Olivier Assayas, syn uznávaného francouzského režiséra / scénáristy Jacquese Remy, se narodil v Paříži. Vyrůstal v prostředí filmových studií a brzy se u něj projevila záliba ve filmu, přesto se však rozhodl studovat literaturu a malířství. Když...
Životopis
Olivier Assayas, syn uznávaného francouzského režiséra / scénáristy Jacquese Remy, se narodil v Paříži. Vyrůstal v prostředí filmových studií a brzy se u něj projevila záliba ve filmu, přesto se však rozhodl studovat literaturu a malířství. Když jeho otec onemocněl, Assayas mu začal pomáhat nejprve jako sekretář, později mu přepisoval scénáře pro televizní seriál Maigret. Mezitím natočil několik krátkých filmů, avšak cítil, že jsou nevyspělé a problém připisoval scénářům. Když mu tedy redakce časopisu Cahiers du Cinema nabídla možnost vkládat své články, přijal ji. Psát o filmu byla pro něj cesta, jak se k tomuto médiu více přiblížit a přijít na to, jak točit filmy, jak pracovat s herci a jak k filmu přistupovat jako k umění.
V letech 1980 – 1986 se Assayas stal redaktorem a výrazným přispěvovatelem časopisu, publikující rozsáhlé studie o americkém hororovém filmu a hongkongské kinematografii. V roce 1985 začal Assayas psát scénáře. Spolupracoval s Andrém Téchiné na scénářích k filmům Schůzka (1985) a Místo zločinu (1986). V roce 1986 natočil svůj první celovečerní film, stylizované psychodrama o teenagerech nazvané Désordre, které vyhrálo Cenu kritiky na Benátském filmovém festivalu. Do pozornosti diváků severní Ameriky se dostal díky svému třetímu snímku, Paris s'eveille (1991), který se promítal ve Film Society na Lincoln Center v New Yorku a získal cenu Jeana Viga na tamním festivalu.
Irma Vep (1996) byl první Assayasův snímek komerčně uvedený v severní Americe. Debutoval na Filmovém festivalu v Cannes a poté se promítal na řadě dalších filmových přehlídek, včetně MFF Toronto, a získal cenu KNF na MFF Rotterdam. Stále věrný svým kritickým kořenům natočil Assayas v roce 1997 dokument o taiwanském filmaři Hou Hsiao-Hsien nazvaný HHH: A Portrait of Hou Hsaio-Hsien (1997). Snímek Fin août, début septembre (1998) měl premiéru v Torontu a byl nominován na cenu Zlatá lastura na MFF San Sebastian. Sentimentální osudy (2000) byly nominovány na řadu filmových cen a mnoho z nich také proměnily. Demonlover (2002) měl premiéru v Cannes, stejně jako Život je peklo (2004).
V roce 1990 se Assayas podílel autorsky na tvorbě knihy rozhovorů Conversation avec Bergman, o švédském filmaři Ingmaru Bergmanovi.
V letech 1980 – 1986 se Assayas stal redaktorem a výrazným přispěvovatelem časopisu, publikující rozsáhlé studie o americkém hororovém filmu a hongkongské kinematografii. V roce 1985 začal Assayas psát scénáře. Spolupracoval s Andrém Téchiné na scénářích k filmům Schůzka (1985) a Místo zločinu (1986). V roce 1986 natočil svůj první celovečerní film, stylizované psychodrama o teenagerech nazvané Désordre, které vyhrálo Cenu kritiky na Benátském filmovém festivalu. Do pozornosti diváků severní Ameriky se dostal díky svému třetímu snímku, Paris s'eveille (1991), který se promítal ve Film Society na Lincoln Center v New Yorku a získal cenu Jeana Viga na tamním festivalu.
Irma Vep (1996) byl první Assayasův snímek komerčně uvedený v severní Americe. Debutoval na Filmovém festivalu v Cannes a poté se promítal na řadě dalších filmových přehlídek, včetně MFF Toronto, a získal cenu KNF na MFF Rotterdam. Stále věrný svým kritickým kořenům natočil Assayas v roce 1997 dokument o taiwanském filmaři Hou Hsiao-Hsien nazvaný HHH: A Portrait of Hou Hsaio-Hsien (1997). Snímek Fin août, début septembre (1998) měl premiéru v Torontu a byl nominován na cenu Zlatá lastura na MFF San Sebastian. Sentimentální osudy (2000) byly nominovány na řadu filmových cen a mnoho z nich také proměnily. Demonlover (2002) měl premiéru v Cannes, stejně jako Život je peklo (2004).
V roce 1990 se Assayas podílel autorsky na tvorbě knihy rozhovorů Conversation avec Bergman, o švédském filmaři Ingmaru Bergmanovi.