Třiadvacetiletý Ondra vyrůstal na severu Čech. Když před pěti lety náhle přehodil výhybku a vydal se na JAMU do Brna, maminku doktorku i tátu architekta poněkud překvapil. Studium herectví ovšem dotáhl až k letošní promoci, jež mu nadělila titul magistr. Vzápětí přistál v Polárce. Kde tuhle hvězdu objevil? V Brně. Na komorní scéně pro sto padesát dětských (i dospělých) diváků ho čekají role v Ostrově pokladů (kde nebude chybět živá hudba a živý papoušek Ara), v představení Romeo a Julie aneb Město hříchů, zazpívá si a zahraje také v Bitvě u Lipan.

Mladík Havlík ovšem už v čase studentském získal prvních pár ostruh i na těch nejznámějších brněnských prknech - hostoval jak v Divadle Na provázku, tak i v HaDivadle. Kritikové si ho nemohli nepovšimnout. Jeden z nich letos v dubnu napsal: „Svéráznou složku hbitě se odvíjejícího představení Lulu od Franka Wedekinda v HaDivadle je beatbox Ondřeje Havlíka, jenž živě vytváří tóny, které asociují bicí, basy i melodie populárních šlágrů, a to pouze ústy.“

Co Ondra v těchto představeních všechno vyvádí? Vyluzuje zvuky konkrétních věcí - třeba helikoptéry, chůze po schodech, vrzání dveří, a především vytváří scénickou muziku, která divadelní inscenace doprovází.