Tohoto původem indiánského herce moc dobře znají i naši čeští diváci z našich televizních obrazovek, kde se objevoval hlavně v 90. letech minulého století, ale průběžně ho můžou shlédnout na obrazovkách dodnes. Narodil se dne 23.8.1956 v jihoamerickém bolivijském městě La Paz jako Erwin Eduardo Hoffmann-Alarcon. V umělecké branži však používá zkrácenou verzi svého jména Eduardo "Pato" Hoffmann či ještě častěji v titulcích můžou diváci shlédnout jeho umělecký pseudonym Pato Hoffmann. Jeho umělecký pseudonym vznikl jednoduše, Pato převzal svoje umělecké křestní jméno ,,Pato" podle své přezdívky z dětství. Jeho pseudonym ,,Pato" je španělské podstatné jméno s českým významem ,,kačer". Tento herec je potomek andských indiánů /potomci Inků/ konkrétně z kmenů Quechua a Aymara, v jeho žilách však koluje také krev španělských a německých předků. S ohledem na jeho původ ale vyrostl do úctyhodné výšky 183 cm /indiáni z jižní Ameriky jsou většinou malého vzrůstu/. Narodil se sice v Bolívii v jižní Americe, ale když mu byly pouhé 4 roky, jeho rodina se odstěhovala do New Yorku v USA. Svoje dětství a dospívání pak trávil mezi USA, Bolívií a Mexikem. Pato má ještě sestru. Často dodnes cestuje mezi USA a Bolívií (ač trvale dlouho žil v severní Americe kvůli své práci), ale v jižní Americe stále žije převážná část jeho rodiny.

Pato byl vždy velmi intelektuálně zaměřený, navíc byl vždy cílevědomý, pilný a ctižádostivý. Proto není žádný div, že je vysokoškolsky vzdělaný. Studoval vysokou školu po dobu osmi roků a získal bakalářský titul v ekonomii s vedlejším oborem v antropologii na americké univerzitě ve Washingtonu, D.C., poté navštěvoval také postgraduální studium v rozvoji zemědělství jako část svého vzdělání v mezinárodním rozvoji. Studoval také environmentální rozvoj (obor týkající se životního prostředí). Co se týče jeho herecké profese, dává přednost školení tzv. tradičním způsobem (indiánským), ale učí se nejen od indiánských kmenů rovin a lesů (jako např. Lakotů a Muskogee - Šóniů).

Hollywoodští filmaři Pata nalezli úplnou náhodou. Pato studoval po velkolepém úspěchu filmu TANEC S VLKY (Dances with Wolves, r. 1990) shodou okolností v San Franciscu v Kalifornii, USA a to obory herectví a bojové umění Kung Fu, tou dobou obcházeli filmoví agenti tyto třídy a hledali další indiánské talenty pro novou vlnu hollywoodských westernů - našli Pata a okamžitě si ho zapsali a tak vlastně začala hollywoodská herecká kariéra tohoto indiánského herce. Začátky v Hollywoodu pro něj ale vůbec nebyly tak lehké, jak by se mohlo zdát. Málokdo o něm ví, že Pato bojoval hodně dlouho s rasismem v Hollywoodu. Paradoxně ho nechtěli producenti obsazovat do filmů s tématikou divokého západu, neb jim vadilo, že není severoamerický indián, ale jihoamerický. Pato shledává úzkou definici pojmu "indiánský" za urážlivou a nelogickou. K tomu říká: ,,Jsou tam dvě další skupiny Američanů, ze střední a jižní Ameriky. Jak střední, tak jižní Amerika jsou domovem domorodých obyvatel."

