zavřít
Upravit životopis

Životopis

Marika Gombitová se narodila 12. 9. 1956 v Turanech nad Ondavou na Slovensku do rodiny, kde hudba vždy měla svoje čestné místo. Má tři bratry a jednu sestru. Zpívat začala jako třináctiletá se svými bratry v amatérské skupině Matador, na LŠU ve Stropkově se učila hrát na klavír, vyhrála okresní soutěž kytaristů. Vystudovala Střední průmyslovou školu strojní v Košicích. Během té působila v košické skupině Profily a v orchestrech J. Olajoše a J. Szabadoše. V r. 1976 přijala nabídku Janka Lehotského připojit se k jeho skupině Modus. V té se sešla s Mirem Žbirkou nebo s Lacem Lučeničem. Marika se jako členka Modusu zúčastnila hudebního festivalu Bratislavská lýra, v r. 1976 nejprve v nesoutěžní části. Rok 1977 přinesl skupině vítězství v podobě Zlaté Bratislavské lýry za píseň Úsmev.

V dalším ročníku (1978) soutěžila Marika s písní Pavola Hammela Študentská láska a vyzpívala zlato v domácí i mezinárodní části festivalu. Kromě trvalé spolupráce s textařem Kamilem Peterajem zpívala např. i skladby Mariána Vargy, Borise Filana nebo Jána Lauka. V r. 1979 na Bratislavské lyře prezentovala Lehotského baladu Vyznanie, získala tehdy stříbro. V r. 1980 byla oceněná bronzovou BL za duet s J. Lehotským Tajomstvo hier. S Vyznaním a s písní Chcem sa s tebou deliť vyhrála zlato v mezinárodní soutěži v polských Sopotech. Úspěšný byl i kultovní muzikál Deža Ursínyho Neberte nám princeznú, kde po boku Mekyho Žbirky a Marie Rottrové ztvárnila hlavní postavu Katky. Posledního listopadu 1980, při návratu z koncertu v Brně, následkem dopravní nehody ochrnula od sedmého obratle dolů. Půl roku po nehodě vystoupila jako host na Bratislavské lyře 1981 s písněmi Prstienky z trávy a Tajomstvo hier a vybojovala tak jedno z největších vítězství. Následovalo dlouhodobé léčení, zároveň však pokračovala v nahrávání alb. Ke dvěma předešlým, Dievča do dažďa (1979) a Môj malý príbeh (1981), přibyl Slnečný kalendár (1982).

V roce 1983 přišel návrat na koncertní pódia s programem Mince na dne fontán, nazvaným podle stejnojmenného dvojalba. Následovala alba No. 5 (1984) a Volné miesto v srdci (1986). V letech 1985 - 1987 Marika koncertovala několikrát do měsíce s programem Adresa ja, adresa ty. Na další album Ateliér duše (1987) zařadila i duet s Karlem Gottem - Neznámy pár. Touto deskou se začalo trvalejší tvůrčí spojení s Vašem Patejdlem a také pod názvem Ateliér duše vyšla i první hudební videokazeta na československém trhu. Během sametové revoluce a spolupráce s Andrejem Šebanem vznikalo album Kam idú ľudia? (1990), ze kterého Marika věnovala titulní píseň Stevie Wonderovi. Zatím poslední album Zostaň nazpívala v roce 1994, v dalších letech se objevovala v řadě charitativních akcí. V roce 2000 potěšila své příznivce skladbou Prosba, ke které napsala hudbu i text. Následovala dvě dueta s Mirem Žbirkou - Nespáľme to krásne v nás (2001) a Tajnosľubná (2005) a také píseň z muzikálu Adam Šangala - Tak som chcela všetkých milovať (2007).

V roce 2014 se zapojila jako jediná žena mezi 20 osobnostmi české a slovenské kultury do charitativní akce na podporu lidí bojujících s nepřízní osudu. V tomto a následujícím roce se zúčastnila i dalších charitativních televizních vystoupení. V r. 2015 nazpívala titulní píseň Ten príbeh za náš sen stál pro pohádku Sedmero krkavců.

Ocenění
:
Zlatý slavík

- 1979 bronzový
- 1980 stříbrný
- 1981 bronzový
- 1982, 1983 stříbrný

Slovenský Slávik
- 1997, 1998 zlatý
Slávik

- 1998 stříbrný
- 1999 bronzový
- 2000, 2001, 2002, 2005 stříbrný
- 2006 bronzový

Český Slavík – Slavíci bez hranic

- 2010 bronzový

OTO v kategorii zpěvačka

- 2000 3. místo
- 2001 1. místo
- 2005, 2014 2. místo
- 2014 Síň slávy

Mohli by vás také zajímat…