Mikey Mitch. Tak mu přezdívají jeho nejbližší přátelé. Něco málo přes 180 cm vysokého rozehrávače si oblíbili všichni fanoušci basketbalového týmu NH Ostrava. Ti nejmenší jej po zápase rychle hledají a žádají o podpis, předbíhají se, kdo se s ním...
Životopis
Mikey Mitch. Tak mu přezdívají jeho nejbližší přátelé. Něco málo přes 180 cm vysokého rozehrávače si oblíbili všichni fanoušci basketbalového týmu NH Ostrava. Ti nejmenší jej po zápase rychle hledají a žádají o podpis, předbíhají se, kdo se s ním jako první nechá vyfotit. Skromný americký basketbalista se pomalu stává hvězdou nejen ostravského týmu, ale i celé Mattoni NBL.
Narodil se 6.7.1983 v San Antoniu, které je přibližně stejně velké jako Ostrava. K basketbalu se dostal v deseti letech, od žáků prošel až do univerzitní ligy. Raději než čekat na šanci, která by mohla přijít v podobě angažmá v NBA, rozhodl se odcestovat do Evropy, ještě více se zlepšit, vydělat peníze a zajistit rodinu. Jak přiznává, kromě basketbalu má rád ještě americký fotbal, který je v zámoří jedním z nejpopulárnějších sportů. Do Ostravy přicestoval poprvé v září loňského roku i se svou snoubenkou Paolou a synem Makelem, který v Ostravě v říjnu 2006 oslavil první narozeniny.
„Život je tady v Česku hodně rozdílný, daleko rychlejší. U nás v USA máme na vše čas, nikam nespěcháme, jíme pomalu, povídáme si. Mám pocit, že i lidé v obchodech nakupují velice rychle, pořád někam pospíchají.“
„Ze začátku jsme podnikali výlety do okolí, chodili jsme nakupovat, potřebovali jsme zařídit ještě spoustu věcí a čas nám utíkal rychle,“ popisuje Mike způsob trávení volného času v Ostravě. „Teď když jsem v Ostravě sám, hodně času trávím na trénincích. Mike totiž s rodinou před časem doslova na otočku odjel do Spojených států. Umřela mu babička a do Česka se pak vrátil sám. „Paola se synem raději zůstala v Dallasu, kde ji pomáhají rodiče. Náš syn je ještě moc malý, já jsem často na tréninku nebo na zápasech a ona byla na všechno sama. Teď jsem si přivezl XBOX 360, tak můžu hrát třeba NBA. V prvé řadě se ale snažím být v kontaktu s domovem, proto hodně času trávím po večerech na internetu“.
„O české kuchyni něco málo vím od kluků. Hlavně když zastavujeme na večeře po zápasech. Ukazovali mi už taky české knedlíky,“ popisuje Mike zkušenosti s českým jídlem. Dávám raději přednost kuřecímu nebo hovězímu masu, prostě věcem, na co jsem zvyklý z Ameriky. Rád taky chodím do Mc Donald´s,“ dodává. Dodržuje životosprávu, alkohol vůbec nepije, příležitost ochutnat české pivo tak ještě neměl. Co holky ? „Dívky jsou tady moc hezké. Jiné, než na co jsem byl zvyklý z Ameriky. Ale srovnávat, které z nich jsou hezčí, nelze.“ Poslední porážka v Brně byla pro něj zklamáním. „Myslím si, že letos máme dobrý tým a určitě se nám podaří dostat se do play-off a udělat dobrý výsledek. Doma máme kolem sebe skvělé fanoušky, kteří nás ženou celý zápas dopředu, ale venku podle mě nehrajeme soustředěně celý zápas a třeba i slibný náskok nedokážeme udržet,“ snažil se Mike najít příčinu dosud rozdílné hry Ostravy venku a na domácí palubovce. „Myslím si že dokážeme ještě jednou doma porazit Nymburk, sílu na to máme,“ neskrývá sebevědomí. „Jsem rád, že jsem do týmu dobře zapadl, rozumím si se všemi, navíc je dobré, že trenér a někteří hráči umí výborně anglicky, to mi hodně pomáhá.
Narodil se 6.7.1983 v San Antoniu, které je přibližně stejně velké jako Ostrava. K basketbalu se dostal v deseti letech, od žáků prošel až do univerzitní ligy. Raději než čekat na šanci, která by mohla přijít v podobě angažmá v NBA, rozhodl se odcestovat do Evropy, ještě více se zlepšit, vydělat peníze a zajistit rodinu. Jak přiznává, kromě basketbalu má rád ještě americký fotbal, který je v zámoří jedním z nejpopulárnějších sportů. Do Ostravy přicestoval poprvé v září loňského roku i se svou snoubenkou Paolou a synem Makelem, který v Ostravě v říjnu 2006 oslavil první narozeniny.
„Život je tady v Česku hodně rozdílný, daleko rychlejší. U nás v USA máme na vše čas, nikam nespěcháme, jíme pomalu, povídáme si. Mám pocit, že i lidé v obchodech nakupují velice rychle, pořád někam pospíchají.“
„Ze začátku jsme podnikali výlety do okolí, chodili jsme nakupovat, potřebovali jsme zařídit ještě spoustu věcí a čas nám utíkal rychle,“ popisuje Mike způsob trávení volného času v Ostravě. „Teď když jsem v Ostravě sám, hodně času trávím na trénincích. Mike totiž s rodinou před časem doslova na otočku odjel do Spojených států. Umřela mu babička a do Česka se pak vrátil sám. „Paola se synem raději zůstala v Dallasu, kde ji pomáhají rodiče. Náš syn je ještě moc malý, já jsem často na tréninku nebo na zápasech a ona byla na všechno sama. Teď jsem si přivezl XBOX 360, tak můžu hrát třeba NBA. V prvé řadě se ale snažím být v kontaktu s domovem, proto hodně času trávím po večerech na internetu“.
„O české kuchyni něco málo vím od kluků. Hlavně když zastavujeme na večeře po zápasech. Ukazovali mi už taky české knedlíky,“ popisuje Mike zkušenosti s českým jídlem. Dávám raději přednost kuřecímu nebo hovězímu masu, prostě věcem, na co jsem zvyklý z Ameriky. Rád taky chodím do Mc Donald´s,“ dodává. Dodržuje životosprávu, alkohol vůbec nepije, příležitost ochutnat české pivo tak ještě neměl. Co holky ? „Dívky jsou tady moc hezké. Jiné, než na co jsem byl zvyklý z Ameriky. Ale srovnávat, které z nich jsou hezčí, nelze.“ Poslední porážka v Brně byla pro něj zklamáním. „Myslím si, že letos máme dobrý tým a určitě se nám podaří dostat se do play-off a udělat dobrý výsledek. Doma máme kolem sebe skvělé fanoušky, kteří nás ženou celý zápas dopředu, ale venku podle mě nehrajeme soustředěně celý zápas a třeba i slibný náskok nedokážeme udržet,“ snažil se Mike najít příčinu dosud rozdílné hry Ostravy venku a na domácí palubovce. „Myslím si že dokážeme ještě jednou doma porazit Nymburk, sílu na to máme,“ neskrývá sebevědomí. „Jsem rád, že jsem do týmu dobře zapadl, rozumím si se všemi, navíc je dobré, že trenér a někteří hráči umí výborně anglicky, to mi hodně pomáhá.
