Jeho otec, povoláním chirurg, pocházel z jižní Itálie. M. A. studoval anglickou literaturu, filozofii a divadelní vědu v Mohuči a Curychu; vedle toho si přivydělával jako komparsista. 1953-55 navštěvoval hereckou školu Otty Falckenberga v...
Životopis
Jeho otec, povoláním chirurg, pocházel z jižní Itálie. M. A. studoval anglickou literaturu, filozofii a divadelní vědu v Mohuči a Curychu; vedle toho si přivydělával jako komparsista. 1953-55 navštěvoval hereckou školu Otty Falckenberga v Mnichově. 1955-60 byl členem mnichovské činohry Kammerspiele, kde pohostinsky vystupoval až do 1962, kdy podnikl turné s rolí Stanleye Kowalského v dramatu Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha.
První zkušenosti před film. kamerou sbíral už od pol. 50. let, ale dlouho se uplatňoval pouze v epizodních rolích jako představitel padouchů: vůdce banditů Santer v indiánce podle knih Karla Maye Vinnetou I. (r. H. Reinl) nebo masový vrah Bruno Lüdke v kriminálním dramatu z Třetí říše Noc, ve které přišel ďábel (r. R. Siodmak). Od. pol. 60. let působil většinou v Itálii, kde si ve filmech různých žánrů a kvalit vyzkoušel rozmanité herecké polohy: nebezpečný trestanec zvaný Řezník v tragikomedii Jízda na tygru (r. L. Comencini), maloměstský blázen Cucaracha v komedii Ženich na inzerát (r. A. Pietrangeli) nebo soudce Moser v politicko-kriminálním snímku Mám strach (r. D. Damiani).
Spolupracoval s mnoha předními evropskými režiséry, avšak největší příležitosti mu poskytli právě němečtí tvůrci; vynikl v roli vyšetřujícího komisaře Beizmenna ve film. adaptaci prózy Heinricha Bölla Ztracená čest Kateřiny Blumové (r. V. Schlöndorff) a dále v roli otce Oskara Matzeratha (David Bennent), trpasličího hrdiny ve film. přepisu románové ságy Güntera Grasse Plechový bubínek (r. V. Schlöndorff). Jeho tvorba se dodnes vyznačuje značnou nevyrovnaností, což pramení z přemíry a nevhodného výběru rolí.
Je autorem autobiografické knihy Der Fernstersturz (1996, Defenestrace). M. A. je laureátem Spolkové film. ceny (1958) a Ceny Ernsta Lubitsche (1974). Byl hostem MFF v Karlových Varech 1958 a 1964. Jeho první manželkou byla herečka Lis Verhoevenová a od 1985 je ženatý s herečkou Monique Fayeovou.
První zkušenosti před film. kamerou sbíral už od pol. 50. let, ale dlouho se uplatňoval pouze v epizodních rolích jako představitel padouchů: vůdce banditů Santer v indiánce podle knih Karla Maye Vinnetou I. (r. H. Reinl) nebo masový vrah Bruno Lüdke v kriminálním dramatu z Třetí říše Noc, ve které přišel ďábel (r. R. Siodmak). Od. pol. 60. let působil většinou v Itálii, kde si ve filmech různých žánrů a kvalit vyzkoušel rozmanité herecké polohy: nebezpečný trestanec zvaný Řezník v tragikomedii Jízda na tygru (r. L. Comencini), maloměstský blázen Cucaracha v komedii Ženich na inzerát (r. A. Pietrangeli) nebo soudce Moser v politicko-kriminálním snímku Mám strach (r. D. Damiani).
Spolupracoval s mnoha předními evropskými režiséry, avšak největší příležitosti mu poskytli právě němečtí tvůrci; vynikl v roli vyšetřujícího komisaře Beizmenna ve film. adaptaci prózy Heinricha Bölla Ztracená čest Kateřiny Blumové (r. V. Schlöndorff) a dále v roli otce Oskara Matzeratha (David Bennent), trpasličího hrdiny ve film. přepisu románové ságy Güntera Grasse Plechový bubínek (r. V. Schlöndorff). Jeho tvorba se dodnes vyznačuje značnou nevyrovnaností, což pramení z přemíry a nevhodného výběru rolí.
Je autorem autobiografické knihy Der Fernstersturz (1996, Defenestrace). M. A. je laureátem Spolkové film. ceny (1958) a Ceny Ernsta Lubitsche (1974). Byl hostem MFF v Karlových Varech 1958 a 1964. Jeho první manželkou byla herečka Lis Verhoevenová a od 1985 je ženatý s herečkou Monique Fayeovou.