Přesto nakonec procházel všemi konkurzy úspěšně a o práci neměl nouzi, objevil se v produkci společnosti Columbia v životopisném oscarovém filmu GERONIMO: AMERICKÁ LEGENDA /Geronimo, r. 1993/, kde si zahrál např. po boku Gene Hackmana, Roberta Duvalla či Matta Damona. Měl hlavní roli v LAKOTA WOMAN: SIEGE AT WOUNDED KNEE /r. 1994/ televize TNT. Tento film je natočen dle skutečných pamětí indiánské ženy z kmene Lakotů Mary Crow Dog a tato filmová biografie byla nominována na Zlatý glóbus za rok 1994.

Jeho hlas uslyšíme i ze starší animované americké "native" verze SNOW WHITE pro kabelovou televizi HBO. Měl menší role v televizním seriálu ODPADLÍK /Renegade, r. 1992/, DOKTORKA QUINNOVÁ /Dr. Quinn, Medicine Woman, r. 1993 - 1996/, kde hlavní role hrála Jane Seymourová a Joe Lando, natáčení tohoto seriálu probíhalo po celou dobu v krásné přírodě v Malibu. Další z mnoha seriálů kde si zahrál vedlejší roli indiánského šamanského průvodce jménem Incacha, který provázel hlavního hrdinu byl OCHRÁNCE /The Sentinel, r. 1997 - 1999/. Co se týče filmů, hlavní roli získal např. v plně indiánském obsazení v THE SECRET OF THE LIZARD WOMAN /r. 1996/, natočeného speciálně pro televizi ABC. Ač Pato říká, že herectví je nejistá práce, přesto mu někdy přineslo toto povolání i správné role. Režisér Walter Hill nabídl Patovi např. roli v životopisném filmu DIVOKÝ BILL /Wild Bill, r. 1995/, kde si zahrál šamana po boku hereckých kolegů jako je Jeff Bridges, který ztvárnil hlavní roli nebo Johna Hurta a Davida Carradina. Ač je Pato vysokoškolsky vzdělaný s titulem v ekonomii, říká, že se cítí jistější v oboru herectví. Přesto i jemu se stalo, že role v dobrých filmech střídali ty slabší, např. si zahrál roli šerifa Johna Whitehorse v nepříliš kladně ohodnoceném dobrodružném filmu METEORITY! /Meteorites!, r. 1998/, který byl natočen v Austrálii a byl určen pro americké kabelové televize. Jedním z jeho posledních projektů, který natočil v severní Americe je horor s prvky thrilleru POSLEDNÍ ZIMA /The Last Winter, r. 2006/. V jižní Americe se např. zúčastnil herecky na snímku produkovaném a režírovaném Alejandrem Alcondezem CIELITO LINDO (r. 2007), kde si zahrál roli Dona Maria.

