Pavel Horňák
bývalý zpěvák, soudce u obvodního soudu v praze 2
- Narození:
- 17. května 1968
- Věk:
- 56 let
Upravit profil
Pavel Horňák se narodil 17.5.1968 v Sokolově. Když mu byl rok, přestěhoval se s rodiči do Prahy. Vyrůstal jako jedináček a zpěvu se věnoval již od útlého dětství. Rodiče ho ve zpěvu podporovali, vlohy sdědil především z maminčiny strany. Malý...
Životopis
Pavel Horňák se narodil 17.5.1968 v Sokolově. Když mu byl rok, přestěhoval se s rodiči do Prahy. Vyrůstal jako jedináček a zpěvu se věnoval již od útlého dětství.
Rodiče ho ve zpěvu podporovali, vlohy sdědil především z maminčiny strany. Malý Pavlík chtěl být řidičem autobusu, později lékařem nebo právníkem, což se mu nakonec splnilo. Zpívání bral vždy jen jako koníčka. "Od třetí třídy až do osmičky jsem zpíval jako jediný kluk v dětském školním sboru. Jezdili jsme na různé soutěže a byla to fajn doba. V sedmé třídě mě oslovil spolužák, že založil kapelu a zda bych s nimi nechtěl zkusit zpívat." Rocková skupina se jmenovala Faktor a odstartovala v roce 1984 hvězdnou pěveckou kariéru Pavla Horňáka. Jeho dalším velkým koníčkem byl fotbal, který hrál za Spartak Karlín Tesla, ale kvůli zpívání musel sport omezit. Přesto si i dnes rád zakope a od roku 1988 je členem Amfory, legendárního mužstva složeného z herců a zpěváků, které i z nadějného fotbalisty vychová poleno.
"S Faktorem jsme vystupovali na různých školních akcích, besídkách a dnech dětí. Později jsme se přihlásili do obvodního kola soutěže Politická píseň, postoupili jsme do městského a krajského kola a nakonec až do celostátního finále, které se konalo v Sokolově. Bylo to naše první oficiální veřejné vystoupenía s písní Optika duše jsme obdrželi Cenu diváků a objevili se i televizním přenosu. Byli jsme mladí, bezproblémoví, a tak jsme se líbili. Na základě Sokolova jsme pak dostali nabídku na velikou hudební akci Planeta míru, která se konala v Paláci kultury. Tam jsme na velikém koncertu vystupovali na jednom pódiu po boku takových hvězd, jako byli Donovan, Anna Rusticano, Olympic, Lešek Semelka, Puhdys, Helena Vondráčková, Hana Zagorová, OK Band a mnoho jiných. A právě po tomto koncertu nás oslovili František Janeček, vedoucí skupiny Kroky, se kterou v té době zpíval Michal David, a Petr Hannig, s jehož kapelou Maximum vystupoval Vítězslav Vávra, Stanislav Procházka a později i Lucie Bílá. Byli to tehdy dva významní manažeři populární hudby a v kapele začaly probíhat diskuze o tom, kterou z nabídek na spolupráci přijmout. Já jsem byl tehdy ještě s kolegou pro Františka Janečka. Nakonec jsme se domluvili na kompromisu. Já s Janečkem natočím jeden singl a tím spolupráce skončí, a jako kapela budeme spolupracovat trvale s Petrem Hannigem. Den před natáčením mi ale kluci položili nůž na krk, že pokud singl s Janečkem natočím, tak jsem u nich skončil. Zdálo se mi vůči Janečkovi neseriózní, abych natáčení na poslední chvíli zrušil, a tak jsem se rozhodl pro jeho Kroky." Skupina Faktor tedy spolupracovala s Hannigem a jejich singl Ema má mísu již místo Pavla nazpíval někdo jiný. Po několika letech kluci ze skupiny Faktor začali přecejen natáčet pod vedením Františka Janečka, již pod názvem Junior a s písní Návrat jsou zastoupeni i na sampleru Kroků Je to senzace.
