Martin Gregor, vlastním jménem Martin Guttmann byl slovenský herec. Jeho otec, původem řemeslník-klempíř, odejel s cirkusem a živil se jako hudební klaun. On sám pak v roce 1923 absolvoval průmyslovku a do roku 1931 pracoval jako soustružník v...
Životopis
Martin Gregor, vlastním jménem Martin Guttmann byl slovenský herec.
Jeho otec, původem řemeslník-klempíř, odejel s cirkusem a živil se jako hudební klaun. On sám pak v roce 1923 absolvoval průmyslovku a do roku 1931 pracoval jako soustružník v trnavském Coburgu. V letech 1932-1940 byl členem činohry Slovenského národního divadla. V roce 1940 ho pro jeho židovský původ propustili, v roce 1944 jej internovali. Prošel čtyřmi koncentračními tábory (Osvětim, Rydultow, Mauthausen a Gusen). Po skončení druhé světové války se stal opět členem Slovenského národního divadla (v letech 1949-1952 byl i jeho ředitelem, v letech 1967-1970 pak šéfem jeho činohry).
V 50. letech byl obviněn z oportunizmu, kosmopolitizmu a kariérizmu. V letech 1952-1954 byl také režisérem bratislavského rozhlasu a podílel se na založení slovenského Rozhlasového hereckého souboru. V letech 1961-1969 vykonával funkci předsedy Slovenského svazu dramatických umělců. Za 50 let vytvořil celkem 190 postav na jevišti a mnoho dalších v rozhlase, filmu a televizi (např. Zaprášené histórie - 1971, Americká tragédia - 1976).
Do povědomí mladších diváků vstoupil osobitým dabingem postavičky létajícího strýčka Fedora v populárním belgickém večerníčku Tip a Tap.
V roce 1960 obdržel titul zasloužilý umělec.
Jeho otec, původem řemeslník-klempíř, odejel s cirkusem a živil se jako hudební klaun. On sám pak v roce 1923 absolvoval průmyslovku a do roku 1931 pracoval jako soustružník v trnavském Coburgu. V letech 1932-1940 byl členem činohry Slovenského národního divadla. V roce 1940 ho pro jeho židovský původ propustili, v roce 1944 jej internovali. Prošel čtyřmi koncentračními tábory (Osvětim, Rydultow, Mauthausen a Gusen). Po skončení druhé světové války se stal opět členem Slovenského národního divadla (v letech 1949-1952 byl i jeho ředitelem, v letech 1967-1970 pak šéfem jeho činohry).
V 50. letech byl obviněn z oportunizmu, kosmopolitizmu a kariérizmu. V letech 1952-1954 byl také režisérem bratislavského rozhlasu a podílel se na založení slovenského Rozhlasového hereckého souboru. V letech 1961-1969 vykonával funkci předsedy Slovenského svazu dramatických umělců. Za 50 let vytvořil celkem 190 postav na jevišti a mnoho dalších v rozhlase, filmu a televizi (např. Zaprášené histórie - 1971, Americká tragédia - 1976).
Do povědomí mladších diváků vstoupil osobitým dabingem postavičky létajícího strýčka Fedora v populárním belgickém večerníčku Tip a Tap.
V roce 1960 obdržel titul zasloužilý umělec.
