Massimiliano "Max" Biaggi se narodil 26.června 1971 v Římě. Italský jezdec bydlí v Monaku a ve Spojených státech. Biaggi se jaké znám po přezdívkou "šílený Max" a také kvůli vypjatému vztahu s Valentinem Rossim.

Kariéra
Před vstupem do mistrovství světa
Jako malý kluk našel Max zalíbení ve fotbale(Jeho otec byl fotbalovým trenérem),ale pak dostal k narozeninám Aprilii RS125 a od té doby začíná Maxova závodní kariéra.V roce 1990 vyhrál italský šampionát a o rok později už ten evropský.

Mistrovství světa

1991-1993
V roce kdy se stal evropským šampiónem ve třídě 125cc,debutoval také v mistrovství světa v kategorii 250cc na motocyklu Aprilia RS250.Svoji premiéru v mistrovsvtí světa si odbyl při Velké ceně Evropy 1991 a závod pro něj skončil už po čtyřech kolech.V tomto roce dostal šanci ještě ve Francii,Velké Británii a San Marinu.V šampionátu obsadil 27.místo se sedmi body.

Další rok už dostal šanci za stejnou továrnu dojet celou sezónu.V úvodním závodě se sice kvalifikoval na 35.místě a závode nedokončil,ale následující Grand prix v Austrálii se dostal poprvé do první desítky jak v kvalifikaci,tak v závodě.Domácí velká cena v Itálii pro Maxe znamenala první stanutí na stupních vítězů a tento počin si zopakoval i v následující Evropské a Německé velké ceně. Získal třikrát po sobě pole position(Evropa,Německo,Nizozemsko) a soupeři už ho museli brát vážně. Poté už přišly čtyři závody,kde nebodoval,ale závěr byl opět Maxův.V Brazílii vyjel pole position a v Jihoafrické republice poprvé v kariéře vyhrál a na rok 1993 byl pasován do role jednoho z favoritů.

Ovšem přešel k Hondě.Maxovi vyšel úvodní závod,když doprovodil na stupně vítězů Haradu a Kocinskeho,ale následující dva závody nedokončil.Poté přišlo Španělsko a tam si Biaggi zpravil chuť druhým místem.Opět přišly ne tak docela úspěšné tři závody,ale ve Velké ceně Evropy byl suverénní a po zisku pole position přišlo i vítězství.Na stupně vítězů se do konce sezóny podíval už jen dvakrát a v konečném součtu obsadil 4.místo.

Na další sezónu se opět vrátil k Aprilii.

1994-1997
Sezóna pro Maxe začala skvěle když ovládl dva úvodní podniky v Austrálii a Malajsii.Poté ovšem vyhrál Okada,Ruggia a dva závody poté Loris Capirossi,mezitím co Biaggi získal pouze dvě druhá místa.Po šesti závodech ale stále vedl "černý pirát" o 1 bod před Capirossim.Zraněný Harada byl z boje o titul venku.V Assenu opět kraloval Max Biaggi,ale v domácí velké ceně v Mugellu zaváhal a upadl.Dále přišlo vítězství až v Brně a před posledním závodem,který se konal v Barceloně měl na druhého Okadu náskok 8 bodů.Závod opanoval a získal svůj první titul.Sezóna byla pro Maxe mimořádně úspěšná když vyhrál 5x závod a 7x kvalifikaci.Zajímavostí je že se v sezóně 1994 pokaždé kvalifikoval do první řady.

Biaggi tak do dalšího ročníku nastupoval jako úřadující šampión,ale čekal na něj těžký úkol obhajoby před hlavními rivaly Haradou,Okadou,Ruggiou a Waldmannem.Australské vítězství z loňska sice neobhájil,ale v malajském Shah Alam všechny své soupeře zastínil a zaslouženě vyhrál.Zatímco Suzuka zaznamenala nejhorší Maxův výsledek v sezóně(9.místo) a ital tak ztratil vedoucí pozici v šampionátu,tak od dalšího závodu ve Španělsku nezajel do konce sezóny hůře než na 2.místě.Vyjel si svůj první hatrick v kariéře když vyhrál Velké ceny Německa,Itálie a Nizozemska.V argentinském Buenos Aires se nevešel do první řady poprvé od Velké ceny FIM 1993.Mimořádně úspěšná sezóna,kdy Biaggi rozhodl o druhém titulu dva závody před koncem měla pokračovat i v následujícím ročníku.

