Miroslav Dudáček, neměl radostné dětství. Matka mu zemřela, když mu bylo šest měsíců a táta, když měl čtrnáct let. Jeho o rok starší nevlastní bratr Zoja putoval ke své matce a Mirek do dětského domova, kde žil až do devatenácti. Vyučil se...
Životopis
Miroslav Dudáček, neměl radostné dětství. Matka mu zemřela, když mu bylo šest měsíců a táta, když měl čtrnáct let.
Jeho o rok starší nevlastní bratr Zoja putoval ke své matce a Mirek do dětského domova, kde žil až do devatenácti. Vyučil se truhlářem. Ještě jako amatér měl skupinu Alarm, poté hrál na kytaru v kapele P67 a po čase dostal nabídku od Petra Nováka do jeho skupiny George and Beatovens. Po třech úspěšných letech a prvních třech albech Petra Nováka (Kolotoč svět, Ve jménu lásky a Modlitba za lásku), na kterých se kytarista a vokalista Dudáček podílel i autorsky, Petr Novák kapelu rozpustila a Dudáček nastoupil do skupiny Kardinálové Petry Černocké. Tam se začal prosazovat i jako zpěvák. Zpíval sólově i v duetech s Petrou.
Po třech letech odešel od Kardinálů a zpíval jako host v koncertním pořadu Jiřího Helekala, ve skupině MODI, a nakonec se dal na sólovou pěveckou dráhu. Natáčel jeden hit za druhým jako například Černé oči máš jen jednou, Střapatej kluk, Málo mě znáš, Taky (mám život rád), Roztál sníh, Od té chvíle, co tě znám.
Koncem 70. let mu vyšlo debutové album Malý velký muž u Pantonu, kde nad ním držel ochrannou ruku ředitel Aleš Sigmund. Krátce poté se začalo připravoval jeho druhé elpíčko, ale Dudáček opilý slávou si pořádně vystřelil ze Sigmunda, a tím jeho kariéra u Pantonu skončila. Nakonec odjel zpívat s Marcelou Holanovou na rok a půl do Polska. Tam za ním přijel František Janeček a nabídl mu angažmá v kapele Kroky, ale Dudáček odmítl. Po návratu z Polska žil z úspor a nakonec začal jezdil jako host koncertních vystoupení Milana Chladila, Yvetty Simonové a Karla Hály. „Koncerty pokračovaly, i když Milana Chladila zemřel, a všechno to skončilo havárií. To byl vlastně definitivní konec mé pěvecké kariéry,“tvrdí Dudáček. Přesto stále sní o tom, že jednou bude zase hrát v kapele.
Jeho o rok starší nevlastní bratr Zoja putoval ke své matce a Mirek do dětského domova, kde žil až do devatenácti. Vyučil se truhlářem. Ještě jako amatér měl skupinu Alarm, poté hrál na kytaru v kapele P67 a po čase dostal nabídku od Petra Nováka do jeho skupiny George and Beatovens. Po třech úspěšných letech a prvních třech albech Petra Nováka (Kolotoč svět, Ve jménu lásky a Modlitba za lásku), na kterých se kytarista a vokalista Dudáček podílel i autorsky, Petr Novák kapelu rozpustila a Dudáček nastoupil do skupiny Kardinálové Petry Černocké. Tam se začal prosazovat i jako zpěvák. Zpíval sólově i v duetech s Petrou.
Po třech letech odešel od Kardinálů a zpíval jako host v koncertním pořadu Jiřího Helekala, ve skupině MODI, a nakonec se dal na sólovou pěveckou dráhu. Natáčel jeden hit za druhým jako například Černé oči máš jen jednou, Střapatej kluk, Málo mě znáš, Taky (mám život rád), Roztál sníh, Od té chvíle, co tě znám.
Koncem 70. let mu vyšlo debutové album Malý velký muž u Pantonu, kde nad ním držel ochrannou ruku ředitel Aleš Sigmund. Krátce poté se začalo připravoval jeho druhé elpíčko, ale Dudáček opilý slávou si pořádně vystřelil ze Sigmunda, a tím jeho kariéra u Pantonu skončila. Nakonec odjel zpívat s Marcelou Holanovou na rok a půl do Polska. Tam za ním přijel František Janeček a nabídl mu angažmá v kapele Kroky, ale Dudáček odmítl. Po návratu z Polska žil z úspor a nakonec začal jezdil jako host koncertních vystoupení Milana Chladila, Yvetty Simonové a Karla Hály. „Koncerty pokračovaly, i když Milana Chladila zemřel, a všechno to skončilo havárií. To byl vlastně definitivní konec mé pěvecké kariéry,“tvrdí Dudáček. Přesto stále sní o tom, že jednou bude zase hrát v kapele.