Maja Pliseckaja, poslední z velkých primabalerín, živoucí legenda ruského a světového baletu. Maja Pliseckaja dostala do vínku snad vše, o čem mohou jiné tanečnice jen snít. Oduševnělou krásu, sílu a především nesmírný talent. Měla velké štěstí,...
Životopis
Maja Pliseckaja, poslední z velkých primabalerín, živoucí legenda ruského a světového baletu.
Maja Pliseckaja dostala do vínku snad vše, o čem mohou jiné tanečnice jen snít. Oduševnělou krásu, sílu a především nesmírný talent. Měla velké štěstí, že se mohla učit u nejlepších baletních umělců a vystupovat na nejprestižnějších pódiích celého světa. Oporou je jí i její manžel, významný skladatel Rodin Ščedrin, za kterého se provdala v roce 1957 a od té doby jsou stále spolu.
Maja Michailovna Pliseckaja se narodila v rozvětvené židovské rodině, která pocházela z Litvy. Dětství zčásti prožila daleko za polárním kruhem, na souostroví Špicberky. Otec byl zde ředitelem ruských uhelných dolů.
Maja Pliseckaja měla velmi ráda procházky s otcem, který ji seznamoval s tamnější přírodou. Matka byla herečkou němého filmu a otevírala vrátka své dceři do světa umění. Maja začala v devíti letech navštěvovat hodiny baletu a dva roky poté již vystupovala jako začínající baletka ve Velkém divadle. Osud jí však připravil i kruté chvíle. V roce 1938 byl její otec obviněn stalinským režimem z protisocialistické činnosti a po vykonstruovaném politickém procesu zastřelen. Matka byla nejdříve zavřena do gulagu a poté žila ve vyhnanství v dalekém Kazachstánu.
Maje byl v té těžké době jedinou útěchou balet. Byla tak výjimečná a talentovaná, že před její nevinností kapitulovali i bolševici a čistky ji minuly. Maja vystudovala choreografický institut a po ukončení studia byla přijata jako sólistka do Velkého divadla, jak dodnes s láskou hovoří do „nejlepšího divadla na světě“. Divadlo se načas přestěhovalo z Moskvy do Samary a po návratu, pro velký zájem hrálo i několikrát denně.
V roce 1947 tančila Maja Pliseckaja poprvé slavnou dvojroli Odetty a Odilie v Čajkovského baletu „Labutí jezero“. Je to role, která od té doby naplňuje její život dodnes. Právě tak úchvatná je její „Umírající labuť“, balet na hudbu francouzského skladatele Camilla Saint – Saënse a choreografii Michaila Fokina.
Maja Pliseckaja tančila i Kitri v baletu „ Don Quijote“, královnu harému v „Bachčisarajské fontáně“, Annu Kareninu na hudbu svého manžela či Carmen ve strhujícím baletu, který pro ni na Bizetovu hudbu stvořil opět její manžel spolu s velkým kubánským choreografem Albertem Alonsem.
V červnu 2005 tančila Maja Pliseckaja Carmen při představení v madridském Národním divadle a zcela uchvátila publikum. To jí aplaudovalo téměř hodinu.
V osmdesátých letech vedla Maja Piseckaja balet Římské opery i balet Národního divadla v Madridu. S manželem mají litevské občanství a žijí střídavě v Litvě a v Mnichově. Pliseckaja vede stále taneční kurzy a příležitostně i tančí.
Maja Pliseckaja dostala do vínku snad vše, o čem mohou jiné tanečnice jen snít. Oduševnělou krásu, sílu a především nesmírný talent. Měla velké štěstí, že se mohla učit u nejlepších baletních umělců a vystupovat na nejprestižnějších pódiích celého světa. Oporou je jí i její manžel, významný skladatel Rodin Ščedrin, za kterého se provdala v roce 1957 a od té doby jsou stále spolu.
Maja Michailovna Pliseckaja se narodila v rozvětvené židovské rodině, která pocházela z Litvy. Dětství zčásti prožila daleko za polárním kruhem, na souostroví Špicberky. Otec byl zde ředitelem ruských uhelných dolů.
Maja Pliseckaja měla velmi ráda procházky s otcem, který ji seznamoval s tamnější přírodou. Matka byla herečkou němého filmu a otevírala vrátka své dceři do světa umění. Maja začala v devíti letech navštěvovat hodiny baletu a dva roky poté již vystupovala jako začínající baletka ve Velkém divadle. Osud jí však připravil i kruté chvíle. V roce 1938 byl její otec obviněn stalinským režimem z protisocialistické činnosti a po vykonstruovaném politickém procesu zastřelen. Matka byla nejdříve zavřena do gulagu a poté žila ve vyhnanství v dalekém Kazachstánu.
Maje byl v té těžké době jedinou útěchou balet. Byla tak výjimečná a talentovaná, že před její nevinností kapitulovali i bolševici a čistky ji minuly. Maja vystudovala choreografický institut a po ukončení studia byla přijata jako sólistka do Velkého divadla, jak dodnes s láskou hovoří do „nejlepšího divadla na světě“. Divadlo se načas přestěhovalo z Moskvy do Samary a po návratu, pro velký zájem hrálo i několikrát denně.
V roce 1947 tančila Maja Pliseckaja poprvé slavnou dvojroli Odetty a Odilie v Čajkovského baletu „Labutí jezero“. Je to role, která od té doby naplňuje její život dodnes. Právě tak úchvatná je její „Umírající labuť“, balet na hudbu francouzského skladatele Camilla Saint – Saënse a choreografii Michaila Fokina.
Maja Pliseckaja tančila i Kitri v baletu „ Don Quijote“, královnu harému v „Bachčisarajské fontáně“, Annu Kareninu na hudbu svého manžela či Carmen ve strhujícím baletu, který pro ni na Bizetovu hudbu stvořil opět její manžel spolu s velkým kubánským choreografem Albertem Alonsem.
V červnu 2005 tančila Maja Pliseckaja Carmen při představení v madridském Národním divadle a zcela uchvátila publikum. To jí aplaudovalo téměř hodinu.
V osmdesátých letech vedla Maja Piseckaja balet Římské opery i balet Národního divadla v Madridu. S manželem mají litevské občanství a žijí střídavě v Litvě a v Mnichově. Pliseckaja vede stále taneční kurzy a příležitostně i tančí.
