Zpěvák, skladatel a kytarista Pavel Roth (1955) působil v několika pražských rockových kapelách (mj. Benefit, Markýz John, Orient, Projektil) a do posluchačského povědomí se výrazně zapsal coby interpret dodnes platných hitů osmdesátých let,...
Životopis
Zpěvák, skladatel a kytarista Pavel Roth (1955) působil v několika pražských rockových kapelách (mj. Benefit, Markýz John, Orient, Projektil) a do posluchačského povědomí se výrazně zapsal coby interpret dodnes platných hitů osmdesátých let, skladbami Zahrada ticha, Krásnější než růže Stále zasněná či Princezna. Když v roce 1983 zvítězil v národním kole Intertalentu, které sloužilo jako nominační vstupenka pro mezinárodní soutěž (zpíval písničku Krásnější než růže, jak nazval textař Vladimír Poštulka skladbu Malinconia ze zpěvníku italského hudebního elegána Riccarda Fogliho), všiml si jeho pěveckého talentu skladatel, aranžér a dirigent Václav Zahradník, který mladého interpreta získal pro "svůj" Orchestr Československé televize, kde Pavel Roth působil nějaký čas jako sólista.
Tady sice vzniklo několik úspěšných písniček (například Stále zasněná, Manekýnka a Spí) a Pavel byl pravidelným hostem na obrazovce, nicméně jeho "televizní angažmá" s sebou nutně neslo nejrůznější ústupky, které zpěvák těžce snášel. Zejména mu vadilo, že se musel podřizovat hudební dramaturgii orchestru, která nereflektovala jeho autorské ambice.
Proto nakonec televizní kapelu opustil a v roce 1983 se vydal na nejistou sólovou dráhu s vlastní kapelou, kterou nazval Rotor. S ní absolvoval na pět stovek koncertů, vydal asi dvacetpět singlů a hlavně své debutové album Zahrada ticha (1986). Název mu dal zřejmě největší Pavlův hit, jinak písnička Ivana Sekyry z dob působení ve skupině Projektil. Mimochodem, s tou natočil své první supraphonské singly - Uvadlá růže/Zahrada ticha a Mám ztratit svou dálku/Noční vlak.
Po rozpadu skupiny Rotor (1986) přijal Pavel Roth nabídku dvojice Karel Šíp - Jaroslav Uhlíř a vystupoval v jejích zájezdových pořadech Šaráda a Letí šíp na Hanou, kde se o hudební složku představení spravedlivě dělil s Viktorem Sodomou a Karlem Kahovcem. Zpíval však i ve skupině Pop Trio (spolu s Marcelou Holanovou a Václavem Vašákem), nebo v zájezdovém programu se Stanislavem Procházkou ml. a s Lucií Bílou.
Zkraje devadesátých let pověsil Pavel Roth muzikantskou profesi na hřebík a zdálo se, že se s hudební kariérou už definitivně rozžehnal. Ale zázraky se dějí!
Po třináctileté pauze se na hudební scénu totiž znovu vrátil. Začal opět vystupovat a v krátké době vydal hned dvě cédéčka. Nejprve disk Čáry lásky (2004), na které v nových aranžích nazpíval nejúspěšnější skladby své dosavadní hudební kariéry. A nedlouho poté album Spal mě svou láskou (2006), které už osciluje převážně kolem Pavlovy autorské tvorby. V současné době vystupuje Pavel Roth jednak s vlastním koncertním programem, jednak společně se zpěvačkou Ivou Hajnovou. A právě tahle spolupráce se stala vítanou inspirací pro vznik aktuálního alba duetů Lůžko z trávy a nyní alba Hořký otčenáš.
Album Lůžko z trávy je autorskou vizitkou Pavla Rotha (výjimkou, potvrzující pravidlo, je jedna melodie jeho letitého hudebního souputníka Václava Vašáka), který se o disk duetů s Ivou Hajnovou současně postaral nejen jako interpret, ale i coby hudební režisér a producent. Lví textařský podíl má na albu Pavlova manželka, právnička Eva, v textařské soupisce se však objevují i ostřílení matadoři naší hudební scény - Vladimír Poštulka, Karel Šíp, Dušan Hejbal nebo Petr Šiška.
