Zpěvu se věnoval amatérsky, studoval u O. Paršové-Zikešové a později v Paříži. Roku 1899 debutoval v Brně jako Faust (Faust a Markéta) a vzápětí vystoupil v Národním divadle v Praze jako Tamino (Kouzelná flétna). Od září 1899 byl v Národním divadle angažován. Po dvou letech začal svým pěveckým uměním dobývat cizinu (Frankfurt, Berlín, Vídeň), do Národního divadla se vrátil v roce 1903. Po čtyřech letech opět odešel do ciziny (Londýn, Hamburk, Chicago a další), ale i nadále hostoval v Praze. Do Národního divadla se definitivně vrátil v roce 1921. V roce 1934 odjel do Ameriky, kde se věnoval pedagogice. V roce 1937 byl po mozkové mrtvici převezen zpět do vlasti.

Mařák byl tenorista s fenomenální, kovově třpytivou výškou a zároveň sladkou kantilénou svého lahodného hlasu. To jej předurčovalo především pro role francouzského a italského oboru. Sem patřil Brown (Bílá paní), Don José (Carmen), Romeo (Romeo a Julie), Hoffmann (Hoffmannovy povídky), Turiddu (Sedlák kavalír), Canio (Komedianti), Manrico (Trubadúr), Riccardo (Maškarní ples), Radames (Aida), Cavaradossi (Tosca) a další.
Z rolí dalších autorů to byl např. Sadko, Idomeneo, Lohengrin a Tannhäuser. V českém repertoáru ztvárnil Jeníka (Prodaná nevěsta), Dalibora, Lukáše (Hubička), Ladislava (Dvě vdovy), Víta (Tajemství), Mánka (Eva), Kunálu (Kunálovy oči) a další.