Nejprve pracovala jako kreslička-konstruktérka (1964-67). Po ukončení hereckých studií ve Ščukinově divadelním učilišti (1971) nastoupila do angažmá v Akademickém divadle Vl. Majakovského v Moskvě. Ve filmu se začala objevovat poč. 70. let,...

Životopis

Nejprve pracovala jako kreslička-konstruktérka (1964-67). Po ukončení hereckých studií ve Ščukinově divadelním učilišti (1971) nastoupila do angažmá v Akademickém divadle Vl. Majakovského v Moskvě.

Ve filmu se začala objevovat poč. 70. let, kdy debutovala epizodní rolí prodavačky v lyrické komedii Zastavení v Moskvě (r. I. Gurin).

Poprvé na sebe upozornila titulní úlohou dělnice cukrářské továrny Anny Dobrochotovové, která srší temperamentem a optimismem, ale současně je egoistická a sebestředná, ve studii ženské povahy podle povídky I. Velembovské Sladká žena (r. V. Fetin). Ztvárnění této rozporůplné hrdinky jí vyneslo vítězství v hlasování čtenářů časopisu Sovetskij ekran o nejpopulárnější herečku roku 1977.

O sedm let později tento titul obhájila díky úloze Věry Nikolajevny Golubjevové, která vede na ženské svobodárně neoficiální "seznamovací kancelář", než sama nalezne toho pravého muže pro manželství (Alexandr Michajlov), v lyrické komedii Svobodárna (r. S. Samsonov).

Nejčastější typ postav, které před kamerou ztělesňuje, představují citlivé, obětavé, mnohdy emancipované, ale i osamělé ženy, řešící své problémy rázným jednáním: nezkrotná venkovanka Kaťa Nikanorovová, u níž dojde ke změně chování po setkání s nově příchozím mužem do vsi (Borislav Brondukov), v melodramatu Čekání na lásku (r. L. Marjagin); Naděžda Kruglovová, jejíž příběh "pouhé" matky deseti dětí je konfrontován s osudy bývalých spolužáků na setkání abiturientů, v lyrické komedii Tehdy před dvaceti lety (r. J. Jegorov); Nina Buzykinová, jejíž manželství s váženým, ale nespolehlivým literárním vědcem (Oleg Basilašvili) vyústí do velké rodinné krize, v tragikomedii Podzimní maratón (r. G. Danělija); dobrosrdečná Aelita, vždycky připravená milovat a pokaždé se rychle vyznat ze své lásky, v melodramatu na motivy divadelní frašky E. Radzinského Aelito, neobtěžuj muže (r. G. Natanson).

Laureátkou výroční ceny Nika 1990 a držitelkou herecké ceny na MFF v Montrealu 1990 se stala za svůj výkon v roli alkoholičky Žanny, která se zamilovala do právě vyléčeného alkoholika (Sergej Šakurov), v dramatu o soužití a tragickém konci dvojice ze společenského dna Psí hostina (r. L. Menaker).

Humorný nadhled prokázala v postavách z uměleckého světa jako zpěvačka pop music Irina Melnikovová v hudební komedii Zimní večer v Gagře (r. K. Šachnazarov) a jako začínající herečka Alla z provinčního divadla v tragikomickém melodramatu Slepice (r. V. Chotěnko).

Její účinkování v TV je spjato většinou s adaptacemi klasických děl ruské a světové literatury a dramatu (např. Truffaldino z Bergama - C. Goldoni, Zdravý nemocný - Molière, Dulcinea Tobosská - M. Cervantes, Výrostek - F. M. Dostojevskij, Děti slunce - M. Gorkij, Život Klima Samgina - M. Gorkij, Srdce není z kamene - A. N. Ostrovskij).