Více než o studium na lyceu Buffon se zajímal o populární hudbu. V šestnácti letech založil rockovou skupinu Frikawata, v níž působil jako skladatel, kytarista a zpěvák.

S repertoárem, který byl ovlivněn tehdejšími písněmi Beatles, Rolling Stones a Shadows, objížděl soubor celou Francii. Po třech neúspěšných pokusech dostat se na pařížskou Státní konzervatoř dramatického umění navštěvoval herecké kurzy Reného Simona, kde dokonce získal Cenu Marcela Acharda.

Na divadle zaujal v roce 1974 úlohou koktavého pacienta psychiatrického ústavu Billyho Bibbita v dramatizaci románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem na jevišti pařížského divadla Théâtre d'Antoine.

Se svým přítelem, předčasně zesnulým hercem Patrickem Dewaerem napsal scénář s názvem On n'est pas des héros, který však nikdy nedospěl do film. podoby.

Ve filmu se herecky uplatnil pouze ve vedlejších úlohách. Za vedlejší roli zpívajícího faráře Aubergého ve filmu Život je dlouhá poklidná řeka (r. É. Chatiliez) byl nominován na Césara 1988. Jako režisér pracuje pro TV programy stanic Canal+ a TV 1.

Roku 1989 natočil krátký film Lune froide (Chladný měsíc), odměněný Césarem, a v roce 1991 z něho učinil svůj první celovečerní film pro kina, černobílý autorský snímek Chladný měsíc. Tato krutá tragikomedie, vycházející z tří povídek Charlese Bukowského, zachycuje eskapády dvou čtyřicetiletých fantastů (Patrick Bouchitey a Jean-François Stévenin) z okraje společnosti. S tímto dílem se P. B. osobně zúčastnil MFF v Karlových Varech 1992.