Ač hraje ve filmech od r. 1977, proslavila ho až hlavní role čejenského bojovníka Sokola ve filmu ČEJENSKÝ BOJOVNÍK /Cheyenne Warrior, r. 1994/. Je to jeho nejslavnější role, ale paradoxní je, že on tuto roli neměl rád už během natáčení a dodnes o ní nerad hovoří. Hlavní důvod jeho nechuti k tomuto filmu a roli tkví v tom, že byl už během filmování silně nespokojen s historickými dezinformacemi ohledně dějin domorodých Američanů i divokého západu a silně zkritizoval i jistou nelogičnost a nesmyslnost ohledně indiánů a jejich jednání a chování – včetně své vlastní role bojovníka Sokola a taktéž se mu nelíbilo, jak byla pojata hlavní ženská role bělošské ženy Rebeccy v podání hollywoodské herečky a manželky Johna Travolty Kelly Prestonové. Dalšího filmového projektu NATURALLY NATIVE /r. 1998/, kde si zakrál hlavní mužskou roli se zúčastnil o několik let později a byl zajímavý hned z několika důvodů. Herečka, režisérka, scénáristka a producentka v jedné osobě Valerie Red-Horse totiž napsala příběh o třech sestrách, které se pokoušejí sami vyrábět a prodávat svou vlastní kosmetiku vyráběnou dle starých tradičních indiánských receptur značky "Naturally Native". Překážkou jsou jim však rasističtí bílí úředníci a obchodníci. Valerie hrála sama hlavní ženskou roli a roli hlavního mužského hrdiny - roli jejího filmového manžela Steva BigHawka napsala přímo Patovi na tělo ( on sám připouští jistou podobnost mezi jeho rolí a jeho vlastním životem a charakterem). Problém však byl s financováním filmu, bílí producenti nechtěli tento film financovat a tak si Valerie Red-Horse založila svou vlastní produkční společnost RED-HORSE NATIVE PRODUCTIONS (kterou vedou jako první v historii pouze domorodí Američané). Převážnou část peněz nakonec sehnala od indiánského kmene Mashantucket Pequot (žijí v americkém státě Connecticut). Tento kmen totiž vlastní největší indiánské kasino ve státech. Natáčelo se v říjnu 1997 v Los Angeles, Kalifornie, USA a svou premiéru měl v únoru 1998 na známém SUNDANCE FILMFESTIVAL v Utahu /který před lety založil americký herec Robert Redford/. Tento film je vůbec úplně historicky první film, ke kterému si sami napsali scénář a režírovali ho výhradně indiánští filmoví tvůrci a ve kterém hrajou hlavní role taktéž jen indiánští herci, hned v začátku si získal několik ocenění mj. i za to, že většinu rolí ztvárnili indiánští herci a ne běloši, převlečení za indiány. Že byl tento film úspěšný, o tom svědčí i fakt, že z 29 filmových festivalů, kterých se film v USA zúčastnil, si přivezl 12 ocenění (což je opravdový úspěch, jelikož postavení původní indiánské kinematografie je v této oblasti světa stále ještě nedoceňovaná). Další zajímavostí je, že Pato Hoffmann byl se svou hereckou kolegyní Valerií Red-Horse za tento film oceněn a to konkrétně za nejvíce sexy indiánskou milostnou scénu, která kdy byla natočena v celé filmové historii. Snad i díky tomuto filmu byl Pato následujícího roku 1999 vyhlášen Indiánskou celebritou roku.

Ač byla 90.léta min. století pro Pata Hoffmanna herecky nejúspěšnějším obdobím i co se týče celosvětové popularity a oblíbenosti u ženské části publika, nevzpomíná na toto svoje životní údobí zrovna v dobrém. Hollywood mu přinesl sice zcela nečekaně v jeho pozdějších středních letech /táhlo mu už na čtyřicet, když svou kariéru v Hollywoodu započal/ dá se říct nečekanou slávu a popularitu, ale i tak zůstal pevně stát nohama na zemi, je stále skromným a faktoru slávy se snaží vyhýbat, stejně jako být pouhým mužským idolem žen. Pato je známý pro svou velkou kritičnost a puntičkářství – sice přiznává, že dostal několik dobrých rolí /i hlavních/ v dobrých filmech, ale paradoxně s těmito svými výraznějšími rolemi díky kterým se dostal do širšího podvědomí diváků nebyl nikdy spokojen. Důvodů bylo více – historické chyby ohledně indiánských dějin a divokého západu, nelogičnosti co se týče indiánských postav i bílých. Např. velmi nerad vzpomíná na natáčení jednoho westernu z počátku 90. let GERONIMO: AMERICKÁ LEGENDA (Geronimo: An American Legend, r. 1993), kdy se natáčelo ve velkém shonu a kvapu, s historickými nesrovnalostmi, navíc herci neměli dostatek času na přípravu scén a nastudování jejich rolí, protože hollywoodští producenti jim fakticky zakázali nácvik scén a vyžadovali od štábu co nejrychlejší natáčení. Proto si Pato zažil i jednu z mnoha „horkých“ chvilek při natáčení, kdy musel tančit jistý šamanský rituální tanec severoamerických indiánů a přitom ho jakožto jihoamerický indián vůbec neuměl a nikdy ho neviděl, ani si ho nesměl vyzkoušet a nacvičit. Tak se stalo to, že tuto scénu zatančil Pato se svými indiánskými kolegy přímo ,,z oleje“ ke všeobecné spokojenosti tehdejších producentů filmu, ale k velké nelibosti štábu /jak herců včetně samotného Pata, tak režiséra filmu/.

