Ph.Dr. Miroslav Tyrš (narozen jako Friedrich Emmanuel Tiersch) byl český kritik, historik umění, estetik, profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze, předseda výtvarného odboru Úmělecké besedy a člen poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla německého původu. Podílel se na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola.

Narodil v rodině lázeňského a panského lékaře dr. Jana Vincence Tiersche. Jeho otec i matka Vincencie Tierschová, rozená Kischbaumová, pocházeli z Čech, avšak z německy mluvícího prostředí. Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky. V roce 1836 se jeho otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ještě téhož roku zemřel. Tyršova matka zemřela o dva roky později v Kropáčově Vrutici, kam se předtím se synem uchýlila. Na tuberkulózu v útlém věku zemřely i jeho obě sestry. Byl vychováván v české vlastenecké rodině svého strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici na Mladoboleslavsku, později ve Stráňově. Od dětství měl chatrné zdraví a proto na radu svého lékaře začal cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malypetra.

Byl jedním ze zakládajících členů Sokola. Vytvořil pro něj Základy tělocviku (dokončil Vilém Kurz). Stanovil také sokolské zásady (síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů).

Miroslav Tyrš žil dlouho jen pro Sokol. Až po smrti svého přítele Jindřicha Fügnera se zamiloval do jeho dcery Renáty, kterou vychovával a vzdělával jako domácí učitel. Svatba s o 17 let mladší Renátou byla po delším vztahu, když ke sňatku dala svolení jak matka, tak její poručník. Brzy po svatbě se u Tyrše objevily první příznaky jeho nervové nemoci s kterou se odjel léčit do ciziny.

Při svém druhém ozdravném pobytu zemřel tragickou smrtí – utonul v říčce Aaše v Tyrolských Alpách. Podle některých zdrojů se jednalo o nehodu, podle jiných o sebevraždu kvůli následkům syfilis. Miroslav Tyrš je pohřben na Olšanských hřbitovech.