Hobby:
Hudba a vše s ní spojené; sport – tenis, fotbal, bowling
Autoři a knihy:
Jak na věc (Nick Hornby), Jak být dobrý (Nick Hornby), Všechny moje lásky (Nick Hornby), O ženách vím všechno (René Decastelo)
Hudba:
U2 a všechna jejich...
Životopis
Hobby:
Hudba a vše s ní spojené; sport – tenis, fotbal, bowling
Autoři a knihy:
Jak na věc (Nick Hornby), Jak být dobrý (Nick Hornby), Všechny moje lásky (Nick Hornby), O ženách vím všechno (René Decastelo)
Hudba:
U2 a všechna jejich alba (hlavně Achtung Baby a All That You Can´t Leave Behind), Manic Street Preachers, The Verve, Radiohead, Coldplay, Robbie Williams a jeho poslední deska Escapology, Madonna atd.
Filmy a pořady
Pelíšky, Pelíšky, Pelíšky a české komedie a pohádky; ze zahraničních třeba Nepřítel státu, Skála, Vykoupení z věznice Shawshank atd.
Výtvarníci a díla:
Joan Miró
Jídla:
Saláty na všechny způsoby, těstoviny a rizoto na všechny způsoby; ze sladkého tiramisu – "Té nikdy neodolám…"
Nápoje:
Pivo (výhradně Plzeň), víno (Lambrusco), moravská slivovice a minerálky
Autor: TV PRIMA
1977
V ten samý rok, kdy soudruzi obdrželi text Prohlášení Charty 77, kdy se narodila zpěvačka Shakira, modelka Iva Kubelková nebo dcera Stevena Tylera z Aerosmith Liv a zemřel Elvis Presley, v ten samý rok, kdy Pelé ukončil svojí profesionální kariéru, Eagles bodovali s megahitem Hotel California a na trh byl uveden vůbec první osobní počítač – tak v ten samý rok jsem se narodil. V Praze na ostrově Štvanice. Přesně tam, kde jsou dneska tenisové kurty.
1980
První návštěva ZOO! Sice si na to nepamatuju, ale z vyprávění vím, že mě tenkrát nejvíc naujalo „puhovaný pase“ a „páuek z hočičí“. Tedy pruhovaný prase a párek s hořčicí. Co mě na onom zvířeti a uzenině fascinovalo, to vážně nevím.
1983
Malý Míša si kupuje svojí první dlouhohrající desku (ako by vravil Meky Žbirka eLPé platňu). Možná tomu neuvěříte, ale byl to Kotvald s Hložkem a jejich Holky z naší školky (jé jé jé, kdepak tu fajn desku mám? :-) Po prázdninách jsem nastoupil do školy. Strašně jsem se těšil. A šlo mi to!
1984
První vysvědčení. V pololetí velká jednička. Na konci školního roku „samý“.
1985
Vzpomínám na to do dneška. Plný Strahovský stadión, desítky tisíc lidí, tisíce cvičenů a mezi nimi já. Na Spartakiádě jsem cvičil za nejmenší žáky. V oranžovém dresu a s modrejma dráčkama, který jsme sestavovali a dělali z nich různé obrazce. A hned po nás šly Poupata! Krásný úděl...
1986
První školní pusu jsem měl už dávno za sebou. Tohle bylo daleko silnější! Poprvé jsem se zamiloval. Jmenovala se Iveta. Byla o 11 let starší. Možná jí taky znáte. Ivetu Bartošovou :-) Vážně jsem jí zbožňoval. Její Léto nebo Konto štěstí umím ještě dodnes nazpaměť!
1987
Poprvé jsem vzal do ruky tenisovou raketu. Tenis je moje vášeň. Hraju ho děsně rád. Jednou jsem dokonce vyhrál i tenisový turnaj hotelových škol! Doma mám skleněný pohár. Vždycky jsem však toužil zvednout nad hlavu pohár pro vítěze wimbledonské dvouhry. Nepodařilo se L Ale na trávě mi to nikdy moc nešlo, navíc ani Ivan Lendl nikdy Wimbledon nevyhrál. Tak co, no...