Pan Hoffmann mluví plynně španělsky a anglicky a je schopen na slušné úrovni konverzovat i v portugalštině, v které dělá překlady. Všechny jeho filmové a televizní role zahrnovaly tyto jazyky, stejně jako indiánské domorodé jazyky Čejenů, Apačů, Siouxů, Kríků, Zuni, Aztéců a jihoamerického indiánského kmene Quechua /ze kterého Pato taktéž v reálu pochází/. Pato je znám ve své branži pro své jazykové schopnosti jako jazykový talent. On sám se přiznal, že nejtěžší bylo pro něj mluvit čejensky, protože je to velmi složitý jazyk. Pato k tomu říká: ,, Být domorodým hercem, mám zvláštní zodpovědnost. Protože mi vždy záleželo na tom, ukázat správnou úctu k lidem, které jsem hrál, byl jsem nervózní při učení čejenštiny z důvodu, abych mluvil dost dobře správně. Měl jsem na scéně staršího z kmene Čejenů, který mě učil." Musel více studovat čejenský jazyk než jiné cizí jazyky, ač jinak nemá problémy s učením se jazyků. Pato říká, že je to na druhou stranu odměňující proces, protože díky tomu, že hrál v jiném jazyce, byl schopný většího soustředění na svém podílu práce během natáčení. Pato k tomu říká: "Chci říct, já jsem zapomínal na hraní. Já nepředstíral Čejena, cítil jsem se více jako Čejen. To bylo za odměnu, tento proces."

Pato Hoffmann však není jen hollywoodský filmový a televizní herec. Má mnoho jiných pracovních aktivit, jak v severní Americe, tak v rodné jižní Americe.
Je dlouholetým členem divadla Resident Pacifik Theatre Ensemble (PRTE) v Los Angeles, Kalifornie, USA a taktéž Latin American Theatre Artists (LATA) v San Franciscu /divadelní umělci Latinské Ameriky/, a byl spoluzakladatelem Turtle Island Ensemble (TIE), tj. divadelní projekt původních Američanů /indiánů/ - American Conservatory Theatre (ACT) v San Franciscu /jinak divadelní konzervatoř pro indiánské studenty/, v Kalifornii, USA. Pracoval také se Socorro Valdezem v Teatro Campesino v San Juan Bautista. Je dlouholetým členem obou Screen Actors Guild's v Latinské Americe / hispánský a indiánský podvýbor/, je také aktivním dobrovolníkem pro různé neziskové organizace zaměřené na terénní programy v oblasti zdravotnictví a školství. Málokdo o něm možná ví, že Pato je nejen herec, ale také producent a divadelní režisér. Převážně na jihoamerických scénách režíroval a produkoval či pracoval jako odborný poradce ve velmi celosvětově úspěšných muzikálech a divadelních hrách jako BÍDNÍCI /Les Misérables, r. 2002/, KOČKY /Cats, r. 2003/, OLIVER /r. 2003/, MONOLOGY VAGÍNY a mnohých jiných /měl s nimi úspěch i na divadelních scénách v severní Americe/. Režíroval operu George Bizeta CARMEN /r. 2002/; muzikál RENT a další již zmíněné muzikály ; polovinu z tuctu hraje ve španělštině od latinskoamerických autorů. Pracoval také jako produkční poradce a herecký kouč ve hře MONOLOGY VAGÍNY /která získala několik divadelních cen/ a ve stejných funkcích působil i na výrobě dlouhotrvajícího videa AUTONOMÍA /r. 2001/. Také pracoval jako člen castingu a konzultant v USA a Bolívii. V Bolívii plnil stejnou funkci divadelního režiséra a producenta v muzikálu BÍDNÍCI (Les Misérables, r. 2002) se kterým následně procestoval i Spojené státy americké a pořádal různé workshopy a akce jako kurzy. Jeho herecká kariéra v USA, Kanadě, Austrálii a Bolívii čítá kolem 20 celovečerních filmů; přes 30 epizod v televizních seriálech, mini-sériích, karikaturách a seriálech; a četné hry a četby s ceněnými divadelními společnostmi. Pato je rovněž častým hostem různých festivalů, pracuje i jako porotce. V rámci těchto pracovních povinností navštívil v minulosti i náš evropský kontinent (např. Španělsko). V počátečních letech v tomto novém tisíciletí, Pato se vrátil do Bolívie na několik let a účastnil se projektu TATUAJES tvůrce Davide Sordello a hrál v celostátním televizním seriálu vedlejší roli TRES DE NOSOTRAS v roce 2003. Po krátkém pobytu ve Spojených státech se Pato vrátil zpět do Bolívie v roce 2006. Pokud zrovna nenatáčí, přednáší /kolem záležitostí a problémů domorodých Američanů/. Od. r. 2000 si živí také jako herecký kouč.

