Miroslav Moravec je český divadelní a filmový herec a dabér. Narodil se 6. ledna 1939 v Praze. Říkal o sobě, že má žižkovskou výchovu, podědil však prý i hanáckou krev po rodičích, což se odráželo v jeho naturelu. Nikdy nechtěl být ničím jiným než hercem, ostatně "rád si hrál a dělal blbosti" celý život. První herecké krůčky udělal mezi ochotníky na Žižkově. Během studií na divadelní fakultě Akademie múzických umění nastoupil do angažmá v Mostě, poté působil v divadlech v Chebu a Zlíně.

V roce 1968 se vrátil do Prahy a zakotvil v silném souboru Divadla Za branou Otomara Krejči. Po jeho násilné likvidaci pak přišlo 16 let "libeňského" období v tehdejším Divadle S. K. Neumanna. Rád na něj vzpomínal. Z role do role šel později i v Městských divadlech pražských, tedy v ABC. Nakonec se mu v roce 1996 splnilo i přání stát se členem Divadla na Vinohradech, kde působil do roku 2004. "Věděl jsem, že budu Divadlu na Vinohradech slušet a ono bude slušet mně," zhodnotil svůj herecký naturel, a nechal si ostříhat i svůj culík.

Ztvárnil desítky rolí na jevišti, ve filmu, v rozhlase i v televizi. Ale nejvíc si ho lidé spojují se zvučným barytonem, který propůjčil inspektoru Kojakovi, komisaři Moulinovi, Jeanu Maraisovi, Alainu Delonovi, Jeanu-Paulu Belmondovi i Henrymu Fondovi.
Před šesti lety obdržel cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Sehrál role od Mlynáře v Lucerně přes Kreóna v Oidipovi a Jindřicha v Becketovi až po doktora Bathybiuse v Nadsamci. Moravcova hlasu a přednesu často využíval rozhlas, byl vyhledávaným recitátorem a namluvil mnoho zvukových knih.

V hereckých začátcích prošel divadla v Mostě, Chebu a Zlíně, než v roce 1968 zakotvil v Krejčově Divadle za branou v Praze. Po jeho násilné likvidaci strávil 16 sezon na libeňské scéně, odkud přešel do souboru Městských divadel pražských.

Přestože na kontě má přes sedm filmových i televizních rolí, velké příležitosti ho spíš minuly. Už jako osmnáctiletý se ve druhé polovině 50. let mihl v Novákově snímku Štěňata, menší roli ztvárnil v roce 1964 v úspěšném filmu Kdyby tisíc klarinetů.

Hrál v detektivkách, v seriálech jako Panoptikum města pražského, Dobrodružství kriminalistiky či Četnické humoresky. Objevil se také v komedii Playgirls, v sérii Byl jednou jeden polda a Kameňáku 3.

Dne 29. března 2009 zemřel v Praze po prohraném boji s rakovinou plic.