Poštovní známka z roku 1995 zachycuje jeden z jeho nejslavnějších okamžiků. Ve finálovém zápase Olympijských her proti Kanadě se rozjíždí k samostatnému nájezdu, naznačuje kličku doleva a čeká, co udělá brankář. Když vidí jeho pohyb, vrací puk do...
Životopis
Poštovní známka z roku 1995 zachycuje jeden z jeho nejslavnějších okamžiků. Ve finálovém zápase Olympijských her proti Kanadě se rozjíždí k samostatnému nájezdu, naznačuje kličku doleva a čeká, co udělá brankář. Když vidí jeho pohyb, vrací puk do středu a volnou rukou jej zasouvá do odkryté klece. V té chvíli ještě netuší, že se právě stal nesmrtelným.
Peter Mattias Forsberg se narodil 20. července 1973 ve švédském Örnsköldsviku. Už od pěti let hrál hokej a protože nenáviděl porážky, tvrdě na sobě pracoval. V sedmnácti letech se poprvé ucházel o místo v ligovém klubu MoDo. Neuspěl, trenérovi se zdál příliš mladý a na elitní soutěž slabý. O pár měsíců později už ale poprvé skáče na ligový led a ihned je jasné, že se rodí nová hvězda týmu. Z první sezóny si odnáší trofej pro nejlepšího nováčka soutěže poté, co ve 25 zápasech nastřílel 7 gólů a připsal si 10 asistencí.
Stejně rychlý start měla i jeho reprezentační kariéra: v sezóně 1992-3 se poprvé podíval na mistrovství světa juniorů, v sedmi zápasech zaznamenal 7 branek a 24 asistencí a byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Tou dobou už měl za sebou několik startů v A-týmu, jeho pravá chvíle ale přišla na olympijských hrách 1994. Nezapomenutelná klička, kterou v penaltovém rozstřelu pokořil kanadského gólmana, se Forsbergovi stala nejen prostředkem ke zvěčnění na poštovní známce (na níž se objevil jako první švédský hokejista v historii), ale také okamžitou vstupenkou do NHL.
Jako šestého v pořadí draftovala švédského mladíka už v roce 1991 Philadelphia Flyers. Forsberg ovšem nechtěl hrát v průměrném týmu a vydupal si přestup do hvězdami nabitého Quebeku Nordiques, který výměnou za něj uvolnil Erika Lindrose. Nepříliš důrazný centr navíc do zámořské ligy nijak nespěchal a tvrdil, že na ni ještě není dostatečně připraven. Teprve když ve dvou letech přibral 15 kilo, ohlásil se v tréninkovém kempu Nordiques. Nabídli mu tučnou smlouvu, dostal více peněz než kterýkoliv Švéd předtím.
Již během první sezóny ale jasně dokázal, že si své peníze zaslouží. Během sezóny 1994/5 nasbíral 15 branek a 35 asistencí, za což si vysloužil Calderovu trofej pro nejlepšího nováčka soutěže. Fanoušci jej zbožňovali, brzy se stal také oblíbencem novinářů, kteří jej nazývali „magickým chlapcem“. Tuto přezdívku si vysloužil především za období od 1. března, ve kterém dosáhl 33 bodů ve 24 zápasech.
Před další sezónou se tým přestěhoval do Denveru a přijal název Colorado Avalanche. Hned první sezóna se „lavinám“ nadmíru vydařila: po dramatickém finálovém souboji s Floridou Panthers zvedli nad hlavu Stanleyův pohár a Forsberg byl opět u toho.
V dalších sezónách se na něm však začal projevovat zámořský styl hokeje. Ačkoli byl pro něj podle odborníků vybaven lépe než většina Evropanů, kvůli různým zraněním vynechával větší či menší části jednotlivých sezón. Vrchol jeho utrpení nadešel 10. května 2001 v zápase s Los Angeles Kings, v němž si Forsberg záhadným způsobem roztrhl slezinu. Po okamžité operaci vynechal zbytek play-off, v němž jeho spoluhráči získali další Stanley Cup.
