Pochází z německy mluvící švýcarské rodiny chovatele koní. Od osmi let se věnovala baletu a jako sedmnáctiletá už tančila v Městském divadle v Basileji.

Po úrazu nohy na lyžích skončila s pohybovou průpravou a díky stipendiu studovala herectví ve Stanislavského škole v Mnichově. První divadelní angažmá nastoupila v Heidelbergu, odkud po jedné sezoně odešla do západoberlínského Schillerova divadla, na jehož scéně hrála v klasickém repertoáru, mj. v Molièrově Misantropovi.

Uplatnila se také v německé TV, ale obrat v její herecké kariéře znamenala teprve spolupráce s francouzským režisérem Philippem de Brocou, který se stal na čas jejím životním partnerem a otcem jejího syna Alexandra. Pod jeho režijním vedením na sebe upozornila titulní úlohou dcery maloměstského starosty a majitele místní kavárny (Jean-Pierre Marielle), o jejíž lásku usiluje americký miliardář (Bert Convy), v satirické komedii Rozmarná Marie.

Její popularita začala výrazně stoupat poč. 70. let, kdy se do širokého povědomí zapsala jako princezna de Kurlande v TV seriálové moderní pohádce Slečna z Avignonu. Velkou příležitostí pro ni byla role dívky jménem Sarah, o jejímž setkání s neznámým mužem (André Dussollier) na palubě letadla do New Yorku vypráví film Celý jeden život (r. C. Lelouch), pojatý jako hudební komedie, politický film, horor, pornografický film, burleska a dokument.

Mezinárodní hvězdou se však stala teprve ve druhé pol. 70. let za svého působení v Hollywoodu, kde vytvořila po boku slavných herců několik hrdinek, pohybujících se blízko smrti: agentka tajné organizace Elsa, pomáhající studentovi (Dustin Hoffman) z nebezpečí, které mu hrozí od gangu obchodníků s diamanty, v dobrodružném thrilleru Maratónec (r. J. Schlesinger); nevyléčitelně nemocná extravagantní dívka z lepších kruhů Lillian Morelliová, která naplnila poslední chvíle svého života láskou k úspěšnému automobilovému závodníkovi (Al Pacino), v melodramatu podle románu Ericha Marii Remarqua Bobby Deerfield (r. S. Pollack); zmrzačená stárnoucí filmová hvězda Fedora a její nemanželská dcera Antonie, přinucená vydávat se léta za svou matku, v psychologickém dramatu Fedora (r. B. Wilder).

V posledních letech se soustředila na práci v TV, kde se objevila jako svůdná a sličná vévodkyně Sanseverinová v seriálové adaptaci Stendhalova románu Kartouza parmská.

Souběžně s film. a TV kariérou se stále věnuje divadlu; Roku 1978 se představila jako Máša v pařížské inscenaci Čechovových Tří sester a jako Jana z Arcu slavila v pol. 80. let úspěch na jevištích v Paříži a New Yorku.

Na divadelních festivalech v Avignonu a Salcburku účinkovala v tragédii Friedricha Schillera Don Carlos a ve hře Huga von Hofmannsthala Jedermann (1983-84).

V říjnu 1980 navštívila na několik dní Prahu, kde se setkala s Jiřím Menzlem. Nebyla nikdy provdána a má syna Alexandra (nar. 1972).