Mary Pickford se stala symbolem němého filmu více než kterákoli jiná herečka té doby...

Vlastním jménem Gladys Marie Smithová, narodila se 8.4. 1893 v Torontu v Kanadě jako nejstarší ze tří dětí dělníka Johna Smithe a jeho ženy, divadelní herečky Charlotty. Otec zemřel na následky pracovního úrazu, když byly malé Gladys čtyři roky. Rodina se tak ocitla zcela bez prostředků. Náhodou jeden jejich dávný známý byl majitelem divadelní společnosti a sháněl představitele dětských rolí. Když se Charlotte Smithová přesvědčila, že jejím dcerám - mladší se jmenovala Lottie - u divadla nehrozí žádná morální ani fyzická újma, svolila, a dívky stanuly na prknech, která znamenají svět. Gladys však neuměla číst a první mluvenou úlohu jí museli předříkávat, aby se ji naučila zpaměti.

Malá Gladys svou mladší sestru i bratra Jacka výrazně zastiňovala. Jack se sice později také prosadil u filmu, ale stále zůstával v koutku slávy své nejstarší sestry. Gladys lidé zbožňovali, pamatovali si ji zejména díky dlouhým blonďatým kadeřím, pro něž byla přezdívána "Dívka se zlatými lokýnkami". A tak se malá průbojná dívka rozhodla, že prorazí i do nejlepších divadel v USA, na Broadway. Zde si vynutila setkání s jedním z nejvýznamnějších producentů, Davidem Belaskem. Přezkoušel jí a nabídl angažmá. A roku 1908 udělal ještě něco - našel pro ni nové, skvěle znějící umělecké jméno. Tak se zrodila Mary Pickford.

K filmu se Mary dala mimo jiné i z finančních důvodů. Herci filmoví byli dříve považováni za něco podřadného, tehdy bylo v rozkvětu divadlo. Ona však své přesvědčení stát se dobrou herečkou jen tak nevzdávala. U filmu začala v roce 1909, když ji Belasko 'dohodil' D.W. Griffithovi, režijnímu velikánovi té doby. Ten o ní prohlásil: "Jste moc malá a moc tlustá, ale možná, že vám dám šanci..." A skutečně tak učinil. Začínala v jeho krátkých filmech a brzy se zapsala do podvědomí mnoha diváků. V roce 1911, jako osmnáctiletá, se poprvé vdala - za herce Owena Mooera. Její herecká kariéra stoupala do závratných výšin. Téhož roku při natáčení filmu MARYINY NÁMLUVY (The Courting of Mary) činil její plat běžných 25 dolarů, v roce 1919 brala za film 350 000 - byly to filmy DIVOKÁ MAVIS (Heart o' the Hills), TÁTA DLOUHÁN (Daddy-Long-Legs) a VÝTRŽNÍK (The Hoodlum). Natolik se dokázala prosadit. To už ji znal celý svět, stala se miláčkem publika. Říkalo se jí "Zlatíčko Ameriky". Brzy se seznámila s Douglasem Fairbanksem starším a bláznivě se zamilovali. V té době však Fairbanks byl ještě ženatý, ona vdaná a svůj vztah byli nuceni držet v tajnosti. V roce 1919 s Chaplinem a Griffithem založili společnost United Artists, známé spojení 'silné čtyřky', jak se sami nazývali, která se dlouho držela mezi nejlepšími. Mary se v lednu 1920 rozvedla a už v březnu téhož roku se s Dougem vzali. I on byl slavný herec, oblíbený akční hrdina, a dvojice se stala zbožňovaným párem Ameriky.

Mary se stala jedním z 36 zakladatelů Akademie filmového umění a věd (Academy of Motion Picture Arts and Sciences). Ve dvacátých letech natočila své nejlepší filmy - POLLYANNA (Pollyanna, 1920), PŮLNOČNÍ SVĚTLO (The Love Light, 1921), TĚŽKÝ ŽIVOT (Tess of the Storm Country, 1922), ZPĚVAČKA Z ULICE (Rosita, 1924), POLICAJTOVA NANYNKA (Little Annie Rooney, 1925), VRABČÁCI (Sparrows, 1926) a MÁ NEJLEPŠÍ DÍVENKA (My Best Girl, 1927). V roce 1924 za sebou měla i svůj režijní debut - PRO NEŠŤASTNOU KRÁLOVNU (Dororthy Vernon of Haddon Hall). Přechod na zvuk nesla špatně, ale přesto za svůj první mluvený film KOKETA (Coquette, 1929) získala Oscara za hlavní roli. Tak se stala první Oscarovou herečkou. Ozvučených filmů natočila celkem pět, ale nebyl to úspěch. Pro lidi byla 'němou' herečkou a na zvuk se špatně zvykalo. Hrála i s Douglasem, například ve ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY (The Taming of the Shrew, 1929). Skončila v roce 1934, bylo jí 41 let, říká se, že to bylo kvůli jejímu špatnému hlasu. Navíc v manželství prožívala krizi. S Fairbanksem se rozvedla v lednu 1936, bylo to pro ni zklamání. Zlou ránou bylo, když Doug zemřel v roce 1939 na infarkt. Mary ho nikdy nepřestala milovat.

Potřetí a naposeldy se vdala v roce 1937 za producenta Charlese 'Buddyho' Rogerse. Adoptovali spolu dvě děti. I když už nehrála, věnovala se Mary psaní, scénáristice a produkci. Nepřestávala se na veřejnosti ukazovat ani v pokročilejším věku. V roce 1949 odmítla roli Normy Desmondové ve Wilderově SUNSET BOULEVARDU. V roce 1953 prodala svůj podíl United Artists, o dva roky později napsala memoáry s názvem "Světlo a stíny". Prodala také svůj noblesní dům Pickfair, který dříve sdílela s Fairbanksem, a zbytek života strávila v ústraní s rodinou. Roku 1976 jí byl udělen zvláštní Oscar za přínos filmovému umění. Mary Pickfordová, věčný Americký miláček, zemřela 29.5. 1979. Je pohřbena na hřbitově Forest Lawn v městě Glandale v Kalifornii.