Start do sezóny 1996 byl vůbec nejlepší z celé jeho kariéry.Z prvních šesti závodů jich vyhrál pět a jeden dojel jako druhý.Ovšem následující dva závody v Assenu a na Nürburgringu byl poražen Waldmannem a Fuchsem.Donington opanoval stejně jako v předchozím roce Biaggi,ale zlom nastal na rakouském okruhu A1-ring,kde vyšel ital bodově naprázdno,mezitím co Waldmann závod vyhrál.Od té doby Max buď vyhrál nebo nedokončil.Brno a Barcelonu vyhrál,ale v Imole a v Riu opět nedojel a následoval poslední závod v Austrálii.Boj o titul byl pouze mezi Biaggi(249 bodů)a Waldmannem(248 bodů).Max ale souboj s němcem vyhrál a získal třetí titul v řadě.Během sezóny se objevily problémy uvnitř týmu Aprilia a Max odešel k Hondě a dal si za cíl dokázat,že i s jiným strojem než je Aprilia dokáže vyhrát šampionát.

Biaggi byl nesmírně motivován po přestupu do týmu Kanemoto.Chtěl ukázat,že umí vyhrát na jakémkoliv stroji a vyhrát tak titul počtvrté v řadě,což se ve třídě 250cc ještě nikomu nepodařilo. Sezóna opět začala příznivě.Max dokázal v Malajsii vyhrát počtvrté za sebou.V Suzuce se žádný favorit nechytil a Max nebyl výjimkou,když dojel jako sedmý.Ve Španělsku zase podlehl svým hlavním rivalům Waldmannovi a Haradovi,ale v Mugellu to byl "šílený Max" kdo se radoval z vítězství po souboji s krajanem Capirossim a vrátil se do čela průběžné klasifikace.V Nizozemsku byl diskvalifikován,ale v Imole si zpravil chuť triumfem.Poté přišli tři závody bez stupňů vítězů.V německém Nürburgringu sice mohl vyhrát,ale chyba Jacqua ho odsunula až na 4.místo.Brno bylo Maxovým oblíbeným okruhem a jeho bilance tří vítězství a jednoho druhého místa z něj na tomto okruhu dělala jasného favorita.Tak se také stalo a Biaggi tu vyhrál počtvrté v řadě.V Katalánsku prohrál s Wadlmannem a v Indonésii vyhrál.Šampionát tak obrátil ve svůj prospěch a v posledním závodě dojel na druhém místě,které mu zaručilo čtvrtý titul ve třídě 250cc. Jeho učinkování ve dvěstěpadestákách tak úspěšně skončilo a Max Biaggi vstoupil s týmem Kanemoto-Honda do třídy 500cc.

1998
Ačkoliv tentokrát neměl tovární podporu,dokázal Biaggi fantastický kousek.Ve svém prvním závodě v královské třídě suverénně ovládl jak kvalifikaci,tak závod.Další tři závody stanul na stupních vítězů a rázem se stal nejbližším pronásledovatelem suveréna Doohana.Po Velké ceně Francie Max své vedení v šampionátu ztratil,ale v Madridu po výpadku Doohana se do jeho čela opět vrátil.V Assenu se slavným australanem prohrál přímý souboj stejně jako v Sachsenringu.Poté přišlo Brno a italův triumf ,mezitím co jeho sok upadl a nedokončil.Tam předvedl nezapomenutelný kousek,když v rychlosti 200 km/h při projetí cílem dokázal svůj stroj postavit na zadní kola tak,že málem havaroval.Tento moment se stal jedním z nezapomenutelných kousků celé jeho kariéry.Třetí místo v italské Imole bylo ještě dobrý výsledek,ale pak už se mu tolik nedařilo a hlavně díky své nedisciplinovanosti přišel o vítězství v Barceloně diskvalifikací.Doohan vyhrál poslední dva závody a titul měl ve svých rukou.Biaggi díky pádu Alexe Criville v Argetině uhájil druhé místo v konečném součtu bodů a stal se jedním z nejúspěšnějších nováčků královské třídy.Věděl,že na další rok nemá šanci bojovat s továrními stroji Repsol-Honda a rozhodl se přestoupit do Yamahy.