1990
Končil jsem školu! A nastupoval na další. Střední gastronimická škola při hotelu International v Dejvicích byla v pohodě. Vyučil jsem se kuchařem a ještě si radši udělal maturitu. Mimochodem, vzpomínám si, jak se u nás natáčel film Šakalí léta. Dokonce nám kvůli tomu i několikrát odpadla škola.
1993
Poprvé jsem něco vyhrál v rádiu! Soutěžil jsem jak vzteklej! CDčko Phila Collinse mi ale bylo na prd. Neměl jsem si ho na čem přehrát. Ach jo L
1994
Osudový rok. Na radiu City přijímali moderátory na prázdniny. Prý, aby si ostatní mohli vzít dovolenou. Tak jsem to zkusil. Nevím, čím jsem je tenkrát tak ošálil a zaujal, že mě nakonec vzali, ale stalo se. Při prvním setkání s panem ředitelem jsem z toho byl tak rozrušenej a nervózní, že jsem mu hned začal tykat! To mi, prosím pěkně, ještě nebylo 16 :-) Jo a koupil jsem si svůj první CD přehrávač! A poprvé jsem se tak opil, že jsem si nic nepamatoval. Klasický „vokno“. Druhý i částěčně třetí den sem se z toho léčil. Od té doby nemůžu becherovku.
1995
Moje první opravdické vysílání na rádiu (nepočítám-li zaučování se a zkoušky do zdi). Bylo to v noci z 25. na 26.ledna. A první písnička, kterou jsem hrál? Taky si na to pamatuju – U2 a jejich I Still Heaven’t Found What I Am Looking For. Zřejmě osud. Je to moje nejoblíbenější kapela. Mimochodem, současně s rádiem jsem ještě chodil do školy a ještě vařit do hotelu Paříž. Občas to vypadalo, že zešílím. Ráno do školy, odpoledne vaření v Paříži a v noci rádio. Na podzim jsem dostal na starost Hitparádu rádia City. Možná ještě někde mám na kazetě první vysílání. Jejda, to už je tak dávno...
1996
Maturita. Úspěšně zvládnutá. Jenom z češtiny jsem měl za dvě. Jinak vše za jedna. Ty brďo, jak jsem to vůbec mohl udělat? Dodnes nechápu. Ještě, že jsou svaťáky. A moje první auto! Škodovka 120tka. Žlutá. Bez posilovače :-) Ještě, že jsem si chvilku na to, koupil pořádný fáro – Favorita :-)
1997
V rádiu jsem dostal na starosti prestižní hitparádu nejprodávanějších evropských singlů – Eurochart Hot 100. To bylo supeeer! Splnil se mi velký sen. Byl jsem na koncertě U2 v Praze na Strahově. Už od 11ti dopoledne jsem čekal před stadionem až nás v půl třetí pustí dovnitř. Byl jsem úplně vepředu. Přesně před mikrofonem, který patřil Bonovi. To byla Discotheque!
1998
Na podzim jsem se osamostatnil. Vaření mi problémy nedělalo, ale nesnáším věšení prádla a žehlení. Proč ještě nikdo nevynaleznul prádlo, který se samo pověsí a vyžehlí?
1999
Na jaře jsem se poprvé podíval mimo Evropu. S kamarádem Bobanem jsme letěli dobýt New York. Jednou bych se tam rád vrátil. Ač Ameriku jako takovou moc nemusím, New York je něco jiného. Bydleli jsme v hotelu přímo v centru na Manhattanu. V boční uličce kousek od Madison Square Garden a Empire State Building. Jednou se tam v noci i střílelo. To bylo dobrodružství! Mimochodem, ve zdejší vyhlášené čínské čtvrti jsem taky jedl to nejlepší jídlo. Kuřecí maso (doufám a pevně v to věřím :-) se zelenými fazolkami a nějakou zvláštní super omáčkou. A na podzim jsem si pořídil pejska. Pražského krysaříka. Jméno jsem jí dal Alička. Ostatní krysaříci bývají ostří, mají mindráky z toho, jak jsou mrňaví a furt štěkají. Alička je pravý opak. Navíc maličko kulhá a běhá trošku šejdrem. Ale o to je roztomilejší.
2000
....
2001
....
2002
....