Pilotní singl s písněmi Škola v přírodě a Kdo ví vyšel Pavlovi v roce 1984 u Supraphonu takzvaně na zkoušku. Na jeho ohlasu záviselo další působení mladého zpěváka v Krocích. Písně si však záhy začaly pobrukovat všechny náctileté slečny a o naplnění hitových ambicí nebylo pochyb. S písní Škola v přírodě se Pavel poprvé objevil v televizi jako sólový zpěvák a romantická hitovka Kdo ví vyhrála za rok 1985 Hitšarádu, populární pořad dvojice Šíp-Uhlíř. Nechala za sebou šlágry jako Poslední fotka, Šoumen nebo Hurikán. V této době dostával od fanynek více než dva tisíce dopisů měsíčně.
V roce 1985 získal Pavel Horňák cenu na festivalu Intertalent. Nástupem ke skupině Kroky přišel sice o veškerý volný čas, ale umělecká práce ho velmi bavila. Ač se stal v sedmnácti hvězdou první velikosti, na jeho chování k žádné změně nedošlo a ani houfy fanynek mu hlavu nezamotaly.
Když do Kroků nastoupil, byl zde hlavní hvězdou Michal David, kterému sekundovala Markéta Muchová. "Byl jsem překvapen, jak se ke mně všichni hezky chovali. Docela jsem si dobře rozuměl i s muzikanty, kteří byli o generaci starší než já. První koncert jsem absolvoval v květnu 1985 v Bílině a k mému překvapení se před vystoupením žádné zkoušky nekonaly, jenom před koncertem jsem si s kapelou dvakrát písničky zazpíval a bylo to. I to na mě dělalo tehdy strašný dojem, takže jsem byl nervózní jako nikdy. Spolupráce s Kroky byla fajn, rád na tu dobu vzpomínám, zpíval jsem s nimi v různých sestavách až do jara 1991."
Po několika singlech vyšlo v roce 1986 první samostatné album s názvem Dva roky prázdnin a o rok později druhé s názvem Dívčí království. Především první deska byla velmi úspěšná a v podstatě deset z dvanácti obsažených písní mělo jasné hitové ambice. Snad ani žádné z řadových alb Michala Davida není tak našlapané. Pavel Horňák zažil takzvanou zlatou éru skupiny Kroky. Jasnou pěveckou jedničkou byl Michal David, třetí do party pak Markéta Muchová, která vynikala více fyzickou krásou než svým hlasem. Kromě těchto stálic se u mikrofonu vystřídali Iveta Bartošová, Petr Sepeši, Marcela Holanová, Arnošt Pátek, Jiří Strnad, Josef Melen, Milan Dyk a další. V roce 1988 Michal David odešel a postavil si skupinu Alegro, v Krocích došlo k omlazení a s ním zavál nový vítr. V programu vystupovali vedle Horňáka i Jan Cézar (Vizitka, Holky bláznivý) a Alice Hálová (Bratříčku můj). Právě s Honzou Cézarem se Pavel hodně kamarádil.
V roce 1989 vyšlo Pavlu Horňákovi třetí a poslední LP s názvem S tebou i bez tebe s velkým titulním hitem. V tomtéž roce získal Cenu diváků na Bratislavské lyře za píseň Terč lásky. S kapelou účinkoval v SSSR, s televizní Hitšarádou byl v Jugoslávii a dvakrát se zúčastnil festivalu v Mongolsku (zpíval zde i mongolsky). Přestože prodal přes půl milionu desek a statisíce singlů a mohl pokračovat v pěvecké kariéře, ke zklamání nás, věrných fanoušků, dal přednost povolání právníka. "Zpěv mě strašně bavil, ale vždycky byl pro mě především příjemným koníčkem a zábavou. Po ukončení studií práv jsem nikdy nepomýšlel na to, že bych se právem neživil. Zpočátku jsem se dokonce snažil stihnout obojí, ale prostě nebylo možné přes den chodit do kanceláře a večer být usměvavý a milý na představení. Věděl jsem, že bych mohl řadu let ještě vydržet u zpívání, vystupovat v nějakém muzikálu, občas něco natočit, ale člověk nemůže mít všechno. Navíc, když úplně přestaly jezdit kapely tak jako dřív a zpěváci začali hodně vystupovat na poloplayback jako hosté různých programů, diskoték, plesů a prezentačních akcí - a to je přecejen něco jiného, než mít za sebou živou kapelu - rozhodl jsem se zpívání pověsit na hřebík."
