Mirko Gräf se na narodil 20. 9. 1928 ve Zbraslavi nad Vltavou. Začínal jako fotbalista a tenista, do kontaktu s atletikou přišel nejprve v SK Turnov, poté v ČSSZ, Tatranu, Lokomotivě a Stadionu Liberec. Za svou běžeckou kariéru vybojoval několik republikových titulů včetně toho ze slavného závodu Běchovice – Praha (1959), v roce 1957 se spolupodílel na národním rekordu na 4x1 míli. V Anglii zaběhl výborný čas na 3 míle 13:32,8, kterým zaostal za tehdejším nejlepším světovým časem Emila Zátopka o 1.8 vteřiny. Reprezentoval ve 13 mezistátních utkáních. Kariéru ukončil v roce 1964, poté působil jako organizátor, rozhodčí a trenér. Mezi jeho svěřence patřili mj. M. Mader, J. Stehlík, J. Klimešová a T. Krutský. Založil atletický oddíl ABK Liberec.

Nejvíce Mirko Gräf vstoupil do všeobecného povědomí památným závodem při Memoriálu Evžena Rošického v roce 1956, kdy coby ryzí amatér ještě v cílové rovince běhu na 5000 metrů vedl, aby nakonec doběhl jen těsně třetí za dvěma Maďary. Noviny tehdy psali o senzaci. Velký věhlas mu přinesla i porážka Emila Zátopka, což se mu povedlo jako prvnímu atletovi v Československu. Při tom pracoval v liberecké Textilaně a běhat chodit čtyřikrát týdně v půl páté ráno. „Nemám rád řeči o tom, že atletika je dřina, jak tvrdí třeba Jarmila Kratochvílová. Hlavně vás to musí bavit a pak jde všechno,“ ocitoval Gräfa článek Michaela Havleny pro MF Dnes.

ZDROJ: atletika.cz