2003
Na chvíli jsem opustil řady rádia City a zkusil štěstí jinde. Na dva a půl roku jsem se zabydlel na rádiu Hey v ranním vysílání. Zároveň jsem natoupil i do TV Prima (mít dvě práce v jednom baráku, to je výhoda jako hrom :-). Na Primě jsem byl pár měsíců scénáristou Prima jízdy a pak jsem nastoupil za těhotnou Elen Černou na místo moderátora Aktualit. A s kamarády jsme vyhráli bowlin- gový turnaj! To byl pocit! Hodil jsem si i rekord. 206!
2004
Hey. Prima. Večírky. Úžasný pařby. Akce. Dovolená v Bulharsku (mimochodem, fakt zajímavá země, vážně!)
2005
V létě tohoto roku jsem se vrátil zpátky na „místo činu“. Od září moderuji ranní vysílání Dobré ráno, Praho! Společně s kolegyní Ivou Leckou. Někdy se i zasmějeme :-) Zkuste si nás naladit. Každé všední ráno od 6ti do 9ti hodin.
2006
Konec Prima jízdy, škoda. Rád na to vzpomínám. Největší trapas se mi stal, když jsem na kameru ukazoval lístky do soutěže a spadly mi na zem. Tak jsem tam mlel takový nesmysly, jako že je zvednu a pak zase že ne až potom a děsně jsem se u toho smál. Jo a pak ještě super překec – místo rychlovlaku Pendolíno říct „rychlovrak“ to můžu jen já (i když to v té době byla pravda :-) Na Primě jsem zůstal, jen jsem se přestěhoval do redakce Extra. Natáčel jsem reportáže. Zajímavá práce. A 6.září se mi splnil další velký sen. Byl jsem v první řadě na koncertě Madonny! Mrkněte na fotky, co jsem tam pořídil.
2007
V únoru skončilo Extra. Moc dlouho to nevydrželo. Na Primě teď ruší úplně všechno. Je to škoda, protože to byl dobře dělaný pořad a hlavně tam byla úžasná parta lidí. Tímto zdravím Honzu, Andreu, Kačenku, Leničku, Luboše, Pavla, Jirku, Helenu, Báru, Danu, Martinu, Olinu, Kačku, Líbu, Pavla, Ondru, Petru, Renatu, Radima, Michala, Pavla a další...díky :-)
Hudba a vše s ní spojené; sport – tenis, fotbal, bowling
Autoři a knihy:
Jak na věc (Nick Hornby), Jak být dobrý (Nick Hornby), Všechny moje lásky (Nick Hornby), O ženách vím všechno (René Decastelo)
Hudba:
U2 a všechna jejich alba (hlavně Achtung Baby a All That You Can´t Leave Behind), Manic Street Preachers, The Verve, Radiohead, Coldplay, Robbie Williams a jeho poslední deska Escapology, Madonna atd.
Filmy a pořady
Pelíšky, Pelíšky, Pelíšky a české komedie a pohádky; ze zahraničních třeba Nepřítel státu, Skála, Vykoupení z věznice Shawshank atd.
Výtvarníci a díla:
Joan Miró
Jídla:
Saláty na všechny způsoby, těstoviny a rizoto na všechny způsoby; ze sladkého tiramisu – "Té nikdy neodolám…"
Nápoje:
Pivo (výhradně Plzeň), víno (Lambrusco), moravská slivovice a minerálky
Autor: TV PRIMA
1977
V ten samý rok, kdy soudruzi obdrželi text Prohlášení Charty 77, kdy se narodila zpěvačka Shakira, modelka Iva Kubelková nebo dcera Stevena Tylera z Aerosmith Liv a zemřel Elvis Presley, v ten samý rok, kdy Pelé ukončil svojí profesionální kariéru, Eagles bodovali s megahitem Hotel California a na trh byl uveden vůbec první osobní počítač – tak v ten samý rok jsem se narodil. V Praze na ostrově Štvanice. Přesně tam, kde jsou dneska tenisové kurty.
1980
První návštěva ZOO! Sice si na to nepamatuju, ale z vyprávění vím, že mě tenkrát nejvíc naujalo „puhovaný pase“ a „páuek z hočičí“. Tedy pruhovaný prase a párek s hořčicí. Co mě na onom zvířeti a uzenině fascinovalo, to vážně nevím.