1999
V testech to vypadalo,že by mohl Max bojovat o vítězství stejně jako v předchozím roce.Přestože v kvalifikaci na úvodní závod v Malajsii ital vyjel druhou pozici,tak v závodě už to moc slavné nebylo.Po deseti kolech musel odstoupit pro technickou závadu.V Japonsku zase absolvoval první závod v dešti ve třídě 500cc a dokončil až devátý.Ve Španělsku svedl souboj s Crivillem,ale prohrál.Nepříjemný závod zažil Max v Le Mans,když v závodě upadl a zlomil si prsty na obou rukou. I s tímto handicapem předvedl fantastický závod na domácím Mugellu.Startoval až jako třináctý,ale v závodě se se dostal až do vedení a sváděl souboj s Crivillem.Španěl ho připravil o vítězství až v poslední zatáčce a po závodě byl ital tak vyčerpán,že musel dokonce vyhledat lékaře.Problémy s nastavením Yamahy často zapříčinily jeho pád jako třeba v Barceloně a na Sachsenringu.Zadařilo se až v Brně,ale ani tam to na stupně vítězů nestačilo.Třetí místo v Imole však nastartovalo jeho zdařilejší výsledky do konce sezóny.Předvedl mnoho krásných soubojů,jako například v Austrálii,kde až v závěru těsně podlehl Okadovi.Konečná úleva pro Biaggiho přišla až v Jihoafrické republice.Porazil Repsol Hondy a zaslouženě vyhrál.Poslední dva závody byly v režii jezdců Norick Abe,Biaggi a Roberts jr a Max z těchto soubojů vyšel pokaždé jako druhý. Sezóna tedy nepatřila k těm nejúspěšnějším,ale Max Biaggi věřil ve zlepšení.

2000
Max počítal s tím,že sezóna bude úspěšnější než ta předchozí,ale opak byl pravdou.Hned v Jihoafrické republice ho zastavila porucha.V Malajsii obsadil 4.místo,ale poté tři závody nedokončil,přestože do každého z nich startoval z první řady.V italském Mugellu to vypadlo velice nadějně,ale Biaggi v posledním kole upadl ze druhé pozice.Dokázal však svůj stroj zvednout a dokončit na 9.místě.Poté čtyři závody sice dokončil,ale s nikterak velkým úspěchem.Před Maxovou oblíbenou brněnskou velkou cenou mu patřila v bodování až jedenáctá pozice s tím,že ještě letos nestál ani jednou na stupních vítězů.Na Masarykově okruhu v Brně však přišel zlom a po získané pole position suverénně triumfoval i v závodě.V Portugalsku svedl souboje s Robertsem a Rossim,ale nakonec je prohrál a dojel čtvrtý.Valencie znamenala opět stupně vítězů a souboj trojice Biaggi,Roberts a Rossi.V Brazílii byl pouze tři desetiny za pódiovým umístěním,ale v Motegi si vše nahradil a dokončil jako třetí.Poslední závod přinesl nevídané drama.Biaggi startoval až z dvanácté pozice,ale postupně se propracoval kupředu a v 16.kole už vedl startovní pole.O vítězství sváděl boje s Capirossim,Rossim,Abem,McCoyem a dalšími.Devět jezdců do posledních chvilí bojovalo mezi sebou ve skupině.Vítězně však sezónu zakončil Biaggi a nakonec obsadil celkovou třetí pozici v konečném součtu. Tato sezóna byla hlavně začátkem legendární rivality mezi Biaggim a Rossim.

