Její hudebně nadaná matka se vzdala všech uměleckých aktivit, aby se mohla věnovat svým čtyřem dětem. Ačkoliv jejím strýcem byl slavný herec, dramatik a režisér Jean-Louis Barrault, divadelní prostředí ji zpočátku příliš nepřitahovalo. Teprve...

Životopis

Její hudebně nadaná matka se vzdala všech uměleckých aktivit, aby se mohla věnovat svým čtyřem dětem. Ačkoliv jejím strýcem byl slavný herec, dramatik a režisér Jean-Louis Barrault, divadelní prostředí ji zpočátku příliš nepřitahovalo. Teprve když se v roce 1963 vrátila z Londýna, kde studovala filologii, navštěvovala rok herecké kurzy Reného Simona a pak absolvovala dvouletou průpravu na pařížské Státní konzervatoři dramatického umění.

Roku 1964 zahájila profesionální kariéru na jevišti Théâtre de la Commune d'Aubervilliers ve hře Maxe Frische Andorra. Na divadle se postupně představila mj. v hrách Nathalie Sarrautové Ticho, lež (1966-67), Federica Garcíi Lorcy Krvavá svatba (1969), Jeana Giraudouxe Trojská válka nebude (1971), Alberta Camuse Běsi (1972) a Pierra Corneilla Othon (1975).

Před film. kamerou debutovala úlohou studentky Françoise, do níž se na dálku zamiluje nábožensky založený inženýr (Jean-Louis Trintignant), v melodramatu Moje noc s Maud (r. É. Rohmer).

Ještě výraznější úspěch, podtržený nominací na Oscara 1976, zaznamenala rolí citově frustrované manželky Marty, o jejímž milostném vzplanutí k jednomu z příbuzných (Victor Lanoux) pojednává milostná komedie Bratranec a sestřenice (r. J.-Ch. Tacchella).

O lásku s dvěma muži protichůdných povah a politických názorů se dělí také její hrdinka Lieve, manželka vlámského nacionalisty (Rutger Hauer) a milenka francouzského odbojáře (Roger van Hool), v melodramatu z doby nacistické okupace Antverp Žena v hodině mezi psem a vlkem (r. A. Delvaux).

Pro své herecké kvality a éterickou krásu se stala vyhledávanou herečkou nejen mezi významnými evropskými tvůrci, ale zájem o ni projevili i filmaři ze zámoří. V ironické komedii Vzpomínky na Hvězdný prach (r. W. Allen) ztělesnila oduševnělou a klidnou herečku Isobel, jednu z milenek neurotického a unaveného režiséra (Woody Allen).

Velmi často účinkuje také v TV, kde hrála mj. francouzskou fyzičku a chemičku polského původu Marii Curie-Skłodowskou v životopisném snímku Marie Curie.

V druhé pol. 60. let měla za manžela Daniela Toscan du Plantiera, s nímž má syna Davida (nar. 1966) a dceru Arianne (nar. 1969). Od roku 1991 byla provdána za režiséra Rogera Vadima.