni oženil se svou přítelkyní Evou Kaderkovou. Jeho tchánem se tak stal prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka. Necelý měsíc před Letní olymiádou 2016 v Riu de Janeiru se mu narodil syn Antonín Krpálek.
Sportovní kariéra
S judem začínal v 6 letech v rodné Jihlavě pod vedením Josefa Šimáčka a později Pavla Šimáčka. Jeho první trenér ho v jednom z dílů olympijského magazínu České televize popisoval jako dítě velmi vysoké, hubené, ale po pohybové, gymnastické stránce nenadané. V roce 2005 si ho začínající trenér Jaroslav Švec stáhl do Brna do Institutu tradičního karate a juda (SCM Brno), kde se stal v roce 2005 členem dorostenecké reprezentace vedené Václavem Červínem. V roce 2006 dosáhl svého prvního mezinárodního úspěchu, když na mistrovství Evropy dorostenců získal stříbrnou medaili. V juniorské reprezentaci tehdy vedené Petrem Lacinou se pohyboval od roku 2007 a od téhož roku přestoupil z Brna do Prahy. Od roku 2008 je členem klubu USK Praha na Folimance.
Mezi juniory na sebe poprvé výrazně upozornil na mistrovství Evropy juniorů konaného v Praze, když jako jediný český juniorský reprezentant (prvním rokem junior) dokázal proniknout do bojů o medaile a obsadit pěkné 5. místo. V roce 2008 již potvrzoval náležitost mezi juniorskou světovou špičku v polotěžké váze a na podzim téhož roku získal ceněný double, titul mistra Evropy a světa mezi juniory, na čemž má podíl i tehdejší trenér juniorské reprezentace Petr Smolík.
Senior
Od roku 2009 přešel s trenérem Lacinou mezi seniory, ale na svůj první velký turnaj mistrovství Evropy seniorů v Tbilisi ze zdravotních důvodů neodcestoval. Dne 6. června dosáhl svého prvního úspěchu ve světovém poháru, když vyhrál turnaj v rumunské Bukurešťi. Koncem srpna startoval na svém prvním mistrovství světa seniorů v Rotterdamu, ale vypadl v prvním kole s Francouzem Cyrillem Maretem. Od podzimu 2009 se datuje jeho rivalita s Ázerbájdžáncem Elmarem Gasimovem, který ho dokázal porazit ve finále mistrovství Evropy juniorů. Náladu si spravil po měsíci na mistrovství světa juniorů v Paříži, kde obhájil titul juniorského mistra světa.
Ve své první seniorské sezóně 2010 postupně pronikal mezi užší světovou špičku v polotěžké váze. Jeho nějvětším soupeřem v roce 2010 byl Japonec Takamasa Anai. V únoru s Anaijem prohrál ve finále německého grand prix v Düsseldorfu a v srpnu na mistrovství světa v Tokiu ve třetím kole. V roce 2011 poprvé útočil na velkou seniorskou medaili na mistrovství Evropy v Istanbulu, ale nestačil na dva gruzínské reprezentanty a obsadil 5. místo. V červnu však následovala série tří po sobě jdoucích vyhraných turnajů světového poháru, korunovaná první mužskou medailí z mistrovství světa v Paříži v éře samostatnosti Česka.
Studoval Střední školu technickou v Praze 4 (ulice Zelený pruh), obor truhlář. V roce 2013 si dodělal maturitní zkoušku na střední podnikatelské škole (1. KŠPA) a následně byl přijat na vysokou školu tělesné výchovy a sportu Palestra. Je zaměstnacem Vysokoškolského sportovního centra při MŠMT. Je vášnivým sběratelem motorek a nejraději relaxuje u vody lovem ryb.
Starší bratr Michal Krpálek mu v začátcích jeho sportovní kariéry vytvářel zázemí pro vrcholový sport – na olympijských hrách v Londýně byl členem české výpravy jako sparingpartner a v roce 2012, kdy přebýval ve sportovní hale na Folimance, mu vařil.
V sobotu 13. června 2015 před polednem se na zámku v Bechyni oženil se svou přítelkyní Evou Kaderkovou. Jeho tchánem se tak stal prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka. Necelý měsíc před Letní olymiádou 2016 v Riu de Janeiru se mu narodil syn Antonín Krpálek.
Sportovní kariéra
S judem začínal v 6 letech v rodné Jihlavě pod vedením Josefa Šimáčka a později Pavla Šimáčka. Jeho první trenér ho v jednom z dílů olympijského magazínu České televize popisoval jako dítě velmi vysoké, hubené, ale po pohybové, gymnastické stránce nenadané. V roce 2005 si ho začínající trenér Jaroslav Švec stáhl do Brna do Institutu tradičního karate a juda (SCM Brno), kde se stal v roce 2005 členem dorostenecké reprezentace vedené Václavem Červínem. V roce 2006 dosáhl svého prvního mezinárodního úspěchu, když na mistrovství Evropy dorostenců získal stříbrnou medaili. V juniorské reprezentaci tehdy vedené Petrem Lacinou se pohyboval od roku 2007 a od téhož roku přestoupil z Brna do Prahy. Od roku 2008 je členem klubu USK Praha na Folimance.
Mezi juniory na sebe poprvé výrazně upozornil na mistrovství Evropy juniorů konaného v Praze, když jako jediný český juniorský reprezentant (prvním rokem junior) dokázal proniknout do bojů o medaile a obsadit pěkné 5. místo. V roce 2008 již potvrzoval náležitost mezi juniorskou světovou špičku v polotěžké váze a na podzim téhož roku získal ceněný double, titul mistra Evropy a světa mezi juniory, na čemž má podíl i tehdejší trenér juniorské reprezentace Petr Smolík.
Senior
Od roku 2009 přešel s trenérem Lacinou mezi seniory, ale na svůj první velký turnaj mistrovství Evropy seniorů v Tbilisi ze zdravotních důvodů neodcestoval. Dne 6. června dosáhl svého prvního úspěchu ve světovém poháru, když vyhrál turnaj v rumunské Bukurešťi. Koncem srpna startoval na svém prvním mistrovství světa seniorů v Rotterdamu, ale vypadl v prvním kole s Francouzem Cyrillem Maretem. Od podzimu 2009 se datuje jeho rivalita s Ázerbájdžáncem Elmarem Gasimovem, který ho dokázal porazit ve finále mistrovství Evropy juniorů. Náladu si spravil po měsíci na mistrovství světa juniorů v Paříži, kde obhájil titul juniorského mistra světa.
Ve své první seniorské sezóně 2010 postupně pronikal mezi užší světovou špičku v polotěžké váze. Jeho nějvětším soupeřem v roce 2010 byl Japonec Takamasa Anai. V únoru s Anaijem prohrál ve finále německého grand prix v Düsseldorfu a v srpnu na mistrovství světa v Tokiu ve třetím kole. V roce 2011 poprvé útočil na velkou seniorskou medaili na mistrovství Evropy v Istanbulu, ale nestačil na dva gruzínské reprezentanty a obsadil 5. místo. V červnu však následovala série tří po sobě jdoucích vyhraných turnajů světového poháru, korunovaná první mužskou medailí z mistrovství světa v Paříži v éře samostatnosti Česka.