2001
Tentokrát Maxovi připravila Yamaha stroj schopný vítězit.Hned v Japonsku se stal kontroverzní moment,když Biaggi vystrčil svého velkého rivala Rossiho z tratě.Mladý ital mu to však o dvě kola později agresivním předjížděcím manévrem vrátil a ukázal Biaggimu prostředníček.Oba jezdci byli po závodě přizváni na kobereček a napomenuti.Následující dva závody Rossi vyhrál,mezitím co Max z nich vytěžil pouhých 13 bodů a stál v bodování až na šestém místě.Francouzskou velkou cenu však ovládl suverénně a v bláznivém Mugellu se opět postavil na stupně vítězů.Další závod byl představením stíhacích jízd Rossiho a Biaggiho,kteří obsadili první dvě pozice.Souboj těchto dvou jezdců se přenesl i do Assenu.Tam ale tentokrát vyhrál Biaggi po předčasně ukončeném závodě.Donington patřil Rossimu a Sachsenring zase Biaggimu.Po devíti závodech tak oba jezdce dělilo pouhých 10 bodů. Zlom nastal v Brně.Biaggi vedl před Rossim když najednou podlehl tlaku mladšího krajana a upadl,dokázal však svoji motorku zvednout a dokončil závod na 10.místě.Po závodě sám Valentino Rossi přiznal,že se ho jen zuby nehty držel.V Portugalsku mizérie pokračovala a opět přišel pád a neuspokojivý výsledek.V mokré Valencii sice Biaggi předjel Rossiho a dokončil před ním,ale šlo pouze o 10. a 11.místo.Max tak stáhl pouhý bod.Drama pokračovalo i v Motegi,ale pouze do šestého kola.Max Biaggi opět upadl,ale tentokrát už svůj stroj nezvedl.O titulu se zdálo být rozhodnuto.Kvalifikaci však vyhrál a ukázal,že bude bojovat až do samotného konce.V snad nejkrásnější bitvě sezóny však podlehl a titul putoval do Rossiho rukou.V Malajsii opět nedokončil pro pád a sezónu uzavřel třetím místem v Brazílii.Pro následující sezónu byla zavedena nová třída MotoGP.

2002
Katastrofální byl pro Maxe start do sezóny 2002.Za první tři závody získal pouhých 7 bodů.Yamaha se na první sezónu kategorie MotoGP nepřipravila narozdíl od tovární Hondy vůbec dobře.Až ve Francii se po souboji s oběma Repsol Hondami podíval na stupně vítězů.V Itálii se o prvenství přetahoval s Rossim,ale nakonec si mladšího krajana nechal ujet a dojel si "pouze" pro druhé místo.V Katalánsku startoval sice z pole-position,ale v závodě dojel těsně pod stupni vítězů.Stejný výsledek zopakoval i holadnském Assenu.Poté následovalo velmi plodné období tří závodů ve kterých Max dosáhl na druhá místa ve Velké Británii a Německu a vítězství na oblíbeném okruhu v Brně.Na českém okruhu se dlouho bojovalo mezi Biaggim a Rossim a i když Biaggi ani na kolo neztratil vedení tak většina fanoušků čekala Rossiho útok v samém závěru.V tom ale Rossimu 7 kol před koncem vypověděla službu pneumatika a trojnásobný šampión musel zajet do boxů.Biaggi tak závod dotáhl do vítězného konce a přerušil tím Rossiho sérii sedmi vyhraných závodů.Promoklý portugalský okruh Estoril znamenal návrat k nenápadným výsledkům,avšak v Brazílii se stal opět jediným konkurentem Valentina Rossiho.Za cíl si dal dokončit šampionát na konečném druhém místě.Velkou cenu Pacifiku nedokončil,zatímco v horké Malajsii si počínal suverénně a zaslouženě vyhrál.V Austrálii měl problémy za sebou udržet dvoutaktní motocykly.V poklidu si v posledním podniku roku dojel pro stupně vítězů a obhájil titul vícemistra za Valentinem Rossim.Letošní problémy Yamahy přiměly Maxe k odchodu do Hondy týmu Sita Ponse.

2003
Rok 2003 byl v očekávání zda Max Biaggi bude atakovat mistrovský trůn Valentina Rossiho.Všechno tomu nasvědčovalo když dostal motocykl Honda i když ne s takovou tovární podporou jako měl Rossi. Narozdíl od předchozí sezóny začal dobře,když v tragické Velké ceně Japonska získal druhé místo a v jihoafrické velké ceně třetí místo.Oba italští rivalové však museli pro letošek počítat i se Setem Gibernauem,který vyhrál druhý podnik roku.Španělský Jerez ovládl opět Rossi před Biaggim a oba tak okupovali i první dvě místa v bodování.V Le Mans totálně zaostal za Rossim a Gibernauem jak v suché časti závodu tak v té mokré.Překvapivě podlehl v Mugellu krajanovi Capirossimu a dojel až třetí mezitím co vyhrál Rossi.V Baceloně se Maxovi také nedařilo a po zpackané kvalifikaci bojoval o stupně vítězů než se v předposledním kole ocitl mimo trať a dokončil na 14.místě.Na lepší časy se opět zablýsklo v Assenu.Biaggi na vodě dotáhl svůj motocykl na skvělém druhém místě když nestačil pouze na Gibernaua.První pole-position v sezóně si vyjel v Donington Parku a v závodě dojel opět jako druhý do té doby než byl po závodě penalizován Valentino Rossi a Biaggi se tak posunul na první místo.Zdálo se že šílenému Maxovi vyhoupla forma nahoru a pole-position v Německu to jen potvrdila.Jenže start jednoznačně pokazil a po prvním kole mu patřila až nelichotivá 10.pozice.Musel se tak prokousávat polem nahoru a ve 13.kole byl dokonce na 3.místě,ale hned v následujím kole upadnul a skončil.Po pátém,druhém a čtvrtém místě přišla Velká cena Japonska třetí pole-position v sezóně.Závod skončil stejně fantasticky jako kvalifikace,když mu k triumfu opět pomohla chyba Rossiho,který se ocitl mimo trať.V Sepangu byl opět až ten třetí za Rossim a Gibernauem a na Philip Islandu pro změnu chyboval a obsadil až nebodované 17.místo.Poslední závod ve Valencii dokončil pod stupni vítězů a uzavřel tak sice spolehlivou ale výsledkově nedobrou sezónu.Během většiny sezóny nedokázal držet tempo dvojice Rossi-Gibernau a tudíž se musel spokojit s celkovým 3.místem s bodovým přídělem 228 bodů.

