Nuno Ricardo Oliveira Ribeiro je portugalský fotbalový záložník působící v Atletiku Madrid. Přezdívku Maniche[čti Maniš], pod kterou je znám ve fotbalových kruzích, získal v Benfice po legendárním Dánovi, který zde hrál Michaelu...
Životopis
Nuno Ricardo Oliveira Ribeiro je portugalský fotbalový záložník působící v Atletiku Madrid. Přezdívku Maniche[čti Maniš], pod kterou je znám ve fotbalových kruzích, získal v Benfice po legendárním Dánovi, který zde hrál Michaelu Mannichovi.
Svou kariéru začal v juniorském týmu Benfiky Lisabon, jeho dalšími týmu byly Alverca a A tým Benfiky. S Portugalskem skončil na EURU 2004 na druhém místě, a po úspěšném působení v FC Porto, se kterým vyhrál pohár UEFA i Ligu Mistrů, se v roce 2005 stěhoval do Dynama Moskva, kam přestoupil ze 16 milionů eur.
V lednu 2006 byl propůjčen na půlroční hostování do Chelsea, kde se setkal se svým někdejším trenérem z Porta Josém Mourinhem. Chelsea zvažovala dotáhnutí transferu do konce, ale posléze koupila Michaela Ballacka a Maniche si musel hledat nové angažmá. To našel v Atletiku Madrid.
Manichova role v Chelsea byla velká. I přestože jeho první zápas proti West Hamu United byl tragický. Na začátku utkání fauloval hráče v pokutovém území a daroval tím soupeři penaltu. O tři minuty později srazil dalšího hráče zezadu a okamžitě viděl červenou kartu. Zbývajících sedmdesát minut hry, ale už patřilo Chelsea, která dokázala neuvěřitelný obrat i v deseti a po gólech Drogby, Crespa, Terryho a Gallase se radovala z vítězství 4-1. Na konci se sezóny se Maniche radoval s ostatními londýnskými spoluhráči ze zisku ligového titulu, ačkoli neodehrál mnoho zápasů.
Na mistrovství světa v Německu si připsal dva góly, první do sítě Mexika v základní skupině, druhý byl mnohem důležitělší padl za záda Edwina van der Sara v osmifinále, kde se utkalo Portugalsko s Nizozemskem.
Svou kariéru začal v juniorském týmu Benfiky Lisabon, jeho dalšími týmu byly Alverca a A tým Benfiky. S Portugalskem skončil na EURU 2004 na druhém místě, a po úspěšném působení v FC Porto, se kterým vyhrál pohár UEFA i Ligu Mistrů, se v roce 2005 stěhoval do Dynama Moskva, kam přestoupil ze 16 milionů eur.
V lednu 2006 byl propůjčen na půlroční hostování do Chelsea, kde se setkal se svým někdejším trenérem z Porta Josém Mourinhem. Chelsea zvažovala dotáhnutí transferu do konce, ale posléze koupila Michaela Ballacka a Maniche si musel hledat nové angažmá. To našel v Atletiku Madrid.
Manichova role v Chelsea byla velká. I přestože jeho první zápas proti West Hamu United byl tragický. Na začátku utkání fauloval hráče v pokutovém území a daroval tím soupeři penaltu. O tři minuty později srazil dalšího hráče zezadu a okamžitě viděl červenou kartu. Zbývajících sedmdesát minut hry, ale už patřilo Chelsea, která dokázala neuvěřitelný obrat i v deseti a po gólech Drogby, Crespa, Terryho a Gallase se radovala z vítězství 4-1. Na konci se sezóny se Maniche radoval s ostatními londýnskými spoluhráči ze zisku ligového titulu, ačkoli neodehrál mnoho zápasů.
Na mistrovství světa v Německu si připsal dva góly, první do sítě Mexika v základní skupině, druhý byl mnohem důležitělší padl za záda Edwina van der Sara v osmifinále, kde se utkalo Portugalsko s Nizozemskem.