Britský makléř, humanitní pracovník, jeden z největších hrdinů všech dob. Nicholas Winton zachránil 669 židovských dětí před smrtí a svůj velký skutek považoval za běžnou věc.

Sir Nicholas Winton se narodil do židovské rodiny v roce 1909. Z židovské komunity byl však i s rodinou vyloučen, ale svůj původ nikdy neskrývali.

V době, kdy Nicholas studoval na škole v Hampsteadu ho nechali rodiče pokřtít a tím se zřekli židovské víry. Jeho studia dále pokračovala na vyšší odborné škole ve Stowe. Školu však nenavštěvoval pravidelně a tak ji dostudoval dálkově. Mezitím žil Německu, kde pracoval v bance, studoval německý jazyk a trávil čas s přáteli. V roce 1933 získal kvalifikaci pilota a později roku 1942 nastoupil do RAF (anglické královské letectvo), ale jeho zrak byl na post pilota velmi slabý. Za zmínění také stojí, že v roce 1938 měl vybrat olympijský tým v šermu, ale nakonec vše překazila válka. V těchto zlých letech se k nim do Anglie začalo stěhovat příbuzenstvo před hrozbou nacismu a Nicholas si začal uvědomovat zlo, které přichází.

V roce 1938 měl se svým přítelem Martinem Blakem odcestovat na dovolenou do Alp. Blake jej však informoval o záchraně politiků a umělců do Anglie před hrozbou Hitlera. Winton za ním tedy odcestoval do Prahy a stále měl na paměti, že nevyřešenou otázkou jsou židovské děti. Začal na svém obtížném plánu pracovat, nebyl to jednoduchý úkol, naopak velmi riskantní, ale přinášel ovoce. Jeho rodina a přátelé si mysleli, že je na dovolené a on tak využil situace a sjednal si pár dní dovolené navíc. Winton pracoval na vízech pro děti, náhradních pěstounských rodinách, potvrzeních od lékařů a to vše dělal na vlastní pěst. Vyplatilo se, Nicholas Winton ač měl jet pouze na dovolenou, udělal něco nad čím zůstává rozum stát, zachránil 669 životů.

Winton se poté vrátil ke své úřednické práci a nebýt jeho ženy Gretchen, která v roce 1988 našla patřičné dokumenty, by se na jeho čin zapomnělo. Jeho manželka předala veškeré dokumenty historičce Elizabeth Maxwelové a ta zorganizovala setkání Wintona se zachráněnými dětmi. Kouzlo bylo v tom, že v publiku včetně Wintona seděly i zachráněné děti, o čemž však Winton nevěděl. Když nastala chvíle zvratu a Winton se dozvěděl o co jde, napětí, slzy a jeho dojmy byly upřímné.

28. října 1998 přijal Nicholase Wintona k soukromé návštěvě prezident Václav Havel do své kanceláře na Hradčanech a udělil mu řád T.G. Masaryka. Anglická královna mu propůjčila titul nejvznešenějšího řádu britského impéria, jeho celé jméno tak zní Sir Nicholas Winton.

Když se ho zeptali proč o svém skutku neřekl ani manželce, odpověděl, „přece každý muž má před svou ženou nějaké tajemství“. Ve skutečnosti mu však bylo líto, že poslední transport, který měl vyjet 1. září 1939, v den, kdy začala II. světová válka, už do Británie nedojel a všechny děti z vlaku zemřely v koncentračním táboře. Po zveřejnění příběhu Nicholase Wintona se ztrhla vlna nejen v médiích, ale taky v literatuře a čin se stal předlohou pro knihy a dokumentární filmy. Sir Nicholas Winton vždy byl a taky zůstal skromným člověkem, „Ty děti potřebovaly pomoc a já byl schopen jim ji poskytnout“...