Maureen Stapleton

herečka

Narození:
21. června 1925
Úmrtí:
13. března 2006, důvod: chronická plícní choroba
Po maturitě na Siena College odešla 1943 do New Yorku, kde na Manhattanu pracovala jako číšnice a modelka pro Raphaela Sawyera a Reginalda Marshe. Zároveň studovala herectví u Herberta Berghofa a pak v Actors Studiu. Na Broadwayi debutovala 1946...

Životopis

Po maturitě na Siena College odešla 1943 do New Yorku, kde na Manhattanu pracovala jako číšnice a modelka pro Raphaela Sawyera a Reginalda Marshe. Zároveň studovala herectví u Herberta Berghofa a pak v Actors Studiu. Na Broadwayi debutovala 1946 ve hře J. M. Syngeho Playboy západního světa, ale poprvé vzbudila pozornost 1951 rolí Serafiny Roseové, za jejíž ztvárnění v broadwayské inscenaci dramatu Tennessee Williamse Tetovaná růže získala cenu Tony.

Prosadila se jako významná charakterní herečka na divadle, kde vytvořila zdařilé portréty ženských hrdinek nejen ve Williamsových hrách Sestup Orfeův a Skleněný zvěřinec, ale i v dílech Arthura Millera Čarodějky ze Salemu, Lillian Hellmanové Odložené sny a Lištičky, Clifforda Odetse Dívka z venkova a Neila Simona Apartmá v hotelu Plaza a Gingerbread Lady (cena Tony 1971).

Podobné typy zemitých žen se složitými osudy ztvárňuje od konce 50. let na film. plátně. Mezi nominovanými na Oscara 1958 se ocitla díky své první úloze Fay Doyleové, která se svěřuje se svými důvěrnými problémy do novinové rubriky pro čtenáře, v adaptaci knihy Nathanaela Westa Utěšitelka (r. V. J. Donehue). Podruhé se neúspěšně ucházela o Oscara 1978 vedlejší rolí dvakrát ovdovělé Pearl, s níž se ožení čerstvě rozvedený otec (E. G. Marshall) tří dospělých dcer (Diane Keatonová, Kristin Griffithová a Mary Beth Hurtová), v psychologické studii rodinných vztahů Interiéry (r. W. Allen).

Oscarem 1981 a cenou BAFTA 1981 byla oceněna za ztvárnění vedlejší postavy levicové anarchistky ruského původu Emmy Goldmanové v historicko-životopisné fresce Rudí (r. W. Beatty). Několikrát byla obsazena do film. přepisů známých divadelních her (Sestup Orfeův, Pohled z mostu, Apartmá v hotelu Plaza, Kočka na rozpálené plechové střeše) a v poslední době zaujala výraznými rolemi matek hlavních hrdinek (Bláznivá, Propadlí lásce).

Od 50. let se uplatňuje také v TV, např. jako host vystoupila v seriálech Goodyer Television Playhouse (1953), The Alcoa Hour (1957), Naked City (1961), The Equalizer (1989), B.L. Stryker (1989) a Road to Avonlea (1995, Cesta do Avonlea - ČTV). Je autorkou autobiografické knihy A Hell of a Life (1995, Peklo života). Z prvního manželství s M. Allentuckem má syna Daniela a dceru Katherine. Jejím druhým manželem byl dramatik David Rayfiel.