Titulní písnička Lůžko z trávy, ze stejnojmenného alba, se v roce 2007 umístila mezi dvanácti nejúspěšnějšími písněmi v soutěži Českého rozhlasu – Radiožurnál Zlatá česká dvanáctka. V současné době vystupuje Pavel Roth sólově i ve společném pořadu s Ivou Hajnovou a vydává další CD Hořký otčenáš, které vyšlo v červnu roku 2010. K některým novinkám v těchto dnech vznikají videoklipy, které budou zařazeny mezi ostatní klipy Pavla Rotha na YOUTUBE, na kanále METERNYCH. Pro Váš zájem byly zařazeny klipy s Vitacitem ( Pěšák a Pilát ), s Orientem (Jakou jsem měl šanci mít tě rád) a s Projektilem (Noční vlak). Další dva klipy s Orientem se právě stříhají (Hotel sen a Uvadlé růže). Titulní písnička Hořký otčenáš si během krátké chvíle získala oblibu hlavně ve Spojených státech, odkud přichází nejvíce komentářů a hodnocení.
Tady sice vzniklo několik úspěšných písniček (například Stále zasněná, Manekýnka a Spí) a Pavel byl pravidelným hostem na obrazovce, nicméně jeho "televizní angažmá" s sebou nutně neslo nejrůznější ústupky, které zpěvák těžce snášel. Zejména mu vadilo, že se musel podřizovat hudební dramaturgii orchestru, která nereflektovala jeho autorské ambice.
Proto nakonec televizní kapelu opustil a v roce 1983 se vydal na nejistou sólovou dráhu s vlastní kapelou, kterou nazval Rotor. S ní absolvoval na pět stovek koncertů, vydal asi dvacetpět singlů a hlavně své debutové album Zahrada ticha (1986). Název mu dal zřejmě největší Pavlův hit, jinak písnička Ivana Sekyry z dob působení ve skupině Projektil. Mimochodem, s tou natočil své první supraphonské singly - Uvadlá růže/Zahrada ticha a Mám ztratit svou dálku/Noční vlak.
Po rozpadu skupiny Rotor (1986) přijal Pavel Roth nabídku dvojice Karel Šíp - Jaroslav Uhlíř a vystupoval v jejích zájezdových pořadech Šaráda a Letí šíp na Hanou, kde se o hudební složku představení spravedlivě dělil s Viktorem Sodomou a Karlem Kahovcem. Zpíval však i ve skupině Pop Trio (spolu s Marcelou Holanovou a Václavem Vašákem), nebo v zájezdovém programu se Stanislavem Procházkou ml. a s Lucií Bílou.
Zkraje devadesátých let pověsil Pavel Roth muzikantskou profesi na hřebík a zdálo se, že se s hudební kariérou už definitivně rozžehnal. Ale zázraky se dějí!
Po třináctileté pauze se na hudební scénu totiž znovu vrátil. Začal opět vystupovat a v krátké době vydal hned dvě cédéčka. Nejprve disk Čáry lásky (2004), na které v nových aranžích nazpíval nejúspěšnější skladby své dosavadní hudební kariéry. A nedlouho poté album Spal mě svou láskou (2006), které už osciluje převážně kolem Pavlovy autorské tvorby. V současné době vystupuje Pavel Roth jednak s vlastním koncertním programem, jednak společně se zpěvačkou Ivou Hajnovou. A právě tahle spolupráce se stala vítanou inspirací pro vznik aktuálního alba duetů Lůžko z trávy a nyní alba Hořký otčenáš.
Album Lůžko z trávy je autorskou vizitkou Pavla Rotha (výjimkou, potvrzující pravidlo, je jedna melodie jeho letitého hudebního souputníka Václava Vašáka), který se o disk duetů s Ivou Hajnovou současně postaral nejen jako interpret, ale i coby hudební režisér a producent. Lví textařský podíl má na albu Pavlova manželka, právnička Eva, v textařské soupisce se však objevují i ostřílení matadoři naší hudební scény - Vladimír Poštulka, Karel Šíp, Dušan Hejbal nebo Petr Šiška.
Titulní písnička Lůžko z trávy, ze stejnojmenného alba, se v roce 2007 umístila mezi dvanácti nejúspěšnějšími písněmi v soutěži Českého rozhlasu – Radiožurnál Zlatá česká dvanáctka. V současné době vystupuje Pavel Roth sólově i ve společném pořadu s Ivou Hajnovou a vydává další CD Hořký otčenáš, které vyšlo v červnu roku 2010. K některým novinkám v těchto dnech vznikají videoklipy, které budou zařazeny mezi ostatní klipy Pavla Rotha na YOUTUBE, na kanále METERNYCH. Pro Váš zájem byly zařazeny klipy s Vitacitem ( Pěšák a Pilát ), s Orientem (Jakou jsem měl šanci mít tě rád) a s Projektilem (Noční vlak). Další dva klipy s Orientem se právě stříhají (Hotel sen a Uvadlé růže). Titulní písnička Hořký otčenáš si během krátké chvíle získala oblibu hlavně ve Spojených státech, odkud přichází nejvíce komentářů a hodnocení.
