Jeho otec byl obchodníkem u firmy Marks & Spencer. Vzdělání získal v Hurtspierpoint College v Sussexu a v Bromley Grammar School v Kentu. Jako šestnáctiletého ho angažoval Michael Croft do divadelního souboru National Youth Theatre Company, v...
Životopis
Jeho otec byl obchodníkem u firmy Marks & Spencer. Vzdělání získal v Hurtspierpoint College v Sussexu a v Bromley Grammar School v Kentu. Jako šestnáctiletého ho angažoval Michael Croft do divadelního souboru National Youth Theatre Company, v jehož shakespearovském repertoáru účinkoval na jevištích v londýnském West Endu, v Nizozemsku, Francii a Itálii.
Během studií anglické literatury na Oxford University byl členem tamního divadelního kroužku a po jejím ukončení 1964 zahájil profesionální hereckou dráhu ve skotském Dundee Repertory Theatre. 1965 přešel do National Theatre, kde hrál na scéně Old Vicu v režii Franca Zeffirelliho v Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic. Do širšího diváckého povědomí se nejprve zapsal jako mladý Jolly v TV dramatizaci rodinné ságy Johna Galsworthyho The Forsyte Saga (1966-67, Sága rodu Forsytů - ČTV).
Před film. kamerou debutoval 1967 rolí pisánského šlechtice Lucenzia, který se místo studiu oddává milostným záletům, v adaptaci Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (r. F. Zeffirelli). Poněkud jinou polohu si vyzkoušel v postavě aristokratického studenta Williama, jednoho ze tří rivalů (Dirk Bogarde a Stanley Baker), ucházejících se o přízeň zahraniční studentky (Jacqueline Sassardová), v psychologickém dramatu Nehoda (r. J. Losey).
Pro svůj přitažlivý vzhled s chlapeckou tváří, modrýma očima a blond vlasy se stal M. Y. oblíbeným představitelem romantických hrdinů v kostýmních historických, melodramatických a dobrodružných filmech: veronský šlechtic Tybalt v přepisu Shakespearova dramatu Romeo a Julie (r. F. Zeffirelli), lstivý dánský král Guthrum v epickém dramatu z raného anglického středověku Alfréd Veliký (r. C. Donner), hrdý a horkokrevný gaskoňský šlechtic d'Artagnan ve zfilmovaném románu Alexandra Dumase Tři mušketýři (r. R. Lester), hrabě Andrenyi v adaptaci románu Agathy Christie Vražda v Orient-expresu (r. S. Lumet) nebo Jan Křtitel v náboženském TV eposu Ježíš Nazaretský.
Světovou popularitu mu přinesla úloha naivního anglického mladíka Briana Robertse; o jeho pobytu v předválečném Berlíně, kde po boku frivolní americké zpěvačky (Liza Minnelliová) a na pozadí nastupujícího fašismu prožije jako učitel angličtiny vzrušující dekadentní opojení i zklamání, pojednává strhující film. verze muzikálu Johna Kandera a Freda Ebba Kabaret (r. B. Fosse). Jako mezinárodní hvězda se prosadil ve filmech nejrůznějších žánrů, proveniencí a kvalit, ať už určených pro kina nebo TV obrazovku.
V posledních letech ho často obsazuje do svých filmů rakouský režisér Peter Patzak, s nímž natočil 1991 v Bratislavě psychologicko-kriminální satiru podle povídky Ladislava Mňačka Rošáda, kde mu připadla hlavní role elegantního zloducha Paula Grumbacha, člena mezinárodní ilegální organizace, obchodující ve velkém se zbraněmi. Na podzim 1995 pobýval v Karlových Varech při příležitosti realizace filmu Prsten (r. A. Mastroianni), v němž ztělesnil syna německého lékaře, popraveného nacisty za to, že zachránil židovského pacienta.
Byla oficiálním hostem MFF v Karlových Varech 2002. I přes velké vytížení filmem a TV se občas vrací na jeviště; na Broadwayi se představil ve světové premiéře hry Tennesee Williamse Výkřik (1973) a dále tam účinkoval ve hře Martina Shermana Bent (1980) a v muzikálu podle Saint-Exupéryho pohádkové knihy Malý princ (1982).