V roce 1991 zakončil studium právnické fakulty a získal titul magistra. Působil dva roky v Kanceláři Akademie Věd ČR, poté v legislativně právním odboru Svazu českých a moravských výrobních družstev a od roku 1997 pracuje jako odborný konzultant v Kanceláři Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Práce ho velmi baví a v roce 1999 byl přijat ke studiu postgraduálního doktorského programu teoretické právní vědy na Právnické fakultě UK. Díky svému povolání ho občas můžete spatřit v televizi při různých zábavných soutěžích jako porotce či právního supervizora (např. Miss aerobik). Jinak je k vidění v dresu zmíněné Amfory a zřídka se objevuje i při nováckých "zábavných" programech (např. Čtveráci).
Na svou pěveckou kariéru si rád vzpomene, ale svého rozhodnutí určitě nelituje. Lidé ho ještě dnes zastavují na ulicích a dávají najevo, že jeho písničky jim v srdci zůstávají, i když jejich výskyt na rozhlasových vlnách za posledních deset let by se dal asi spočítat na prstech. Pavel se v září 1991 oženil a s manželkou Renatou (1966) má dceru Pavlínu (1992) a syna Jana (1998). Pavlínka se možná vydá v tatínkových šlépějích, hudba ji baví a tak zpívá ve sboru a chodí do klavíru.
Nyní pracuje u Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudce v civilních sporech. "Je velice kvalitním soudcem," hodnotil Horňákovu práci jeho nadřízený Ivan Kratochvíl. Sám Horňák je se svou prací také spokojen.
Nyní hrdý otec dvou dětí Pavel Horňák se proslavil v 80. letech jako dětský zpěvák, kterého vzal pod svá křídla známý hitmaker František Janeček se svou skupinou Kroky. Společně s Michalem Davidem, Markétou Muchovou, Josefem Melenem, Arnoštem Pátkem či Viktorem Dykem jezdil Horňák s písněmi po celé republice a mnohokrát bodoval v tehdejších hitparádách.
Rodiče ho ve zpěvu podporovali, vlohy sdědil především z maminčiny strany. Malý Pavlík chtěl být řidičem autobusu, později lékařem nebo právníkem, což se mu nakonec splnilo. Zpívání bral vždy jen jako koníčka. "Od třetí třídy až do osmičky jsem zpíval jako jediný kluk v dětském školním sboru. Jezdili jsme na různé soutěže a byla to fajn doba. V sedmé třídě mě oslovil spolužák, že založil kapelu a zda bych s nimi nechtěl zkusit zpívat." Rocková skupina se jmenovala Faktor a odstartovala v roce 1984 hvězdnou pěveckou kariéru Pavla Horňáka. Jeho dalším velkým koníčkem byl fotbal, který hrál za Spartak Karlín Tesla, ale kvůli zpívání musel sport omezit. Přesto si i dnes rád zakope a od roku 1988 je členem Amfory, legendárního mužstva složeného z herců a zpěváků, které i z nadějného fotbalisty vychová poleno.