1983
Malý Míša si kupuje svojí první dlouhohrající desku (ako by vravil Meky Žbirka eLPé platňu). Možná tomu neuvěříte, ale byl to Kotvald s Hložkem a jejich Holky z naší školky (jé jé jé, kdepak tu fajn desku mám? :-) Po prázdninách jsem nastoupil do školy. Strašně jsem se těšil. A šlo mi to!
1984
První vysvědčení. V pololetí velká jednička. Na konci školního roku „samý“.
1985
Vzpomínám na to do dneška. Plný Strahovský stadión, desítky tisíc lidí, tisíce cvičenů a mezi nimi já. Na Spartakiádě jsem cvičil za nejmenší žáky. V oranžovém dresu a s modrejma dráčkama, který jsme sestavovali a dělali z nich různé obrazce. A hned po nás šly Poupata! Krásný úděl...
1986
První školní pusu jsem měl už dávno za sebou. Tohle bylo daleko silnější! Poprvé jsem se zamiloval. Jmenovala se Iveta. Byla o 11 let starší. Možná jí taky znáte. Ivetu Bartošovou :-) Vážně jsem jí zbožňoval. Její Léto nebo Konto štěstí umím ještě dodnes nazpaměť!
1987
Poprvé jsem vzal do ruky tenisovou raketu. Tenis je moje vášeň. Hraju ho děsně rád. Jednou jsem dokonce vyhrál i tenisový turnaj hotelových škol! Doma mám skleněný pohár. Vždycky jsem však toužil zvednout nad hlavu pohár pro vítěze wimbledonské dvouhry. Nepodařilo se L Ale na trávě mi to nikdy moc nešlo, navíc ani Ivan Lendl nikdy Wimbledon nevyhrál. Tak co, no...
1990
Končil jsem školu! A nastupoval na další. Střední gastronimická škola při hotelu International v Dejvicích byla v pohodě. Vyučil jsem se kuchařem a ještě si radši udělal maturitu. Mimochodem, vzpomínám si, jak se u nás natáčel film Šakalí léta. Dokonce nám kvůli tomu i několikrát odpadla škola.
1993
Poprvé jsem něco vyhrál v rádiu! Soutěžil jsem jak vzteklej! CDčko Phila Collinse mi ale bylo na prd. Neměl jsem si ho na čem přehrát. Ach jo L
1994
Osudový rok. Na radiu City přijímali moderátory na prázdniny. Prý, aby si ostatní mohli vzít dovolenou. Tak jsem to zkusil. Nevím, čím jsem je tenkrát tak ošálil a zaujal, že mě nakonec vzali, ale stalo se. Při prvním setkání s panem ředitelem jsem z toho byl tak rozrušenej a nervózní, že jsem mu hned začal tykat! To mi, prosím pěkně, ještě nebylo 16 :-) Jo a koupil jsem si svůj první CD přehrávač! A poprvé jsem se tak opil, že jsem si nic nepamatoval. Klasický „vokno“. Druhý i částěčně třetí den sem se z toho léčil. Od té doby nemůžu becherovku.
1995
Moje první opravdické vysílání na rádiu (nepočítám-li zaučování se a zkoušky do zdi). Bylo to v noci z 25. na 26.ledna. A první písnička, kterou jsem hrál? Taky si na to pamatuju – U2 a jejich I Still Heaven’t Found What I Am Looking For. Zřejmě osud. Je to moje nejoblíbenější kapela. Mimochodem, současně s rádiem jsem ještě chodil do školy a ještě vařit do hotelu Paříž. Občas to vypadalo, že zešílím. Ráno do školy, odpoledne vaření v Paříži a v noci rádio. Na podzim jsem dostal na starost Hitparádu rádia City. Možná ještě někde mám na kazetě první vysílání. Jejda, to už je tak dávno...
