Miroslav Macháček byl český herec a divadelní režisér. Narodil se 8. května 1922 v Nymburku. V roce 1945 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde studoval herectví. Po jejím absolutoriu byl od roku 1948 angažmá ve Východočeském divadle v...
Životopis
Miroslav Macháček byl český herec a divadelní režisér.
Narodil se 8. května 1922 v Nymburku. V roce 1945 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde studoval herectví. Po jejím absolutoriu byl od roku 1948 angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, od roku 1951 v Realistickém divadle Zdenka Nejedlého v Praze. V témže roce byl obviněn z nepřátelské činnosti a musel opustit toto angažmá, vzápětí s ním byl rozvázán pracovní poměr i na DAMU v Praze, kde učil. V roce [[1952 jej angažoval I. Glanc do Českých Budějovic. V roce 1957 se vrátil do Prahy – nejdříve do Městských divadel pražských, od sezóny 1959/1960 působil jako režisér pražského Národního divadla. Po roce 1969 měl vzhledem ke svým postojům obtížnou situaci až do konce života. Věnoval se i herectví (v divadle a ve filmu – v televizi a rozhlasu pro něj platil zákaz vystupování) a hostování v jiných divadlech (např. Činoherní klub, Viola). V roce 1975 přednesl v ND kritický referát a v témže roce nastoupil léčbu na psychiatrické klinice. V roce 1989 se aktivně účastnil revolučních událostí, se situací v Národním divadle byl velmi nespokojen. Zemřel po těžké nemoci 17. února 1991 v Praze, pohřben je v Nymburku.
Zasloužilým umělcem byl jmenován v roce 1968.
Patřil k hercům, kteří svou roli prožívají s velkou autentičností, ať už se jednalo o komedie či tragédie. Z jeho hereckých rolí na diváka působilo silné kouzlo osobnosti.
Jeho dcera pocházející z jeho manželství s Věrou Štiborovou Kateřina Macháčková je také herečkou.
Divadelní režie (výběr)
- Oidipus král (Sofokles)
- Jindřich V. (William Shakespeare)
- Hamlet (William Shakespeare)
- Naši Furianti (Ladislav Stroupežnický)
- Vévodkyně valdštejnských vojsk (Oldřich Daněk)
Narodil se 8. května 1922 v Nymburku. V roce 1945 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde studoval herectví. Po jejím absolutoriu byl od roku 1948 angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, od roku 1951 v Realistickém divadle Zdenka Nejedlého v Praze. V témže roce byl obviněn z nepřátelské činnosti a musel opustit toto angažmá, vzápětí s ním byl rozvázán pracovní poměr i na DAMU v Praze, kde učil. V roce [[1952 jej angažoval I. Glanc do Českých Budějovic. V roce 1957 se vrátil do Prahy – nejdříve do Městských divadel pražských, od sezóny 1959/1960 působil jako režisér pražského Národního divadla. Po roce 1969 měl vzhledem ke svým postojům obtížnou situaci až do konce života. Věnoval se i herectví (v divadle a ve filmu – v televizi a rozhlasu pro něj platil zákaz vystupování) a hostování v jiných divadlech (např. Činoherní klub, Viola). V roce 1975 přednesl v ND kritický referát a v témže roce nastoupil léčbu na psychiatrické klinice. V roce 1989 se aktivně účastnil revolučních událostí, se situací v Národním divadle byl velmi nespokojen. Zemřel po těžké nemoci 17. února 1991 v Praze, pohřben je v Nymburku.
Zasloužilým umělcem byl jmenován v roce 1968.
Patřil k hercům, kteří svou roli prožívají s velkou autentičností, ať už se jednalo o komedie či tragédie. Z jeho hereckých rolí na diváka působilo silné kouzlo osobnosti.
Jeho dcera pocházející z jeho manželství s Věrou Štiborovou Kateřina Macháčková je také herečkou.
Divadelní režie (výběr)
- Oidipus král (Sofokles)
- Jindřich V. (William Shakespeare)
- Hamlet (William Shakespeare)
- Naši Furianti (Ladislav Stroupežnický)
- Vévodkyně valdštejnských vojsk (Oldřich Daněk)