Narodil se ve středočeské Dobříši, kde s hokejem i ve čtyřech letech začal. Hned se postavil do útoku, bál se puků, v brance si to nechtěl ani vyzkoušet. V jedenácti letech přestoupil do nedaleké Příbrami, o dva roky později jej zlákala Sparta. Poté procházel sparťanskými mládežnickými výběry a vypracoval se až do "A" týmu. Premiéru v extralize si odbyl v necelých devatenácti letech 8. prosince 2002 v Havířově, kdy zaskakoval za několik zraněných sparťanských útočníků.

Během sezony 2003/2004 dostal příležitost v sedmnácti extraligových utkáních, z toho jich bylo devět v play off. A právě v nich vstřelil i svůj první gól v naší nejvyšší soutěži. Většinu sezony však strávil v prvoligovém Ústí nad Labem. Jako přes kopírák byla další sezona - sedmnáct startů za sparťanské áčko, zbytek sezony v Ústí nad Labem. Ročník 2005–06 začal také v první lize, tentokrát v Berouně, ale po příchodu trenéra Výborného se mladá formace Dragoun – Langhammer – Růžička dostávala na led čím dál častěji a při tažení za mistrovským titulem zaznamenala hned několik úspěchů, dokonce i v rozhodujícím finále.

Do obhajoby titulu se už pustil jako řádný člen sparťanského útoku, poprvé se nevydal nikam na hostování. Milovník horských kol nastřádal v základní části deset bodů, v play off přidal dalších pět. Mohlo jich být ještě více, dravý forvard se však potýkal s proměňováním šancí. Ještě před startem vyřazovacích bojů Dragoun podepsal nový kontrakt, spojil své jméno se Spartou na další dva roky. Po posledním finálovém zápase s Pardubicemi pak Dragoun nejen oslavil své čtyřiadvacáté narozeniny, ale i druhý extraligový titul.