Petr Sýkora se narodil 19. listopadu 1976 v Plzni. Už odmalička dával najevo, že patří mezi největší hokejové naděje v Československu. V pouhých patnácti letech zaznamenal za Plzeň v juniorské lize ve třiceti zápasech 50 gólů, ke kterým přidal...
Životopis
Petr Sýkora se narodil 19. listopadu 1976 v Plzni. Už odmalička dával najevo, že patří mezi největší hokejové naděje v Československu. V pouhých patnácti letech zaznamenal za Plzeň v juniorské lize ve třiceti zápasech 50 gólů, ke kterým přidal stejný počet asistencí. Jeho produktivita samozřejmě nemohla zůstat nepovšimnuta a tak v příštím roce hájil již barvy západočeského města v Extralize. Příležitost ukázat své schopnosti dostal sice jen v 19 zápasech, ale zvládl v nich nastřílet soupeřům 12 branek, které mu vynesly cenu pro nejlepšího nováčka soutěže.
V dalším ročníku už patřil k oporám plzeňského týmu. Přestože kvůli krátkému účinkování v zámořské IHL nenastoupil ke všem zápasům, podílel se v sedmnácti letech na bezmála pětině branek svého týmu. Ani jeho 26 (10+16) bodů ale nepomohlo Plzni do elitní osmičky. Náladu si ale určitě spravil na domácím světovém šampionátu hráčů do 20 let, kde v sedmi zápasech vstřelil šest gólů a stal se nejlepším střelcem turnaje.
Po úspěchu na šampionátu zamířil Sýkora zpět do IHL, tentokrát do nově vzniklého týmu Detroit Vipers. Tam tentokrát vydržel celou sezónu, nastoupil k 29 duelům, v nichž si připsal stejný počet bodů (12+17). Znovu reprezentoval svou vlast na juniorském mistrovství světa, jenže se tentokrát vůbec neprosadil, když si ve třech utkání nepřipsal jediný bod. Právě jeho slabé výkony na šampionátu a možná i fakt, že nedorostl do takové výšky jako většina zámořských hráčů, zapříčinili, že byl draftován až jako celkově 18. hráč týmem New Jersey Devils. Být vybrán v prvním kole se samozřejmě pokládá za úspěch, ale kdyby se mohl plzeňský rodák účastnit draftu o rok dříve, byl by žhavým kandidátem na post absolutní jedničky.
Nicméně, Petr nemusel ničeho litovat, protože už ve své premiérové sezóně v NHL dostal v týmu obhajujícím Stanley Cup příležitost a plně ji využil. Svoji první branku vstřelil 28. října 1995 Pittsburgu, do konce roku přidal dalších sedmnáct a celkem si v 63 zápasech připsal 42 bodů, což mu stačilo na nominaci do All-rookie týmu a také se dočkal ocenění i od fanoušků Devils, kteří ho zvolili nejlepším nováčkem klubu. Bohužel, v dalším roce ho přibrzdilo zranění třísel, po kterém se dlouho rozehrával v AHL. Za hlavní tým nastoupil k 19 zápasům, v nichž si ale připsal pouhé tři body.
V následujících letech se pozvolna vypracoval v jednu z největších osobností Devils, když těžil zejména ze spolupráce s Patrikem Eliášem a Jasonem Arnottem s nimiž utvořil velice produktivní útočnou řadu, která dopomohla Devils v roce 2000 ke Stanley Cupu. O rok později prožil dosud svou nejlepší sezónu, když k 81 (35+46) bodům ze základní části přidal dalších 22 (10+12) v play-off, ani jeho výkony ale nepomohli New Jersey porazit ve finálové sérii Colorado.
Sezóna 2001/02 znamenala pro Petra ústup ze slávy, když si v základní části připsal „pouze“ 48 bodů, přesto byl třetím nejproduktivnějším hráčem týmu. Krach v play-off, kde New Jersey vypadlo v prvním kole s Carolinou předznamenal zemětřesení v kádru, které proběhlo v následujícím létě a odnesl jej i Sýkora, jenž byl spolu se třemi méně známými hráči vyměněn do Anahaimu za Olega Tverdovského, Jeffa Friesena a Maxima Balmochnykha.
Ve své první sezóně za kalifornský klub vstřelil Sýkora v základní části 34 branek a v play-off dopomohl Kačerův třinácti body až do finále Stanley Cupu, kde nastoupil proti svému bývalému klubu. New Jersey sice finálovou sérii vyhrálo, přesto se může Sýkora pyšnit, že Anahaimu dopomohl k jeho nejlepšímu výsledku v historii klubu.
