Už jako dítě inscenovala své vlastní divadelní hry s dětmi sousedů. Absolvovala školu pro střední zdravotnický personál a pracovala jako asistentka u neurologa a psychiatra.

Se svým manželem Fritzem, rockovým hudebníkem, vedla čtyři roky uměleckou kavárnu Spinnradl ve Starnbergu.

V roce 1975 se stala obchodní vedoucí mnichovského uměleckého podniku Mutti-Bräu, kde navázala důležité kontakty s mnoha divadelními a varietními umělci.

V letech 1977-81 vedla kabaretně revuální divadlo Opera Curiosa, s jehož programem hostovala v Západním Berlíně a Hamburku. V roce 1979 vystoupila poprvé na scénu jako herečka ve hře Martina Sperra Adele Spitzederová.

Její plnoštíhlá postava a přirozený komediální projev zaujaly režiséra Percyho Adlona, v jehož filmech ztělesnila nezvyklý typ hrdinek: korpulentní dámy, které okouzlují svou upřímností a mateřskou povahou spíše než tělesnou krásou. Za svůj výkon v milostném příběhu Drahoušek (r. P. Adlon) získala výroční Cenu Ernsta Lubitsche 1985.

Mezinárodní popularitu a Spolkovou cenu 1988 jí přinesla úloha šaramantní Bavoračky Jasminy Münchgstettnerové, která si svým osobním kouzlem postupně podmaní majitelku (CCH Pounderová) i stárnoucího hosta (Jack Palance) jednoho zapadlého amerického motelu, v melancholické komedii Hotel Bagdad (r. P. Adlon).

Do USA se vrátila pracovně znovu o dva roky později, když jí byla svěřena role služky Susan, jejíž zaměstnavatelé - zámožní manželé (Michael Douglas a Kathleen Turnerová) - rozpoutají mezi sebou nelítostný rozvodový boj o majetek, v černé komedii Válka Roseových (r. D. DeVito).

Důkazem toho, že její herectví obstojí stejně dobře i v tragických polohách, je postava německé služky Marty, s níž se posléze ožení její dlouholetý zaměstnavatel, židovský gynekolog (Michel Piccoli), jak o tom vypráví formou vzpomínek autobiograficky laděné melodrama Marta a já (r. J. Weiss), natočené celé v Československu.

Byla hostem MFF v Karlových Varech 1992.