Tento herec je dá se říct světoběžník a kočovná duše - narodil se v La Paz v Bolíviii, poté se přestěhoval se svými rodiči do New Yorku v USA, v dospělém věku dále žil ve Washingtonu, DC, v San Diegu, v San Franciscu, v Austinu a měl možnost pobývat jeden rok v Limě v Peru a v Mexiko City, v Mexiku. Dlouhou dobu žil kvůli své kariéře v Los Angeles, Kalifornie, USA. Roku 2006 se vrátil natrvalo do rodné Bolívie v jižní Americe, kde pokračuje ve své práci. Pan Hoffmann vyniká v tzv. kantonském /chcete-li čínském/ stylu Choy Li Fut bojového umění Kung Fu a studoval u mistra Lee EY od roku 1983 /např. v ruční technice /beze zbraní/, stejně jako v použití dlouhé tyče a v držení dýky. Cca od roku 2000 začal studovat také bojovou techniku se širokým mečem. Pato říká: ,,Kung Fu mě naučilo disciplíně, soustředění a trpělivosti." Je expertem v boji s dlouhou tyčí v kantonském /čínském/ bojovém umění Kung Fu a v boji s dvěma noži /dýkami/. Studoval rovněž techniku boje se širokým mečem a se samurajským mečem. Ovládá taktéž šerm. Ve volném čase se věnuje turistice, kempování a jízdě na koni /i bez koňského sedla/. V 90. letech několikrát pózoval jako foto-model pro focení do uměleckých kalendářů s výhradně indiánskými herci a jinými indiánskými umělci a tvůrci. Pato Hoffmann je svobodný a jeho největší neřestí je kouření cigaret. Roku 1999 se stal Indiánskou celebritou roku.

Pato si uvědomuje i fakt, že jakožto původem domorodý Američan, má to v dnešní rasistické společnosti těžší než jeho bílí herečtí kolegové. ,,Jako herec a osoba, já mohu jen přinést k roli sám sebe, souhrn mých životních zážitků, které nikdo jiný nemůže přinést. Jsem dvojjazyčný, mám smíšenou krev a v mé rodině se mísí mnoho kultur, jsem rodák z jihu Ameriky - jsem domorodý Američan, částečně Němec a Španěl. Měl jsem výsadu vzdělání a zážitky prostřednictvím cestování a kontaktu s různorodými skupinami lidí. Pokusil jsem se učit se a přizpůsobovat se od všech těchto kultur a lidí, co je dobré a žít podle toho každý svůj den svého života. V podmínkách identity, snažím se být dobrým člověkem, dobrým hercem. Teď už vím, že jsem domorodý Američan." Pato své odpůrce a kritiky však nenapadá /a jeho přístup k druhým lidem je velmi přátelský a vstřícný/. Větší uspokojení mu dává ,,cesta srdce." Pato říká: ,, V tomto byznysu cestuji po celém světě, setkávám se se staršími domorodými Američany, jinými tradicemi. Ten kdo se mnou mluvil mě zná a vidí kdo já jsem. Kamkoli já jdu, jsem zván znovu a znovu."

