Otto Rubík se narodil 21. května 1898 v Ponětovicích č.p. 53. Ponětovice (u Šlapanic) je obec nedaleko Brna. Ve svých 16 letech se s rodiči a bratrem odstěhovali do Maloměřic (dnes městská část Brna), kam byl jeho otec, který byl železničním...
Životopis
Otto Rubík se narodil 21. května 1898 v Ponětovicích č.p. 53. Ponětovice (u Šlapanic) je obec nedaleko Brna. Ve svých 16 letech se s rodiči a bratrem odstěhovali do Maloměřic (dnes městská část Brna), kam byl jeho otec, který byl železničním zřízencem (vechtrem) v roce 1914 přeložen. Bydleli v domku č.p. 128, což byl drážní domek, který by součástí železniční zastávky pro dělnické vlaky a kde Rubíkovi rodiče prodávali jízdenky.Domek stával na náspu nad maloměřickým hřištěm.
Svoji uměleckou dráhu začal v roce 1919 v operním sboru Státního divadla v Brně.Odtud přešel 1921 do činohry Národního divadla v Praze, kde setrval až do své smrti v roce 1951. Od 15. května 1936, byl již příslušný do Prahy, kdy tímto dnem pozbyl domovské právo v Maloměřicích.
Ačkoliv byl v Brně členem operního sboru, byl obsazován i do činoherních inscenací. Do Národního divadla měl být angažován původně do opery a to na návrh O. Odstrčila který oceňoval jeho i když neškolený, ale zajímavý hlas tenorového zabarvení. Jako tenorista se však v ND neosvědčil, avšak krásu svého jasného, teplého hlasu využíval v činohře. Svoji vysokou, statnou, sportem vytrenovanou postavou, ohnivým, mnohdy až výbušným temperamentem a mužným hereckým projevem byl přímo předurčen pro postavy milovníků. Jeho kolega a pozdější ředitel Národního divadla Ladislav Boháč ve své knize \"Tisíc a jeden život\" píše jak záviděl Rubíkovi, že na něj čekávaly vždy po představení dívky a byly šťastné a blažené, když se na ně usmál nebo dokonce promluvil.Vytvořil mnoho filmových rolí (např. On a jeho sestra, To neznáte Hadimršku, kde v obou hrál po boku Vlasty Buriana). Dále můžeme jmenovat: Adam a Eva, Děvče, neříkej ne, Mlhy na blatech, Filosofská historie, Cech panen kutnohorských,Nikola Šuhaj, Divotvorný klobouk, Rozina sebranec, 13. revír a další. Došli bychom k počtu 28 filmů. Těžištěm jeho umělecké činnosti však bylo divadlo. Rubík se v pravdivosti a přesnosti dobral vždy podstaty ztělesňovaného typu. Toto úsilí vyznělo naplno zejména v rolích psychologicky složitějších a postavách charakterních.Jen v Národním divadle vystupoval v 37 významných rolích.Např. v Essexovi Brucknerově Alžbětě Anglické, Dvořáka v Jiráskově Lucerně, Hubbarda ve hře Helmanově Lištičky. Francka v Mrštíkových Maryše, Kováře v Čapkově Loupežníkovi. K nejzajímavějším výkonům patříla bezesporu role Goringa ve Wildově Ideálním manželovi, která se hrála v letech 1928 až 1940.A tak by se dalo pokračovat dále.
Svoji uměleckou dráhu začal v roce 1919 v operním sboru Státního divadla v Brně.Odtud přešel 1921 do činohry Národního divadla v Praze, kde setrval až do své smrti v roce 1951. Od 15. května 1936, byl již příslušný do Prahy, kdy tímto dnem pozbyl domovské právo v Maloměřicích.
Ačkoliv byl v Brně členem operního sboru, byl obsazován i do činoherních inscenací. Do Národního divadla měl být angažován původně do opery a to na návrh O. Odstrčila který oceňoval jeho i když neškolený, ale zajímavý hlas tenorového zabarvení. Jako tenorista se však v ND neosvědčil, avšak krásu svého jasného, teplého hlasu využíval v činohře. Svoji vysokou, statnou, sportem vytrenovanou postavou, ohnivým, mnohdy až výbušným temperamentem a mužným hereckým projevem byl přímo předurčen pro postavy milovníků. Jeho kolega a pozdější ředitel Národního divadla Ladislav Boháč ve své knize \"Tisíc a jeden život\" píše jak záviděl Rubíkovi, že na něj čekávaly vždy po představení dívky a byly šťastné a blažené, když se na ně usmál nebo dokonce promluvil.Vytvořil mnoho filmových rolí (např. On a jeho sestra, To neznáte Hadimršku, kde v obou hrál po boku Vlasty Buriana). Dále můžeme jmenovat: Adam a Eva, Děvče, neříkej ne, Mlhy na blatech, Filosofská historie, Cech panen kutnohorských,Nikola Šuhaj, Divotvorný klobouk, Rozina sebranec, 13. revír a další. Došli bychom k počtu 28 filmů. Těžištěm jeho umělecké činnosti však bylo divadlo. Rubík se v pravdivosti a přesnosti dobral vždy podstaty ztělesňovaného typu. Toto úsilí vyznělo naplno zejména v rolích psychologicky složitějších a postavách charakterních.Jen v Národním divadle vystupoval v 37 významných rolích.Např. v Essexovi Brucknerově Alžbětě Anglické, Dvořáka v Jiráskově Lucerně, Hubbarda ve hře Helmanově Lištičky. Francka v Mrštíkových Maryše, Kováře v Čapkově Loupežníkovi. K nejzajímavějším výkonům patříla bezesporu role Goringa ve Wildově Ideálním manželovi, která se hrála v letech 1928 až 1940.A tak by se dalo pokračovat dále.