Záhy po prvních triumfech se stal ikonou cyklistiky a miláčkem celé Itálie. V nitru však trpěl častými depresemi, které se naplno projevily po pozitivním dopinkovém testu při Giro d’Italia v roce 1999. O pět let později, přesně v den svatého...
Životopis
Záhy po prvních triumfech se stal ikonou cyklistiky a miláčkem celé Itálie. V nitru však trpěl častými depresemi, které se naplno projevily po pozitivním dopinkovém testu při Giro d’Italia v roce 1999. O pět let později, přesně v den svatého Valentýna, byl „pirát“ nalezen mrtvý v hotelu Rimini, kde se zotavoval po srdeční slabosti. Vyšetřovatelé objevili v jeho pokoji rozházené krabičky sedativ, některé z nich otevřené a prázdné. První odhady hovořily o sebevraždě, pitva však stanovila jako bezprostřední příčinu smrti otok srdce a plic, způsobený předávkováním kokainem.
Marco Pantani se narodil v 13. ledna 1970 ve vesnici Cesenatico poblíž Rimini a pár kilometrů od Jaderského moře. Už v dětství prý trpěl depresemi a vyrostl ve zranitelného člověka se složitým charakterem. V roce 1992 vyhrál amatérskou obdobu Giro d’Italia stal se profesionálem v barvách stáje Carrera. Zde vyhrál první etapu v roce 1994. Jednalo se – jak jinak – o horský úsek Gira. O rok později už zvítězil ve dvou etapách Tour de France a na otevřeném mistrovství světa v silniční cyklistice v Kolumbii skončil třetí.
Zlomená noha na konci sezóny 1995 odsoudila Pantaniho k ročnímu výpadku, ale úspěšný návrat okořenil ziskem dalších dvou etapových vítězství na Tour de France. Jeho nejlepší sezóna teprve měla přijít: v roce 1998 vyhrál celkem 16 silničních závodů, včetně Tour a Gira. Cyklistický svět se právě otřásal v základech po odhalení dopinkového skandálu ve favorizované stáji Festina. A právě „pirát“ na sebe dokázal fenomenálními výkony v horských etapách strhnout pozornost, čímž zabránil hrozícímu odlivu fanoušků. V deštivé etapě Le Deux Alpes připravil o žlutý trikot Jana Ullricha a ve velkém stylu si jej udržel až do Paříže.
Nejkrásnější sen se však během roku změnil v noční můru. Dva dny před koncem Gira byl Pantani, jenž opět vládl pelotonu, obviněn z dopinku. Lékaři sice v jeho krvi nenašli stopy po požití zakázané látky erythropoetinu, nicméně na základě hematokritového testu usoudili, že k tomu mohlo dojít. Následné soudní přelíčení v Trentu a Boloni jej však zbavilo viny.
Více než samotné vyšetřování ovšem „Piráta“ poznamenaly davy fanoušků před hotelem, v němž se ukrýval a mohutná publicita, které se jeho případu dostalo. Stále více se uzavíral do svého myšlenkového světa, nemluvil ani se svými nejbližšími. Kolem jeho hotelu se každý den shromažďovali fanoušci, rodiny s dětmi se pokoušely alespoň na okamžik zahlédnout jeho tvář, jako by Pantani byl papež nebo popová hvězda.
Po měsících mlčení se Marco v roce 2000 vrátil a znovu začal soupeřit s fenomenálním Lancem Armstrongem. Díky sportovnímu gestu Američana, který se v závěru nechal předjet, zvítězil v horské etapě Mont Ventoux na Tour de France. Jednalo se však o poslední triumf jeho kariéry. O rok později provedli policisté razii v jeho hotelovém pokoji a nalezli injekční stříkačku se stopami inzulínu. Pantani se bránil tvrzením, že stříkačka byla nastrčená, u soudu však tentokrát neuspěl. Soud mu za podvod vyměřil šestiměsíční distanc.
Ještě jednou se zdálo, že Pantani dokáže překonat psychické problémy a vrátit se do kolotoče závodů a vítězství. Po tvrdé přípravě skončil v červnu 2003 čtrnáctý v Giru, když jej pád v poslední etapě připravil o umístění v první desítce. Těžké deprese jej však přinutily strávit druhou polovinu měsíce v léčebně poblíž Benátek. Jeho tým Mercatore Uno nebyl v témže roce ani přizván k závodům profesionálního okruhu.
Poslední měsíce života údajně Pantani trávil většinou s kamarády ve vesnici Predappio (kde se narodil fašistický diktátor Benito Mussolini), ovšem málokdy vsedl na kolo a prý trpěl nadváhou. V letošní sezóně nebyl registrován v žádné z profesionálních stájí a jeho otec uvedl, že šance na Marcův návrat do závodů někdy v budoucnosti je minimální. Během roku 2003 se také rozešel se svojí skandinávskou přítelkyní Christine.
Smrt slavného cyklisty zasáhla celý sportovní svět. Čas úmrtí byl stanoven na 4 hodiny ráno, o pár hodin později jej našel portýr, oblečeného pouze v džínách. Když zaměstnanci pohřební služby vynášeli jeho tělo z hotelu, kolem se shlukly davy fanoušků. Pro ně zůstal Pantani nadále králem, navzdory všem obviněním.
