Kytarista, skladatel, zpěvák a textař, autor několika románů a básnických sbírek. Zrozen roku 1983 v Jičíně, v letech 2003–2008 studoval dějiny umění na FF UP v Olomouci, od roku 2009 žije v Praze. Pracuje jako literární redaktor a historik architektury.

Hudební dráhu započal v deseti letech coby folkový písničkář. Roku 1996 založil jičínskou punkovou kapelu Sleight of Mind, která zanikla o dva roky později a stihla natočit dva demosnímky. V roce 1997 působil v experimentálním noisovém uskupení Dědečkova tažná zvěř. Od roku 1998 je členem původně jičínské, dnes pražské alternativně-rockové skupiny První hoře, s níž dosud vydal alba Na úpatí (2003), Commedia dell´arte (2006), Lamento (2008), Club Silencio (2011) a Imaginarium (2013). Za desku Lamento skupina získala cenu Anděl v kategorii Hard´n´heavy a roku 2011 také publicistickou cenu Břitva za Album desetiletí. V roce 2009 založil alternativně-popovou kapelu Sinuhet, s níž natočil desku Zimní nebe (2010) a ve zcela obměněné sestavě v čele se zpěvačkou Barborou Mochowou album Nocturno (2014). Od roku 2008 také působí v temně folkovém duu Kaspar Melichar, které má na kontě EP Vanitas (2008) a svátečně také koncertuje.


Krom hudby se věnuje literární tvorbě. Knižně publikoval romány Slepá planeta (Tribun 2011), Jeremiášův vztek (Tvar 2012 a Trigon 2014) a sbírky poesie Uprostřed noci (Es-ma 2003) a Pukliny (Větrné mlýny 2008). Za sbírku Pukliny byl nominován na Ortenovu cenu. V rukopisu zůstávají prózy Hrabě Messerstein (2002), Podobizna malíře Vlka (2004), Umělec Lucián (2005), Marsyovy oči (2007), Vrahovy slzy (2011), Skvrna (2014), několik sbírek poesie, povídek a pohádek. Literární tvorbu i rozhovory publikuje v tištěných časopisech Tvar, Host, Weles, Literární noviny, Psí víno, Rock and Pop, Spark atd. a v internetových periodikách. Okrajově se věnuje také odborné činnosti v oblasti dějin architektury a urbanismu. Pod občanským jménem Milan Kudyn se podílel na publikacích Historický atlas Jičína (AV ČR 2008), Regulační plán města Jičína z roku 1935 (AV ČR 2009) a SIAL (2010). Spolupodílel se na architektonických výstavách Pražská panelová sídliště (2012, Sál architektů staroměstské radnice) a Bedřich Rozehnal (2013, tamtéž). Jako literární redaktor dopomohl na svět téměř dvěma desítkám knih, zejména pro nakladatelství Argo.