Martina Hingisová je švýcarská profesionální tenistka pocházející z česko-slovenské smíšené rodiny. Matka Melanie Molitorová je Češka, otec Karol Hingis má slovensko-maďarský původ. Od ledna 2016 je světovou jedničkou ve čtyřhře, když se vrátila...
Životopis
Martina Hingisová je švýcarská profesionální tenistka pocházející z česko-slovenské smíšené rodiny. Matka Melanie Molitorová je Češka, otec Karol Hingis má slovensko-maďarský původ. Od ledna 2016 je světovou jedničkou ve čtyřhře, když se vrátila pošesté na vrchol, který naposledy předtím opustila v březnu 2000. Na čele klasifikace se tak připojila ke spoluhráčce Sanii Mirzaové.
Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála pět singlových titulů – třikrát Australian Open a jednou Wimbledon i US Open. V ženské čtyřhře přidala dvanáct trofejí. Ve smíšené čtyřhře pak triumfovala na Australian Open 2006 i 2015, ve Wimbledonu 2015, a také na US Open 2015. V roce 1998 zvítězila na všech čtyřech deblových majorech a stala se čtvrtou tenistkou historie, jíž se podařilo vybojovat čistý grandslam v ženské čtyřhře. Titul z US Open 1998 znamenal zkompletování kariérního deblového grandslamu, jehož dosáhla jako 17. hráčka.
V březnu 1997 se stala osmou – v 16 letech a 5 měsících historicky nejmladší – světovou jedničkou ve dvouhře žen, a na čele strávila celkem 209 týdnů, když jeho vrchol naposledy opustila 14. října 2002. Na první příčku deblové klasifikace pronikla v červnu 1998. Úhrnem jí do roku 2016 přerušovaně vévodila 35 týdnů až do března 2000. Vyjma jednoho týdne přitom současně kralovala i singlovému pořadí, což se před ní podařilo jen Navrátilové a Sanchezové Vicariové. V lednu 2016 se do čela vrátila posedmé.
Na okruhu WTA Tour vyhrála čtyřicet tři turnajů ve dvouhře a padesát pět ve čtyřhře. V listopadu 2015 se stala šestnáctou hráčkou na okruhu WTA s minimálně 50 deblovými tituly. Singlové finále Turnaje mistryň si zahrála čtyřikrát. V letech 1998 a 2000 z něho odešla vítězně. Deblovou část turnaje pak ovládla s Annou Kurnikovovou také dvakrát. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.
Pro chronické poranění vazů obou hlezen poprvé přerušila profesionální kariéru na konci sezóny 2002, kdy jí bylo 22 let. Po několika operacích a dvouletému odpočinku se na dvorce vrátila v roce 2006. Opět pronikla do první světové desítky až na 6. příčku, když vyhrála tři singlové události. V sezóně 2007 ukončila podruhé tenisovou dráhu v souvislosti s pozitivním testem na kokain. Mezi profesionálky se opět vrátila roku 2013 poté, co oznámila záměr hrát pouze čtyřhru. Nejdříve nastupovala po boku Lisické. Po Wimbledonu 2014 se její spoluhráčkou stala Italka Flavia Pennettaová a od března 2015 nastupuje s Indkou Saniou Mirzaovou, s níž vytvořila nejlepší světový pár, když obě členky v dubnu téhož roku figurovaly na prvních dvou příčkách žebříčku WTA ve čtyřhře.
Jako reprezentantka země helvetského kříže dovedla švýcarský tým do finále Fed Cupu 1998 a spolu s Rogerem Federerem vyhrála Hopmanův pohár 2001. Do dubna 2016 v soutěži nastoupila k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 18–4 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.
V červnu 2011 ji časopis Time zařadil mezi „30 legend ženského tenisu: minulosti, současnosti a budoucnosti.“ V roce 2013 byla přijata do Mezinárodní tenisové síně slávy. Představuje držitelku několika věkových rekordů v tenise. Během kariéry také získala sportovní ocenění.
Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála pět singlových titulů – třikrát Australian Open a jednou Wimbledon i US Open. V ženské čtyřhře přidala dvanáct trofejí. Ve smíšené čtyřhře pak triumfovala na Australian Open 2006 i 2015, ve Wimbledonu 2015, a také na US Open 2015. V roce 1998 zvítězila na všech čtyřech deblových majorech a stala se čtvrtou tenistkou historie, jíž se podařilo vybojovat čistý grandslam v ženské čtyřhře. Titul z US Open 1998 znamenal zkompletování kariérního deblového grandslamu, jehož dosáhla jako 17. hráčka.
V březnu 1997 se stala osmou – v 16 letech a 5 měsících historicky nejmladší – světovou jedničkou ve dvouhře žen, a na čele strávila celkem 209 týdnů, když jeho vrchol naposledy opustila 14. října 2002. Na první příčku deblové klasifikace pronikla v červnu 1998. Úhrnem jí do roku 2016 přerušovaně vévodila 35 týdnů až do března 2000. Vyjma jednoho týdne přitom současně kralovala i singlovému pořadí, což se před ní podařilo jen Navrátilové a Sanchezové Vicariové. V lednu 2016 se do čela vrátila posedmé.
Na okruhu WTA Tour vyhrála čtyřicet tři turnajů ve dvouhře a padesát pět ve čtyřhře. V listopadu 2015 se stala šestnáctou hráčkou na okruhu WTA s minimálně 50 deblovými tituly. Singlové finále Turnaje mistryň si zahrála čtyřikrát. V letech 1998 a 2000 z něho odešla vítězně. Deblovou část turnaje pak ovládla s Annou Kurnikovovou také dvakrát. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.
Pro chronické poranění vazů obou hlezen poprvé přerušila profesionální kariéru na konci sezóny 2002, kdy jí bylo 22 let. Po několika operacích a dvouletému odpočinku se na dvorce vrátila v roce 2006. Opět pronikla do první světové desítky až na 6. příčku, když vyhrála tři singlové události. V sezóně 2007 ukončila podruhé tenisovou dráhu v souvislosti s pozitivním testem na kokain. Mezi profesionálky se opět vrátila roku 2013 poté, co oznámila záměr hrát pouze čtyřhru. Nejdříve nastupovala po boku Lisické. Po Wimbledonu 2014 se její spoluhráčkou stala Italka Flavia Pennettaová a od března 2015 nastupuje s Indkou Saniou Mirzaovou, s níž vytvořila nejlepší světový pár, když obě členky v dubnu téhož roku figurovaly na prvních dvou příčkách žebříčku WTA ve čtyřhře.
Jako reprezentantka země helvetského kříže dovedla švýcarský tým do finále Fed Cupu 1998 a spolu s Rogerem Federerem vyhrála Hopmanův pohár 2001. Do dubna 2016 v soutěži nastoupila k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 18–4 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.
V červnu 2011 ji časopis Time zařadil mezi „30 legend ženského tenisu: minulosti, současnosti a budoucnosti.“ V roce 2013 byla přijata do Mezinárodní tenisové síně slávy. Představuje držitelku několika věkových rekordů v tenise. Během kariéry také získala sportovní ocenění.