V září téhož si poranil šlachy v levé noze, podstoupil dvě operace a krátce po Novém roce třetí. Kvůli tomu vynechal také olympijské hry v Salt Lake City. Slavnostní návrat se nakonec uskutečnil 18. dubna, kdy Forsberg naskočil do rozehraného play-off v zápase s Los Angeles. Přestože „Laviny“ nakonec nepostoupily do finále, „Peter the Great“ nasbíral nejvíce bodů v play-off a jeho přínos byl okamžitě znát.
Dnes již není pochyb o tom, že Peter Forsberg patří mezi největší osobnosti světového hokeje. Odborníci jej považují za nejuniverzálnějšího hokejistu na světě. Dokáže si jedinečně podržet puk a s hlavou nahoře jej přihrát do čisté šance spoluhráčům, stejně jako vyrazit podél mantinelu a chladnokrevně zakončit. „Když na mě najíždí, snažím se zůstat v brance a co nejdéle se nepohnout. Dokáže vás ukolébat a pak se najednou odněkud vynoří a zavěsí,“ popsal souboje se švédským kanonýrem brankář Martin Brodeur. Stejně platný je „Foppa“ i v defenzívě, jistý čas byl dokonce považován za nejlépe bránícího útočníka v NHL.
O svém soukromí Forsberg téměř nemluví. Údajně by nejraději prospal celý den. Rád hraje golf, fotbal a videohry. V garáži svého domu v Denveru parkuje tři auta: Lexus L300, Chevrolet Tahoe-jeep a VW Beetle. V šatně před utkáním dráždí spoluhráče, když si povídá sám pro sebe – nahlas a v mateřském jazyce. Za své úspěchy je vděčný především otci Kentovi, s nímž také dosáhl jednoho úspěchu – v roce 1998 se stal klíčovou postavou švédské reprezentace při vítězném tažení na světovém šampionátu ve Švýcarsku, kde jeho otec vedl „Tre Kronor“ jako trenér.
Ve zkratce:
Výška: 183 cm
Váha: 87 kg
Přezdívky: Foppa, Peter the Great, Magic Boy
Individuální trofeje:
Zlatá helma (nejužitečnější hráč švédské ligy) – 1993, 1994
Zlatý puk (nejlepší hráč švédské ligy) – 1993, 1994
Calder Trophy – 1995
Selke Nominee – 1997
Art Ross Trophy – 2003
Kolektivní trofeje:
Stanley Cup – 1996, 2001
Mistr světa – 1992, 1998
Olympijský vítěz – 1994
Peter Mattias Forsberg se narodil 20. července 1973 ve švédském Örnsköldsviku. Už od pěti let hrál hokej a protože nenáviděl porážky, tvrdě na sobě pracoval. V sedmnácti letech se poprvé ucházel o místo v ligovém klubu MoDo. Neuspěl, trenérovi se zdál příliš mladý a na elitní soutěž slabý. O pár měsíců později už ale poprvé skáče na ligový led a ihned je jasné, že se rodí nová hvězda týmu. Z první sezóny si odnáší trofej pro nejlepšího nováčka soutěže poté, co ve 25 zápasech nastřílel 7 gólů a připsal si 10 asistencí.
Stejně rychlý start měla i jeho reprezentační kariéra: v sezóně 1992-3 se poprvé podíval na mistrovství světa juniorů, v sedmi zápasech zaznamenal 7 branek a 24 asistencí a byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Tou dobou už měl za sebou několik startů v A-týmu, jeho pravá chvíle ale přišla na olympijských hrách 1994. Nezapomenutelná klička, kterou v penaltovém rozstřelu pokořil kanadského gólmana, se Forsbergovi stala nejen prostředkem ke zvěčnění na poštovní známce (na níž se objevil jako první švédský hokejista v historii), ale také okamžitou vstupenkou do NHL.
Jako šestého v pořadí draftovala švédského mladíka už v roce 1991 Philadelphia Flyers. Forsberg ovšem nechtěl hrát v průměrném týmu a vydupal si přestup do hvězdami nabitého Quebeku Nordiques, který výměnou za něj uvolnil Erika Lindrose. Nepříliš důrazný centr navíc do zámořské ligy nijak nespěchal a tvrdil, že na ni ještě není dostatečně připraven. Teprve když ve dvou letech přibral 15 kilo, ohlásil se v tréninkovém kempu Nordiques. Nabídli mu tučnou smlouvu, dostal více peněz než kterýkoliv Švéd předtím.
