Mikuláš Huba byl slovenský herec a recitátor, manžel operní pěvkyně Márie Kišonové-Hubové a otec herce Martina Huby.

Už jako student gymnázia byl členem ochotnického souboru Hviezdoslav. Po maturitě odejel studovat do Bratislavy právo a filozofii, ale namísto toho absolvoval v roce 1940 u profesora Janka Borodáče Hudební a dramatickou akademii. Už jako posluchač akademie se stal v roce 1938 členem činohry SND (v letech 1953-1963 byl šéfem činohry).

Se svým sametově hebkým hlasem byl uznávaným recitátorem. Účinkoval v rozhlase a v mnoha televizních filmech a seriálech - Sám vojak v poli (1965), Živý bič (1966), Straty a nálezy (1975), Americká tragédia (1976), Canarisova krvavá hviezda, Príbehy z lepšej spoločnosti, Naši synovia, Desatinka citu.

Od roku 1951 působil jako pedagog na VŠMU (od roku 1962 docent). Jednalo se o politicky angažovaného umělce: v letech 1968-1975 byl kandidátem, od roku 1976 členem ÚV KSS. Působil jako předseda ZSDU (1970-1972 a 1982-1986).

V roce 1966 mu byl udělen titul zasloužilý umělec a v roce 1973 titul národní umělec.