Přezdívky: Pirát, Elefantino
Celková prvenství v etapových závodech:
Giro d’Italia – 1. místo (1998, 1999), 3. místo (1994, 1997)
Tour de France – 1. místo (1998), 2. místo (1994), 3. místo (1997)
Vuelta a Murcia – 1. místo (1999)
Marco Pantani se narodil v 13. ledna 1970 ve vesnici Cesenatico poblíž Rimini a pár kilometrů od Jaderského moře. Už v dětství prý trpěl depresemi a vyrostl ve zranitelného člověka se složitým charakterem. V roce 1992 vyhrál amatérskou obdobu Giro d’Italia stal se profesionálem v barvách stáje Carrera. Zde vyhrál první etapu v roce 1994. Jednalo se – jak jinak – o horský úsek Gira. O rok později už zvítězil ve dvou etapách Tour de France a na otevřeném mistrovství světa v silniční cyklistice v Kolumbii skončil třetí.
Zlomená noha na konci sezóny 1995 odsoudila Pantaniho k ročnímu výpadku, ale úspěšný návrat okořenil ziskem dalších dvou etapových vítězství na Tour de France. Jeho nejlepší sezóna teprve měla přijít: v roce 1998 vyhrál celkem 16 silničních závodů, včetně Tour a Gira. Cyklistický svět se právě otřásal v základech po odhalení dopinkového skandálu ve favorizované stáji Festina. A právě „pirát“ na sebe dokázal fenomenálními výkony v horských etapách strhnout pozornost, čímž zabránil hrozícímu odlivu fanoušků. V deštivé etapě Le Deux Alpes připravil o žlutý trikot Jana Ullricha a ve velkém stylu si jej udržel až do Paříže.
Nejkrásnější sen se však během roku změnil v noční můru. Dva dny před koncem Gira byl Pantani, jenž opět vládl pelotonu, obviněn z dopinku. Lékaři sice v jeho krvi nenašli stopy po požití zakázané látky erythropoetinu, nicméně na základě hematokritového testu usoudili, že k tomu mohlo dojít. Následné soudní přelíčení v Trentu a Boloni jej však zbavilo viny.
Více než samotné vyšetřování ovšem „Piráta“ poznamenaly davy fanoušků před hotelem, v němž se ukrýval a mohutná publicita, které se jeho případu dostalo. Stále více se uzavíral do svého myšlenkového světa, nemluvil ani se svými nejbližšími. Kolem jeho hotelu se každý den shromažďovali fanoušci, rodiny s dětmi se pokoušely alespoň na okamžik zahlédnout jeho tvář, jako by Pantani byl papež nebo popová hvězda.
Po měsících mlčení se Marco v roce 2000 vrátil a znovu začal soupeřit s fenomenálním Lancem Armstrongem. Díky sportovnímu gestu Američana, který se v závěru nechal předjet, zvítězil v horské etapě Mont Ventoux na Tour de France. Jednalo se však o poslední triumf jeho kariéry. O rok později provedli policisté razii v jeho hotelovém pokoji a nalezli injekční stříkačku se stopami inzulínu. Pantani se bránil tvrzením, že stříkačka byla nastrčená, u soudu však tentokrát neuspěl. Soud mu za podvod vyměřil šestiměsíční distanc.
Ještě jednou se zdálo, že Pantani dokáže překonat psychické problémy a vrátit se do kolotoče závodů a vítězství. Po tvrdé přípravě skončil v červnu 2003 čtrnáctý v Giru, když jej pád v poslední etapě připravil o umístění v první desítce. Těžké deprese jej však přinutily strávit druhou polovinu měsíce v léčebně poblíž Benátek. Jeho tým Mercatore Uno nebyl v témže roce ani přizván k závodům profesionálního okruhu.
Poslední měsíce života údajně Pantani trávil většinou s kamarády ve vesnici Predappio (kde se narodil fašistický diktátor Benito Mussolini), ovšem málokdy vsedl na kolo a prý trpěl nadváhou. V letošní sezóně nebyl registrován v žádné z profesionálních stájí a jeho otec uvedl, že šance na Marcův návrat do závodů někdy v budoucnosti je minimální. Během roku 2003 se také rozešel se svojí skandinávskou přítelkyní Christine.
Smrt slavného cyklisty zasáhla celý sportovní svět. Čas úmrtí byl stanoven na 4 hodiny ráno, o pár hodin později jej našel portýr, oblečeného pouze v džínách. Když zaměstnanci pohřební služby vynášeli jeho tělo z hotelu, kolem se shlukly davy fanoušků. Pro ně zůstal Pantani nadále králem, navzdory všem obviněním.
Přezdívky: Pirát, Elefantino
Celková prvenství v etapových závodech:
Giro d’Italia – 1. místo (1998, 1999), 3. místo (1994, 1997)
Tour de France – 1. místo (1998), 2. místo (1994), 3. místo (1997)
Vuelta a Murcia – 1. místo (1999)