"S Faktorem jsme vystupovali na různých školních akcích, besídkách a dnech dětí. Později jsme se přihlásili do obvodního kola soutěže Politická píseň, postoupili jsme do městského a krajského kola a nakonec až do celostátního finále, které se konalo v Sokolově. Bylo to naše první oficiální veřejné vystoupenía s písní Optika duše jsme obdrželi Cenu diváků a objevili se i televizním přenosu. Byli jsme mladí, bezproblémoví, a tak jsme se líbili. Na základě Sokolova jsme pak dostali nabídku na velikou hudební akci Planeta míru, která se konala v Paláci kultury. Tam jsme na velikém koncertu vystupovali na jednom pódiu po boku takových hvězd, jako byli Donovan, Anna Rusticano, Olympic, Lešek Semelka, Puhdys, Helena Vondráčková, Hana Zagorová, OK Band a mnoho jiných. A právě po tomto koncertu nás oslovili František Janeček, vedoucí skupiny Kroky, se kterou v té době zpíval Michal David, a Petr Hannig, s jehož kapelou Maximum vystupoval Vítězslav Vávra, Stanislav Procházka a později i Lucie Bílá. Byli to tehdy dva významní manažeři populární hudby a v kapele začaly probíhat diskuze o tom, kterou z nabídek na spolupráci přijmout. Já jsem byl tehdy ještě s kolegou pro Františka Janečka. Nakonec jsme se domluvili na kompromisu. Já s Janečkem natočím jeden singl a tím spolupráce skončí, a jako kapela budeme spolupracovat trvale s Petrem Hannigem. Den před natáčením mi ale kluci položili nůž na krk, že pokud singl s Janečkem natočím, tak jsem u nich skončil. Zdálo se mi vůči Janečkovi neseriózní, abych natáčení na poslední chvíli zrušil, a tak jsem se rozhodl pro jeho Kroky." Skupina Faktor tedy spolupracovala s Hannigem a jejich singl Ema má mísu již místo Pavla nazpíval někdo jiný. Po několika letech kluci ze skupiny Faktor začali přecejen natáčet pod vedením Františka Janečka, již pod názvem Junior a s písní Návrat jsou zastoupeni i na sampleru Kroků Je to senzace.
Pilotní singl s písněmi Škola v přírodě a Kdo ví vyšel Pavlovi v roce 1984 u Supraphonu takzvaně na zkoušku. Na jeho ohlasu záviselo další působení mladého zpěváka v Krocích. Písně si však záhy začaly pobrukovat všechny náctileté slečny a o naplnění hitových ambicí nebylo pochyb. S písní Škola v přírodě se Pavel poprvé objevil v televizi jako sólový zpěvák a romantická hitovka Kdo ví vyhrála za rok 1985 Hitšarádu, populární pořad dvojice Šíp-Uhlíř. Nechala za sebou šlágry jako Poslední fotka, Šoumen nebo Hurikán. V této době dostával od fanynek více než dva tisíce dopisů měsíčně.
V roce 1985 získal Pavel Horňák cenu na festivalu Intertalent. Nástupem ke skupině Kroky přišel sice o veškerý volný čas, ale umělecká práce ho velmi bavila. Ač se stal v sedmnácti hvězdou první velikosti, na jeho chování k žádné změně nedošlo a ani houfy fanynek mu hlavu nezamotaly.
Když do Kroků nastoupil, byl zde hlavní hvězdou Michal David, kterému sekundovala Markéta Muchová. "Byl jsem překvapen, jak se ke mně všichni hezky chovali. Docela jsem si dobře rozuměl i s muzikanty, kteří byli o generaci starší než já. První koncert jsem absolvoval v květnu 1985 v Bílině a k mému překvapení se před vystoupením žádné zkoušky nekonaly, jenom před koncertem jsem si s kapelou dvakrát písničky zazpíval a bylo to. I to na mě dělalo tehdy strašný dojem, takže jsem byl nervózní jako nikdy. Spolupráce s Kroky byla fajn, rád na tu dobu vzpomínám, zpíval jsem s nimi v různých sestavách až do jara 1991."