Příležitostně se věnuje také literární činnosti; jeho povídky byly publikovány mj. v prestižních časopisech Queen, Harpers, Vogue a National Lampoon. Je autorem autobiografiografických knih Travelling Player (1991, Potulný herec) a Accidentally on Purpose (1992, Náhodou schválně). Od 1968 je ženatý s americkou fotoreportérkou a spisovatelkou Patricií McCallumovou.
Během studií anglické literatury na Oxford University byl členem tamního divadelního kroužku a po jejím ukončení 1964 zahájil profesionální hereckou dráhu ve skotském Dundee Repertory Theatre. 1965 přešel do National Theatre, kde hrál na scéně Old Vicu v režii Franca Zeffirelliho v Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic. Do širšího diváckého povědomí se nejprve zapsal jako mladý Jolly v TV dramatizaci rodinné ságy Johna Galsworthyho The Forsyte Saga (1966-67, Sága rodu Forsytů - ČTV).
Před film. kamerou debutoval 1967 rolí pisánského šlechtice Lucenzia, který se místo studiu oddává milostným záletům, v adaptaci Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (r. F. Zeffirelli). Poněkud jinou polohu si vyzkoušel v postavě aristokratického studenta Williama, jednoho ze tří rivalů (Dirk Bogarde a Stanley Baker), ucházejících se o přízeň zahraniční studentky (Jacqueline Sassardová), v psychologickém dramatu Nehoda (r. J. Losey).
Pro svůj přitažlivý vzhled s chlapeckou tváří, modrýma očima a blond vlasy se stal M. Y. oblíbeným představitelem romantických hrdinů v kostýmních historických, melodramatických a dobrodružných filmech: veronský šlechtic Tybalt v přepisu Shakespearova dramatu Romeo a Julie (r. F. Zeffirelli), lstivý dánský král Guthrum v epickém dramatu z raného anglického středověku Alfréd Veliký (r. C. Donner), hrdý a horkokrevný gaskoňský šlechtic d'Artagnan ve zfilmovaném románu Alexandra Dumase Tři mušketýři (r. R. Lester), hrabě Andrenyi v adaptaci románu Agathy Christie Vražda v Orient-expresu (r. S. Lumet) nebo Jan Křtitel v náboženském TV eposu Ježíš Nazaretský.
Světovou popularitu mu přinesla úloha naivního anglického mladíka Briana Robertse; o jeho pobytu v předválečném Berlíně, kde po boku frivolní americké zpěvačky (Liza Minnelliová) a na pozadí nastupujícího fašismu prožije jako učitel angličtiny vzrušující dekadentní opojení i zklamání, pojednává strhující film. verze muzikálu Johna Kandera a Freda Ebba Kabaret (r. B. Fosse). Jako mezinárodní hvězda se prosadil ve filmech nejrůznějších žánrů, proveniencí a kvalit, ať už určených pro kina nebo TV obrazovku.
V posledních letech ho často obsazuje do svých filmů rakouský režisér Peter Patzak, s nímž natočil 1991 v Bratislavě psychologicko-kriminální satiru podle povídky Ladislava Mňačka Rošáda, kde mu připadla hlavní role elegantního zloducha Paula Grumbacha, člena mezinárodní ilegální organizace, obchodující ve velkém se zbraněmi. Na podzim 1995 pobýval v Karlových Varech při příležitosti realizace filmu Prsten (r. A. Mastroianni), v němž ztělesnil syna německého lékaře, popraveného nacisty za to, že zachránil židovského pacienta.
Byla oficiálním hostem MFF v Karlových Varech 2002. I přes velké vytížení filmem a TV se občas vrací na jeviště; na Broadwayi se představil ve světové premiéře hry Tennesee Williamse Výkřik (1973) a dále tam účinkoval ve hře Martina Shermana Bent (1980) a v muzikálu podle Saint-Exupéryho pohádkové knihy Malý princ (1982).
Příležitostně se věnuje také literární činnosti; jeho povídky byly publikovány mj. v prestižních časopisech Queen, Harpers, Vogue a National Lampoon. Je autorem autobiografiografických knih Travelling Player (1991, Potulný herec) a Accidentally on Purpose (1992, Náhodou schválně). Od 1968 je ženatý s americkou fotoreportérkou a spisovatelkou Patricií McCallumovou.