1996
Maturita. Úspěšně zvládnutá. Jenom z češtiny jsem měl za dvě. Jinak vše za jedna. Ty brďo, jak jsem to vůbec mohl udělat? Dodnes nechápu. Ještě, že jsou svaťáky. A moje první auto! Škodovka 120tka. Žlutá. Bez posilovače :-) Ještě, že jsem si chvilku na to, koupil pořádný fáro – Favorita :-)
1997
V rádiu jsem dostal na starosti prestižní hitparádu nejprodávanějších evropských singlů – Eurochart Hot 100. To bylo supeeer! Splnil se mi velký sen. Byl jsem na koncertě U2 v Praze na Strahově. Už od 11ti dopoledne jsem čekal před stadionem až nás v půl třetí pustí dovnitř. Byl jsem úplně vepředu. Přesně před mikrofonem, který patřil Bonovi. To byla Discotheque!
1998
Na podzim jsem se osamostatnil. Vaření mi problémy nedělalo, ale nesnáším věšení prádla a žehlení. Proč ještě nikdo nevynaleznul prádlo, který se samo pověsí a vyžehlí?
1999
Na jaře jsem se poprvé podíval mimo Evropu. S kamarádem Bobanem jsme letěli dobýt New York. Jednou bych se tam rád vrátil. Ač Ameriku jako takovou moc nemusím, New York je něco jiného. Bydleli jsme v hotelu přímo v centru na Manhattanu. V boční uličce kousek od Madison Square Garden a Empire State Building. Jednou se tam v noci i střílelo. To bylo dobrodružství! Mimochodem, ve zdejší vyhlášené čínské čtvrti jsem taky jedl to nejlepší jídlo. Kuřecí maso (doufám a pevně v to věřím :-) se zelenými fazolkami a nějakou zvláštní super omáčkou. A na podzim jsem si pořídil pejska. Pražského krysaříka. Jméno jsem jí dal Alička. Ostatní krysaříci bývají ostří, mají mindráky z toho, jak jsou mrňaví a furt štěkají. Alička je pravý opak. Navíc maličko kulhá a běhá trošku šejdrem. Ale o to je roztomilejší.
2000
....
2001
....
2002
....
2003
Na chvíli jsem opustil řady rádia City a zkusil štěstí jinde. Na dva a půl roku jsem se zabydlel na rádiu Hey v ranním vysílání. Zároveň jsem natoupil i do TV Prima (mít dvě práce v jednom baráku, to je výhoda jako hrom :-). Na Primě jsem byl pár měsíců scénáristou Prima jízdy a pak jsem nastoupil za těhotnou Elen Černou na místo moderátora Aktualit. A s kamarády jsme vyhráli bowlin- gový turnaj! To byl pocit! Hodil jsem si i rekord. 206!
2004
Hey. Prima. Večírky. Úžasný pařby. Akce. Dovolená v Bulharsku (mimochodem, fakt zajímavá země, vážně!)
2005
V létě tohoto roku jsem se vrátil zpátky na „místo činu“. Od září moderuji ranní vysílání Dobré ráno, Praho! Společně s kolegyní Ivou Leckou. Někdy se i zasmějeme :-) Zkuste si nás naladit. Každé všední ráno od 6ti do 9ti hodin.
2006
Konec Prima jízdy, škoda. Rád na to vzpomínám. Největší trapas se mi stal, když jsem na kameru ukazoval lístky do soutěže a spadly mi na zem. Tak jsem tam mlel takový nesmysly, jako že je zvednu a pak zase že ne až potom a děsně jsem se u toho smál. Jo a pak ještě super překec – místo rychlovlaku Pendolíno říct „rychlovrak“ to můžu jen já (i když to v té době byla pravda :-) Na Primě jsem zůstal, jen jsem se přestěhoval do redakce Extra. Natáčel jsem reportáže. Zajímavá práce. A 6.září se mi splnil další velký sen. Byl jsem v první řadě na koncertě Madonny! Mrkněte na fotky, co jsem tam pořídil.
2007
V únoru skončilo Extra. Moc dlouho to nevydrželo. Na Primě teď ruší úplně všechno. Je to škoda, protože to byl dobře dělaný pořad a hlavně tam byla úžasná parta lidí. Tímto zdravím Honzu, Andreu, Kačenku, Leničku, Luboše, Pavla, Jirku, Helenu, Báru, Danu, Martinu, Olinu, Kačku, Líbu, Pavla, Ondru, Petru, Renatu, Radima, Michala, Pavla a další...díky :-)
