Otto Sander

herec, režisér

Narození:
30. června 1941
Věk:
82 let
Jeho otec byl inženýrem. O. S. už během středoškolských studií vystupoval v divadelním kroužku. Po vojenské službě u námořnictva studoval v letech 1962-67 v Mnichově divadelní vědu, germanistiku, dějiny umění a filozofii s úmyslem stát se...

Životopis

Jeho otec byl inženýrem. O. S. už během středoškolských studií vystupoval v divadelním kroužku.

Po vojenské službě u námořnictva studoval v letech 1962-67 v Mnichově divadelní vědu, germanistiku, dějiny umění a filozofii s úmyslem stát se režisérem. Herecké vzdělání získal v roce 1964 ve škole Otto-Falckenberg a kromě toho působil jako kabaretiér.

Profesionální divadelní kariéru zahájil roku 1965 v Düsseldorfu a poté působil v letech 1967-68 v Městském divadle v Heidelbergu.

V roce 1968 ho angažoval režisér Claus Peymann do berlínského divadla Freie Volksbühne a v letech 1971-79 byl členem západoberlínského divadla Schaubühne, na jehož repertoáru (mj. Ibsenův Peer Gynt, Gorkého Letní hosté a Kleistův Princ Bedřich Homburský) se režijně podílel především Peter Stein, s nímž pak mnohokrát spolupracoval na TV inscenacích známých divadelních her (mj. Peer Gynt, Optimistická tragédie a Princ Bedřich Homburský).

Od roku 1980 hostoval na různých německých a švýcarských scénách, kde často účinkoval pod vedením režiséra Petera Zadeka.

Před film. kamerou debutoval úlohou svéhlavého selského syna v krátkém filmu Ludwig (1964; r. Roland Klick). První větší úspěch slavil v hlavní roli muže, který vyběhne z domu pouze pro cigarety v nedostatečném oděvu, a to ho přivede do trapných situací, v komedii Muž v pyžamu (r. Ch. Rateuke, H. Schmige).

Během 80. let byl obsazován významnými německými i jinými evropskými režiséry vesměs do vedlejších rolí, z nichž vyniká postava opilého námořního kapitána Thomsena ve válečném dramatu Ponorka (r. W. Petersen) a postava německého revolucionáře Karla Liebknechta v životopisném dramatu Rosa Luxemburgová (r. M. von Trottová).

Mezinárodní věhlas mu však přinesla teprve úloha anděla Cassiela, jehož ztělesnil v symbolických filmech Nebe nad Berlínem a Tak daleko, tak blízko! (obě r. W. Wenders); anděl se po vzoru svého bývalého kolegy (Bruno Ganz) také vzdá věčnosti, ale ve své lidské existenci se stane obětí zločinecké mafie.

Velmi dobře se O. S. uplatňuje i v komediálním žánru, jak o tom svědčí mj. role zkušeného lupiče a podvodníka Erwina Lubowitze, jednoho ze tří pachatelů, po jejichž stopách jde trojice nezkušených policistů, v kriminální retrokomedii Vloupání (r. F. Beyer).

Příležitostně se věnuje režii v TV a v roce 1982 natočil spolu s hercem Bruno Ganzem dokumentární film Památka, dvouportrét německého komika a šansoniéra Curta Boise a mima Bernharda Minettiho.

Od roku 1985 je členem hereckého oddělení Berlínské akademie umění. V roce 1979 získal za svůj výkon v divadelní show Roberta Wilsona Smrt, destrukce a Detroit Cenu německé kritiky, dvakrát byl vyznamenán Německou hereckou cenou (1980 a 1989) a stal se laureátem Ceny Ernsta Lubitsche (1982).

Proslul rovněž jako špičkový jachtař, který se účastní závodů na horských jezerech. Je ženatý s herečkou Monikou Hansenovou.