Již během první sezóny ale jasně dokázal, že si své peníze zaslouží. Během sezóny 1994/5 nasbíral 15 branek a 35 asistencí, za což si vysloužil Calderovu trofej pro nejlepšího nováčka soutěže. Fanoušci jej zbožňovali, brzy se stal také oblíbencem novinářů, kteří jej nazývali „magickým chlapcem“. Tuto přezdívku si vysloužil především za období od 1. března, ve kterém dosáhl 33 bodů ve 24 zápasech.
Před další sezónou se tým přestěhoval do Denveru a přijal název Colorado Avalanche. Hned první sezóna se „lavinám“ nadmíru vydařila: po dramatickém finálovém souboji s Floridou Panthers zvedli nad hlavu Stanleyův pohár a Forsberg byl opět u toho.
V dalších sezónách se na něm však začal projevovat zámořský styl hokeje. Ačkoli byl pro něj podle odborníků vybaven lépe než většina Evropanů, kvůli různým zraněním vynechával větší či menší části jednotlivých sezón. Vrchol jeho utrpení nadešel 10. května 2001 v zápase s Los Angeles Kings, v němž si Forsberg záhadným způsobem roztrhl slezinu. Po okamžité operaci vynechal zbytek play-off, v němž jeho spoluhráči získali další Stanley Cup.
V září téhož si poranil šlachy v levé noze, podstoupil dvě operace a krátce po Novém roce třetí. Kvůli tomu vynechal také olympijské hry v Salt Lake City. Slavnostní návrat se nakonec uskutečnil 18. dubna, kdy Forsberg naskočil do rozehraného play-off v zápase s Los Angeles. Přestože „Laviny“ nakonec nepostoupily do finále, „Peter the Great“ nasbíral nejvíce bodů v play-off a jeho přínos byl okamžitě znát.
Dnes již není pochyb o tom, že Peter Forsberg patří mezi největší osobnosti světového hokeje. Odborníci jej považují za nejuniverzálnějšího hokejistu na světě. Dokáže si jedinečně podržet puk a s hlavou nahoře jej přihrát do čisté šance spoluhráčům, stejně jako vyrazit podél mantinelu a chladnokrevně zakončit. „Když na mě najíždí, snažím se zůstat v brance a co nejdéle se nepohnout. Dokáže vás ukolébat a pak se najednou odněkud vynoří a zavěsí,“ popsal souboje se švédským kanonýrem brankář Martin Brodeur. Stejně platný je „Foppa“ i v defenzívě, jistý čas byl dokonce považován za nejlépe bránícího útočníka v NHL.
O svém soukromí Forsberg téměř nemluví. Údajně by nejraději prospal celý den. Rád hraje golf, fotbal a videohry. V garáži svého domu v Denveru parkuje tři auta: Lexus L300, Chevrolet Tahoe-jeep a VW Beetle. V šatně před utkáním dráždí spoluhráče, když si povídá sám pro sebe – nahlas a v mateřském jazyce. Za své úspěchy je vděčný především otci Kentovi, s nímž také dosáhl jednoho úspěchu – v roce 1998 se stal klíčovou postavou švédské reprezentace při vítězném tažení na světovém šampionátu ve Švýcarsku, kde jeho otec vedl „Tre Kronor“ jako trenér.
Ve zkratce:
Výška: 183 cm
Váha: 87 kg
Přezdívky: Foppa, Peter the Great, Magic Boy
Individuální trofeje:
Zlatá helma (nejužitečnější hráč švédské ligy) – 1993, 1994
Zlatý puk (nejlepší hráč švédské ligy) – 1993, 1994
Calder Trophy – 1995
Selke Nominee – 1997
Art Ross Trophy – 2003
Kolektivní trofeje:
Stanley Cup – 1996, 2001
Mistr světa – 1992, 1998
Olympijský vítěz – 1994