Pato Hoffmann se rovněž umělecky podílel v minulosti jako interpret i na hudebním albu - jeho hlas si můžete vyslechnout v songu Pipestone z alba Whispering Tree: Anishinaabe Stories and Songs /vydaného 2.5. 2000 u Makoché Music a BMI/, na kterém se podílelo hned několik výhradně indiánských umělců /kromě Pata Hoffmanna např. Annie Humphrey, John Trudell, Lary Long, Ann Dunn and Friends/. Album je směsí hned několika hudebních směrů jako např. country, folku, národních lidových indiánských písní, rocku, popu, ale např. i básní, mluveného slova a rozhovorů.
Pato Hoffmann se podílel těsně před svým dobrovolným odchodem z Hollywoodu ještě taktéž na umělecké spolupráci u amerického dramatu o dospívání čtyř mladých přátel JUMPING OFF BRIDGES (r. 2006) režisérky a scénáristky Kat Candlerové. Pato ve filmu přímo nehrál, ale byl členem castingu a taktéž pracoval jako herecký kouč a poradce.

O tom, že je tento původem bolivijský herec zejména ve své rodné jižní Americe velmi populární svědčí i fakt, že byly vydány již dvě knihy, kde jeho jméno figuruje. Ta první kniha nese název BOLIVIAN PEOPLE OF GERMAN DESCENT: HUGO BANZER, GERMÁN BUSCH, ALBERTO NATUSCH, ENRIQUE HERTZOG, PATO HOFFMANN, HANS ERTL a byla vydána v květnu 2010 u General Books LLC, kniha je napsána v angličtině a zabývá se soukromým a profesním životem těchto již zmíněných osobností z Bolívie, kteří mají všichni jedno společné - německé předky. Další mezinárodně vydanou knihou, psanou opět v anglickém jazyce, která se zabývá biografií Pata Hoffmanna je kniha s velmi dlouhým názvem - BOLIVIAN PEOPLE OF INDIGENOUS PEOPLES DESCENT, INCLUDING: EVO MORALES, TÚPAC KATARI, FELIPE QUISPE, PATO HOFFMANN, FRANZ TOMAYO, DAVID CHOQUEHUANCA, ... SISA, ENRIQUE PENARANDA, VÍCTOR HUGO CÁRDENA, která byla vydána 28.9.2011 u Hephaestus Books. Tato kniha je zaměřená zejména na bolivijské osobnosti indiánského původu z domorodých kmenů jižní Ameriky a to konkrétně Aymara a Quechua (z obou těchto kmenů Pato pochází). V listopadu 2010 však byla publikována kniha (opět v angličtině) u Betascript publishing, která se přímo zabývá pouze osobou tohoto jihoamerického herce, jeho soukromým životem a zejména tím profesním (herectví, režírování, film, televize, divadlo aj.), kde se připomíná i jeho nejznámější a nejslavnější hollywoodská role čejenského bojovníka Sokola z amerického filmu z roku 1994 ČEJENSKÝ BOJOVNÍK (Cheyenne Warrior). Tato kniha nese název PATO HOFFMANN - ACTOR, THEATER DIRECTOR, CHEYENNE WARRIOR a autorsky se na ní podíleli hned tři lidé - Lambert M. Surhone, Mariam T. Tennoeová a Susan F. Henssonowová.

