Petra Procházková se narodila v roce 1964 v Českém Brodě. Po absolvování fakulty žurnalistiky University Karlovy pracovala několik měsíců pro časopis Květy. V lednu 1989 byla zatčena a následně propuštěna z redakce. K novinařině se vrátila v roce 1990 jako reportérka domácí rubriky Lidových novin.

V průběhu devadesátých let se stala známou a uznávanou novinářkou mapující území rozpadajícího se Sovětského svazu. Na konci roku 1992 odjela jako zahraniční korespondentka do Moskvy, a o dva roky později založila spolu s Jaromírem Štětinou soukromou novinářskou agenturu Epicentrum, jež se specializuje na práci v krizových oblastech.

V roce 1994 se osobně účastnila bombardování v Čečensku. V době diverzní akce Šamila Basajeva se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé, humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. Pro svoji nepohodlnost v očích ruských úřadů byla z Ruska vyhoštěna. Svou pozornost tedy upřela na jihovýchodní Asii - zejména Afghánistán.

Je spoluzakladatelkou občanského sdružení Berkat, které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afgánistánu i uprchlíkům v České republice.

V současnosti má vlastní pořad na televizi Z1 - 18 minut Petry Procházkové (každý čtvrtek po 22 hodině)

Je nositelkou řady vyznamenánín a ocenění:
- Novinářská cena Ferdinanda Peroutky (1997)
- Cena Křepelek (1999)
- Státní vyznamenání k 28.říjnu (2000) - Medaile Za zásluhy III.třídy
- Cena primátora Plzně za lidská práva (2001)
- Cena Gratias Agit za šíření dobrého jména ČR v zahraničí

Dílo Petry Procházkové
- Aluminiová královna (2005)
- Frišta (2004)
- Rošangol (2003)
- Utřete tělesné šťávy (2001)
- Novinářka na Divokém východě (1998)