Mario Soldati

herec, režisér, spisovatel

Narození:
16. listopadu 1906
Úmrtí:
19. června 1999
Italský režisér Mario Soldati natočil během 40. a 50. let třicet filmů, prosadil se ale také jako spisovatel a dramatik. Pocházel ze severoitalského Turína, kde původně studoval v jezuitském semináři, poté absolvoval vysokoškolské studium dějin...

Životopis

Italský režisér Mario Soldati natočil během 40. a 50. let třicet filmů, prosadil se ale také jako spisovatel a dramatik. Pocházel ze severoitalského Turína, kde původně studoval v jezuitském semináři, poté absolvoval vysokoškolské studium dějin umění na filozofické fakultě, tehdy se také začal stýkat s umělci různých oborů. Již v roce 1925 publikoval svou literární prvotinu, divadelní hru Pilát, následoval soubor povídek Salmacis (1929).

Po získání stipendia absolvoval Mario Soldati studijní pobyt na Kolumbijské univerzitě ve Spojených státech (1929-1931), po návratu do Itálie se začal prosazovat v oblasti filmu, kde zúročil svůj literární talent jako autor scénářů, později byl i asistentem režie. Jeho první prací pro film byl scénář k filmu VE VÍRU SLÁVY (Cantante dell′opera, 1932), později jej ke spolupráci přizvali významní režiséři Mario Camerini nebo Alessandro Blasetti. Po neúspěchu jednoho filmu se Mario Soldati dočasně stáhnul do ústraní, z Říma odešel na venkov a několik let se věnoval výhradně psaní, k nové práci pro film jej přesvědčil v roce 1936 režisér Mario Camerini.

Koncem třicátých let začal Mario Soldati i režírovat, první tři filmy ale realizoval ve spolupráci s jinými režiséry, prvním z nich byl slavný filmař ruského původu Fjodor Ocep, s nímž v benátských exteriérech točil výpravný historický příběh TARAKANOVA (La princesse Tarakanova, 1938). Prvním Soldatiho samostatným filmem byla komedie SKANDÁL S DOROU (Dora Nelson, 1939). Již svým druhým počinem zasazeným do doby sjednocení Itálie v 19. století MALÝ STARODÁVNÝ SVĚT (Piccolo mondo antico, 1940) vytvořil jeden z milníků své filmařské dráhy. V roce 1943 kvůli sílícím perzekucím ze strany fašistického režimu znovu opustil Řím a pracoval v Neapoli, tuto etapu svého života později literárně zpracoval, jako ostatně svůj někdejší pobyt v USA.

Ačkoli byl Mario Soldati sám plodným spisovatelem, v řadě svých dalších filmů často vycházel z osvědčených literárních, případně divadelních předloh jiných autorů (MALOMBRA, 1942; NESNÁZE PANA TRAVETA – Le miserie del signor Travet, 1945; EUGENIE GRANDETOVÁ - Eugenie Grandet, 1946; DANIELE CORTIS, 1947). V padesátých letech vytvořil několik dobrodružných příběhů, z nichž některé byly uvedeny i u nás (RYTÍŘ BEZ ZÁKONA – Le avventure di Mandrin, 1951). Za zmínku stojí i adaptace literární předlohy Alberta Moravii ŽENA Z PROVINCIE (La provinciale, 1953) s Ginou Lollobrigidou v hlavní roli, která byla nominována na Velkou cenu festivalu v Cannes. Opět Alberto Moravia mu pak posloužil námětem k filmu ŽENA OD ŘEKY (La donne del fiume, 1954), tentokrát s další vycházející hvězdou italského filmu, Sophií Loren.

Během čtyřicátých a padesátých let točil Mario Soldati i několik filmů ročně, řadě z nich nelze upřít komerční úspěch, odborníci ale režisérovi vyčítali příliš akademický přístup bez rozpoznatelného osobitého přístupu a silnějších emocí, dnešní hodnocení vyznívá jednoznačně více ve prospěch jeho literární práce než filmů. Z jeho další tvorby připomeňme válečnou komedii ČTYŘI KROKY V OBLACÍCH (Era di venerdi 17, 1956), zmínku si zaslouží i spolupráce se slavným americkým režisérem Kingem Vidorem, který Soldatiho přizval jako spoluscénáristu a druhého režiséra k velkofilmům VOJNA A MÍR (War And Peace, 1956) a BEN HUR (1959).

Posledním filmem Maria Soldatiho byla satirická komedie POLICARPO, PÍSAŘ (Policarpo, ufficiale di scrittura, 1958), která výjimečně vycházela z jeho vlastní literární tvorby a na festivalu v Cannes bojovala o Zlatou palmu za nejlepší film. Později ještě natočil několik dokumentů pro televizní stanici RAI, hlavně se ale věnoval psaní a získal několik literárních cen, k jeho nejvýznamnějším dílům patří Dopisy z Capri (1956), které byly později i zfilmovány.

Poslední léta života trávil Mario Soldati v malém přímořském městečku Tellaro nedaleko Janova, kde zemřel 19. června 1999 ve věku 92 let. Nedlouho předtím při příležitosti 85. narozenin získal Řád za zásluhy o Italskou republiku a v rodném Turíně mu bylo uděleno čestné občanství. Jeho manželkou byla původem slovinská herečka Jucci Kellermann (1921-1993). Jejich syn Giovanni Soldati (*1953) je televizním režisérem.