zavřít
Upravit životopis

Životopis

Původně chtěl studovat medicínu, ale protože byl otec za války uvězněn, musel se tohoto úmyslu vzdát. Živil se jako cukrář, dělal asistenta u dentisty a byl bankovním úředníkem.

Jako šestnáctiletý vstoupil na pařížskou Konzervatoř, kde získal hereckou průpravu u Maurice Escandea a Béatrix Dussaneové. V roce 1943 debutoval na divadle po boku Gérarda Philipa jako Scipion ve hře Alberta Camuse Caligula.

Brzy se prosadil jako charakterní herec na pařížských scénách, kde se představil mj. v Gogolově Revizorovi, v dramatech Johna Osborna Nepřístupný důkaz, Harolda Pintera Sbírka a Výročí a zejm. pak v hrách Jeana Anouilha Pozvání na zámek, Dostaveníčko v Senlis, Romeo a Hanička, Chudák Bitos a Skřivánek.

Před film. kamerou se dlouho uplatňoval pouze ve vedlejších úlohách, než si jeho talentu povšimli v pol. 60. let někteří tvůrci nové vlny. Jeho ostře řezaná tvář s úzkými rty a pichlavýma očima se přesně hodila ke ztvárňování tragických hrdinů, jaké vytvořil zejm. v sociálně kritických a kriminálních dramatech režiséra Clauda Chabrola: klamaný manžel Charles, který ze zoufalství a žárlivosti ubije milence (Maurice Ronet) své ženy (Stéphane Audranová), v hitchcockovském psychodramatu Nevěrná žena; blahobytný otec rodiny Charles Masson, který v náhlém hnutí mysli zaškrtí svou milenku (Anna Doukingová) - ženu svého přítele (François Périer) - a z odporu k sobě samému přizná svůj čin manželce (Stéphane Audranová) i policii, ve film. adaptaci románu Édouarda Atiyaha Těsně před nocí.

K násilí je donucen okolnostmi také jeho policejní komisař Favenin, o jehož pomstě za zavražděného kolegu vypráví kriminální drama Kámoš z basy (r. Y. Boisset).

Během následujících desetiletí se objevoval na film. plátně opět ve vedlejších rolích prokurátorů, policistů a otců rodin. Větší úspěchy slavil na divadle a v TV, kde mj. ztělesnil holandského malíře Rembrandta v životopisném portrétu Noční hlídka.

Poč. 90. let na sebe upozornil titulním partem ve filmu Toto hrdina (r. J. van Dormael). Úloha starého muže, který žije ve starobinci a s velkou dávkou fantazie srovnává své někdejší dětské sny s pozdější realitou, mu vynesla evropskou cenu Felixe 1991.

Od roku 1977 se M. B. věnuje pedagogické činnosti na pařížské Státní konzervatoři dramatického umění. Po rozvodu s Ariane Borgovou se oženil s herečkou Juliette Carréovou.

Mohli by vás také zajímat…