Po několika singlech vyšlo v roce 1986 první samostatné album s názvem Dva roky prázdnin a o rok později druhé s názvem Dívčí království. Především první deska byla velmi úspěšná a v podstatě deset z dvanácti obsažených písní mělo jasné hitové ambice. Snad ani žádné z řadových alb Michala Davida není tak našlapané. Pavel Horňák zažil takzvanou zlatou éru skupiny Kroky. Jasnou pěveckou jedničkou byl Michal David, třetí do party pak Markéta Muchová, která vynikala více fyzickou krásou než svým hlasem. Kromě těchto stálic se u mikrofonu vystřídali Iveta Bartošová, Petr Sepeši, Marcela Holanová, Arnošt Pátek, Jiří Strnad, Josef Melen, Milan Dyk a další. V roce 1988 Michal David odešel a postavil si skupinu Alegro, v Krocích došlo k omlazení a s ním zavál nový vítr. V programu vystupovali vedle Horňáka i Jan Cézar (Vizitka, Holky bláznivý) a Alice Hálová (Bratříčku můj). Právě s Honzou Cézarem se Pavel hodně kamarádil.
V roce 1989 vyšlo Pavlu Horňákovi třetí a poslední LP s názvem S tebou i bez tebe s velkým titulním hitem. V tomtéž roce získal Cenu diváků na Bratislavské lyře za píseň Terč lásky. S kapelou účinkoval v SSSR, s televizní Hitšarádou byl v Jugoslávii a dvakrát se zúčastnil festivalu v Mongolsku (zpíval zde i mongolsky). Přestože prodal přes půl milionu desek a statisíce singlů a mohl pokračovat v pěvecké kariéře, ke zklamání nás, věrných fanoušků, dal přednost povolání právníka. "Zpěv mě strašně bavil, ale vždycky byl pro mě především příjemným koníčkem a zábavou. Po ukončení studií práv jsem nikdy nepomýšlel na to, že bych se právem neživil. Zpočátku jsem se dokonce snažil stihnout obojí, ale prostě nebylo možné přes den chodit do kanceláře a večer být usměvavý a milý na představení. Věděl jsem, že bych mohl řadu let ještě vydržet u zpívání, vystupovat v nějakém muzikálu, občas něco natočit, ale člověk nemůže mít všechno. Navíc, když úplně přestaly jezdit kapely tak jako dřív a zpěváci začali hodně vystupovat na poloplayback jako hosté různých programů, diskoték, plesů a prezentačních akcí - a to je přecejen něco jiného, než mít za sebou živou kapelu - rozhodl jsem se zpívání pověsit na hřebík."
V roce 1991 zakončil studium právnické fakulty a získal titul magistra. Působil dva roky v Kanceláři Akademie Věd ČR, poté v legislativně právním odboru Svazu českých a moravských výrobních družstev a od roku 1997 pracuje jako odborný konzultant v Kanceláři Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Práce ho velmi baví a v roce 1999 byl přijat ke studiu postgraduálního doktorského programu teoretické právní vědy na Právnické fakultě UK. Díky svému povolání ho občas můžete spatřit v televizi při různých zábavných soutěžích jako porotce či právního supervizora (např. Miss aerobik). Jinak je k vidění v dresu zmíněné Amfory a zřídka se objevuje i při nováckých "zábavných" programech (např. Čtveráci).
Na svou pěveckou kariéru si rád vzpomene, ale svého rozhodnutí určitě nelituje. Lidé ho ještě dnes zastavují na ulicích a dávají najevo, že jeho písničky jim v srdci zůstávají, i když jejich výskyt na rozhlasových vlnách za posledních deset let by se dal asi spočítat na prstech. Pavel se v září 1991 oženil a s manželkou Renatou (1966) má dceru Pavlínu (1992) a syna Jana (1998). Pavlínka se možná vydá v tatínkových šlépějích, hudba ji baví a tak zpívá ve sboru a chodí do klavíru.
Nyní pracuje u Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudce v civilních sporech. "Je velice kvalitním soudcem," hodnotil Horňákovu práci jeho nadřízený Ivan Kratochvíl. Sám Horňák je se svou prací také spokojen.
Nyní hrdý otec dvou dětí Pavel Horňák se proslavil v 80. letech jako dětský zpěvák, kterého vzal pod svá křídla známý hitmaker František Janeček se svou skupinou Kroky. Společně s Michalem Davidem, Markétou Muchovou, Josefem Melenem, Arnoštem Pátkem či Viktorem Dykem jezdil Horňák s písněmi po celé republice a mnohokrát bodoval v tehdejších hitparádách.