V první polovině roku 2001 pracoval při jedné ze svých delších návštěv ve své rodné jižní Americe taktéž jako poradce bolivijského režiséra Rodriga Bellota při přípravě jeho dramatického filmu LA BALADA DE LA DEPENDENCIA SEXUAL o pěti dospívajících teenagerech z USA a Bolívie, kteří hledají svou sexuální identitu. Film nakonec dostal název DEPENDENCIA SEXUAL a premiéru měl roku 2003. Stejného roku pracoval jako poradce u krátkometrážního komediálního filmu TRAVESÍA od režisérů Rodriga Bellota a Jorge Arturo Lory, který měl premiéru taktéž roku 2003.

Jedním z jeho posledních televizních projektů je chilský dramatický krimi-seriál PRÓFUGOS (r. 2011) společnosti HBO v latinské Americe /tam byl premiérově uveden na zdejší televizní obrazovky dne 4.9.2011, v USA pak o den déle - 5.9.2011/.

Roku 2000 hrál Pato na scéně v Los Angeles v divadelní komediální hře DAY OF THE DEAD.

V listopadu r. 2004 zavedly Pata na 6 týdnů pracovní povinnosti do Limy v Peru, kde získal jednu z mužských vedlejších rolí v dlouhotrvajícím peruánském seriálu ASÍ ES LA VIDA (r. 2006). Jednalo se o romanticko-komediální seriál v režii Efraína Aguilara, kde Pato ztvárnil manažera umělců jménem Luis Temoche jisté Rosmery (tu hraje Shirley Phenix). Seriál se odvysílal hned v několika zemích (např. v Bolívii). Pato roli přijal hlavně ze dvou důvodů ač jinak podmínky pro natáčení nebyly zrovna dle jeho slov moc lichotivé co se týče natáčecích možností a prostředí v ateliérech – líbilo se mu, že se jedná o komediální seriál a chtěl také pracovat v jeho rodné jižní Americe a pracovat tam dále na svojí kariéře.

Žákem Pata Hoffmanna v poslední době byl (Pato se živí mj. i vyučováním herectví) i např. nová vycházející jihoamerická herecká hvězda Reynaldo Pacheco - nar. 1982 v La Paz, Bolívie (mimochodem Pato pochází taktéž ze stejného města), který si zahrál již ve čtyřech hollywoodských projektech - např. v roce 2011 v tv krimi seriálu KRIMINÁLKA NEW YORK (orig. název CSI: NY).

Herec a divadelní režisér Pato Hoffmann má rodinu nejen v rodné jihoamerické Bolívii v La Paz a dále v USA, ale taktéž v hlavním peruánském městě Lima.

Roku 2001 dopsal dlouholetý hollywoodský scénárista Michael B. Druxman (nar. 1941) svůj scénář na téma divokého západu nazvaný SARAH GOLDEN HAIR. Nejednalo se o klasický western, ale děj byl o velkém příběhu lásky, dále rodině a lidech, kteří se musí přizpůsobit měnícím se časům. Jedna z hlavních a klíčových postav, indiánský válečník z kmene Čejenů jménem Brave Wolf byla koncipována přímo jako role pro herce Pata Hoffmanna. Bohužel scénář i po několika přepsáních a úpravách u hollywoodských producentů neprošel. Film podle tohoto scénáře se vlastně dodnes nikdy nenatočil a tak byl alespoň vydán knižně v lednu r. 2012, kniha nese stejný název jako originální filmový scénář. Takovou zajímavostí je, že Michael B. Druxman je autorem scénáře i k filmu ČEJENSKÝ BOJOVNÍK (CHeyenne Warrior, r. 1994), kde hrál hlavní mužskou roli čejenského bojovníka Sokola opět herec Pato Hoffmann, (Michael B. Druxman byl prý uchvácen ztvárněním role v podání Pata Hoffmanna a tak se rozhodl, že pro něj napíše další hlavní roli v jeho dalším filmovém scénáři, i když byl nakonec tento příběh odehrávající se v severní Americe v těžkých dobách devatenáctého století hollywoodskými tvůrci odmítnut).