2004
Otázka tak tentokrát zněla jestli Biaggi udrží krok s Rossim a Gibernauem.Ve Welkomu se představil výborně.Svedl krásný souboj s Rossim o vítěztví,ale nakonec prohrál.Na Gibernaua ve Španělsku nestačil,ale bylo z toho opět skvělé druhé místo.Ve Francii a Itálii stanul opět na stupně vítězů,ovšem v Katalánsku to už tak slavné nebylo.Osmá pozice v závodě Maxe neuspokojila.Výsledek se přenesl i do následujícího závodu,kde v kvalifikaci dokončil jako dvanáctý.Biaggi do cíle nakonec dorazil jako čtvrtý a v Riu byl poražen svým týmovým kolegou Makoto Tamadou.Maxův nejpodařenější závod se uskutečnil v Německu.Pole-position a vybojované vítězství po bitvě s Barrosem znamenalo návrat do boje o titul.Rossi měl 139 bodů,Biaggi 138 bodů a Gibernau 126 bodů.Nezvládnutý závod v Británii však znamenal opět vzdálení se boje o mistrovskou korunu.Ani na oblíbeném okruhu v Brně neporazil dvojci rivalů stejně jako v Portugalsku a Japonsku.Tam zase pro změnu nedokončil pro pád ani první kolo.Premiérová Velká cena Kataru Maxovi také nevyhovovala,protože se na startovním roštu postavil až na 24.místo.V průběhu závodu se prokousal polem až na konečné 6.místo.Před Maxem bylo zvládnout poslední tři závody sezóny a co se týče malajského Sepangu tak to zvládl,když skončil na 2.místě.Další závod to na lepší jak 7.místo nestačilo a poslední závod ve Valencii dokončil opět druhý,když jako jediný dokázal držet krok s Rossim.Sezóna tak potvrdila,že Max Biaggi i přes relativně stabilní výkony je za zenitem své rychlosti.Pro následující sezónu se upsal týmu Repsol-Honda a dostal tak příležitost dokázat s čistě továrním motocyklem,že je stále konkurenceschopný.

2005
Na začátku sezóny ještě nikdo,ani sám Max netušil,že vstupuje do své poslední sezóny v MotoGP.Začátek sezóny nebyl tak špatný,když se mu podařilo stanout na bedně v Portugalsku a doma v Itálii.Tam dokonce potrápil svého věčného rivala Rossiho.Po Velké ceně Japonska mu dokonce patřila druhá pozice v průběžné klasifikaci,hned za suverénním Rossim.Poté ale začaly Maxovy nepřesvědčivé výkony a k tomu problémy uvnitř týmu.To vyvrcholilo roztržkou po Velké ceně Turecka,kde skončil Max až na dvanáctém místě a dával to za vinu hlavně motorce.Ve Valencii dojel ital svůj poslední závod v MotoGP šestém místě.Poslední sezóna neskončila nijak slavně.Žádné vítězství na kontě,pouze dvě druhá místa,byla velkou postavu motocyklové historie příliš málo.Ještě v roce 2007 se objevovaly spekulace o Maxově návratu do Mistrovství světa. Šílený Max však nepověsil přilbu na hřebík a zkusil štěstí také v Mistrovství světa Superbiků.