MgA. Marta Hrachovinová je česká herečka, recitátorka a divadelní pedagožka.
Díky otcově zaměstnání v diplomatických službách prožila část dětství v zahraničí (Libye, USA, Kypr). Po studiu na gymnáziu absolvovala obor herectví na pražské DAMU....
Životopis
MgA. Marta Hrachovinová je česká herečka, recitátorka a divadelní pedagožka.
Díky otcově zaměstnání v diplomatických službách prožila část dětství v zahraničí (Libye, USA, Kypr). Po studiu na gymnáziu absolvovala obor herectví na pražské DAMU. Během studia hostovala v Národním divadle a v Divadle Jiřího Wolkera, kde poté působila v angažmá až do jeho zániku v roce 1996 a vytvořila zde mnoho rolí (např. Dorotku v Tylově Strakonickém dudákovi či Tornado Lou v adaptaci hry Limonádový Joe).
Její prvním manželem byl Otto Liška, herec, dudák a příležitostný divadelní režisér. Jejich dcery Tereza Lišková a Karolína Lišková jsou také herečky (všichni tři v současnosti působí v Městském divadle v Mostě, Tereza jako loutkoherečka na jeho scéně Divadle rozmanitostí).
Jejím druhým manželem byl Vladimír Justl (1928–2010), redaktor, editor a dramaturg (nositel ceny Magnesia Litera 2007), se kterým ji mj. pojilo působení v Poetické vinárně Viola.
Účinkovala v několika filmech a televizních inscenacích, od 90. let často v zahraničních, které byly natáčeny v ČR (viz seznam filmových rolí níže).
V nedávné minulosti (2006–2007) působila jako odborná asistentka projektu Loutkářské umění.
Recitace
Od studijních let se věnuje uměleckému přednesu a několikrát se stala laureátkou soutěže Neumannovy Poděbrady. Po studiu působila na pražské DAMU jako odborný asistent uměleckého přednesu (do roku 1991). V 80. letech se se svým prvním manželem podílela na vedení literárně dramatického souboru Recitační studio Šrámkova domu. V současné době vede kabinet uměleckého přednesu na Vyšší odborné škole herecké v Praze. Sama se uměleckým přednesem aktivně zabývá jako interpret i jako režisér (mj. na scéně Vyšší odborné školy herecké Pidivadle).
Trvale se podílí na interpretaci melodramů v rámci Festivalu koncertního melodramu Praha od samého jeho vzniku v roce 1998, natočila Fibichův melodram Štědrý den na CD. Ve Společnosti Zdeňka Fibicha se aktivně podílí na organizaci Mezinárodní soutěže Zdeňka Fibicha v interpretaci melodramů od jejího vzniku v roce 1999. V současnosti (2007–2011) působí jako místopředsedkyně Společnosti Zdeňka Fibicha a zapracovává se do funkce ředitelky soutěže.
Od ledna 2004 působí také v předsednictvu sdružení příznivců mluveného slova Slovo a hlas, jehož předsedou byl její druhý manžel Vladimír Justl. Toto sdružení osob, které podporují kulturu mluvního projevu a přispívají k jejímu zlepšení, se zformovalo jako nástupce Společnosti přátel kultury slova (ukončila činnost v roce 2003). Sdružení má v programu mj. pořádání seminářů, besed a pracovních setkání, vydávání publikací (např. sborník Živé slovo), spolupořádání Poděbradských dnů poezie a chebských bienále Divadla jednoho herce.
Díky otcově zaměstnání v diplomatických službách prožila část dětství v zahraničí (Libye, USA, Kypr). Po studiu na gymnáziu absolvovala obor herectví na pražské DAMU. Během studia hostovala v Národním divadle a v Divadle Jiřího Wolkera, kde poté působila v angažmá až do jeho zániku v roce 1996 a vytvořila zde mnoho rolí (např. Dorotku v Tylově Strakonickém dudákovi či Tornado Lou v adaptaci hry Limonádový Joe).
Její prvním manželem byl Otto Liška, herec, dudák a příležitostný divadelní režisér. Jejich dcery Tereza Lišková a Karolína Lišková jsou také herečky (všichni tři v současnosti působí v Městském divadle v Mostě, Tereza jako loutkoherečka na jeho scéně Divadle rozmanitostí).
Jejím druhým manželem byl Vladimír Justl (1928–2010), redaktor, editor a dramaturg (nositel ceny Magnesia Litera 2007), se kterým ji mj. pojilo působení v Poetické vinárně Viola.
Účinkovala v několika filmech a televizních inscenacích, od 90. let často v zahraničních, které byly natáčeny v ČR (viz seznam filmových rolí níže).
V nedávné minulosti (2006–2007) působila jako odborná asistentka projektu Loutkářské umění.
Recitace
Od studijních let se věnuje uměleckému přednesu a několikrát se stala laureátkou soutěže Neumannovy Poděbrady. Po studiu působila na pražské DAMU jako odborný asistent uměleckého přednesu (do roku 1991). V 80. letech se se svým prvním manželem podílela na vedení literárně dramatického souboru Recitační studio Šrámkova domu. V současné době vede kabinet uměleckého přednesu na Vyšší odborné škole herecké v Praze. Sama se uměleckým přednesem aktivně zabývá jako interpret i jako režisér (mj. na scéně Vyšší odborné školy herecké Pidivadle).
Trvale se podílí na interpretaci melodramů v rámci Festivalu koncertního melodramu Praha od samého jeho vzniku v roce 1998, natočila Fibichův melodram Štědrý den na CD. Ve Společnosti Zdeňka Fibicha se aktivně podílí na organizaci Mezinárodní soutěže Zdeňka Fibicha v interpretaci melodramů od jejího vzniku v roce 1999. V současnosti (2007–2011) působí jako místopředsedkyně Společnosti Zdeňka Fibicha a zapracovává se do funkce ředitelky soutěže.
Od ledna 2004 působí také v předsednictvu sdružení příznivců mluveného slova Slovo a hlas, jehož předsedou byl její druhý manžel Vladimír Justl. Toto sdružení osob, které podporují kulturu mluvního projevu a přispívají k jejímu zlepšení, se zformovalo jako nástupce Společnosti přátel kultury slova (ukončila činnost v roce 2003). Sdružení má v programu mj. pořádání seminářů, besed a pracovních setkání, vydávání publikací (např. sborník Živé slovo), spolupořádání Poděbradských dnů poezie a chebských bienále Divadla jednoho herce.