Během výluky se Sýkora nechal zlákat do Ruské superligy, kde si za Metalurg Magnitogorsk připsal v 45 utkáních 31 bodů (18+13). Po roce v Evropě se vrátil zpět do Anahaimu, kde se ale netěšil z přílišné důvěry trenéra a generální manažer Brian Burke ho v rámci úsporných opatření vyměnil do New York Rangers spolu se čtvrtým výběrem v draftu za Maxima Kondratěva.
V dalším ročníku už patřil k oporám plzeňského týmu. Přestože kvůli krátkému účinkování v zámořské IHL nenastoupil ke všem zápasům, podílel se v sedmnácti letech na bezmála pětině branek svého týmu. Ani jeho 26 (10+16) bodů ale nepomohlo Plzni do elitní osmičky. Náladu si ale určitě spravil na domácím světovém šampionátu hráčů do 20 let, kde v sedmi zápasech vstřelil šest gólů a stal se nejlepším střelcem turnaje.
Po úspěchu na šampionátu zamířil Sýkora zpět do IHL, tentokrát do nově vzniklého týmu Detroit Vipers. Tam tentokrát vydržel celou sezónu, nastoupil k 29 duelům, v nichž si připsal stejný počet bodů (12+17). Znovu reprezentoval svou vlast na juniorském mistrovství světa, jenže se tentokrát vůbec neprosadil, když si ve třech utkání nepřipsal jediný bod. Právě jeho slabé výkony na šampionátu a možná i fakt, že nedorostl do takové výšky jako většina zámořských hráčů, zapříčinili, že byl draftován až jako celkově 18. hráč týmem New Jersey Devils. Být vybrán v prvním kole se samozřejmě pokládá za úspěch, ale kdyby se mohl plzeňský rodák účastnit draftu o rok dříve, byl by žhavým kandidátem na post absolutní jedničky.
Nicméně, Petr nemusel ničeho litovat, protože už ve své premiérové sezóně v NHL dostal v týmu obhajujícím Stanley Cup příležitost a plně ji využil. Svoji první branku vstřelil 28. října 1995 Pittsburgu, do konce roku přidal dalších sedmnáct a celkem si v 63 zápasech připsal 42 bodů, což mu stačilo na nominaci do All-rookie týmu a také se dočkal ocenění i od fanoušků Devils, kteří ho zvolili nejlepším nováčkem klubu. Bohužel, v dalším roce ho přibrzdilo zranění třísel, po kterém se dlouho rozehrával v AHL. Za hlavní tým nastoupil k 19 zápasům, v nichž si ale připsal pouhé tři body.
V následujících letech se pozvolna vypracoval v jednu z největších osobností Devils, když těžil zejména ze spolupráce s Patrikem Eliášem a Jasonem Arnottem s nimiž utvořil velice produktivní útočnou řadu, která dopomohla Devils v roce 2000 ke Stanley Cupu. O rok později prožil dosud svou nejlepší sezónu, když k 81 (35+46) bodům ze základní části přidal dalších 22 (10+12) v play-off, ani jeho výkony ale nepomohli New Jersey porazit ve finálové sérii Colorado.
Sezóna 2001/02 znamenala pro Petra ústup ze slávy, když si v základní části připsal „pouze“ 48 bodů, přesto byl třetím nejproduktivnějším hráčem týmu. Krach v play-off, kde New Jersey vypadlo v prvním kole s Carolinou předznamenal zemětřesení v kádru, které proběhlo v následujícím létě a odnesl jej i Sýkora, jenž byl spolu se třemi méně známými hráči vyměněn do Anahaimu za Olega Tverdovského, Jeffa Friesena a Maxima Balmochnykha.
Ve své první sezóně za kalifornský klub vstřelil Sýkora v základní části 34 branek a v play-off dopomohl Kačerův třinácti body až do finále Stanley Cupu, kde nastoupil proti svému bývalému klubu. New Jersey sice finálovou sérii vyhrálo, přesto se může Sýkora pyšnit, že Anahaimu dopomohl k jeho nejlepšímu výsledku v historii klubu.
Během výluky se Sýkora nechal zlákat do Ruské superligy, kde si za Metalurg Magnitogorsk připsal v 45 utkáních 31 bodů (18+13). Po roce v Evropě se vrátil zpět do Anahaimu, kde se ale netěšil z přílišné důvěry trenéra a generální manažer Brian Burke ho v rámci úsporných opatření vyměnil do New York Rangers spolu se čtvrtým výběrem v draftu za Maxima Kondratěva.
