Pierre Brice se narodil 6. 2. 1929 v Brestu ve Francii. Rodina Briceho pochází ze starého francouzského šlechtického rodu. Podle přání rodičů se měl stát architektem, ale Pierra to táhlo spíše na vojnu. V 19 letech se Brice přihlásil dobrovolně do války v Indočíně. V roce 1952 ukončil vojenskou službu a chtěl se stát hercem. Rodiče tím nadšeni nebyli, ale Pierre si prosadil svou a začal studovat herectví u jedné ruské herečky. Nebyl však příliš angažován a musel prodat dokonce svůj psací stroj, aby měl na živobytí. Nějakou dobu pracuje jako model pro reklamu a připojuje se ke skupině Trio Gansser jako akrobatický tanečník. V roce 1954 dostal vedlejší roli ve filmu Půjde do tuhého, kde musel držet Eddi Constantinovi dveře. Točí s Michéle Morgan, hraje v divadle. Avšak většina nabídek přichází ze Španělska a Itálie, kde Brice začíná skutečně točit a stávat se úspěšným.

Větší pozornost vzbudil až ve filmech Zrcadlo o dvou tvářích (1958), Podvodníci (1958) a Záletník (1960 s Catherine Deneuveovou). Žádná větší role však ne a ne přijít. Mezi desítkou producentů je však také Horst Wendlandt, který má syna a ten radí otci, aby netočil jen wallaceovky, nýbrž také mayovky. Lex Barker roli Old Shatterhanda pro Poklad na Stříbrném jezeře přijal, ale chyběl ještě představitel Vinnetoua. Nejdříve přemýšlel o Horstu Buchholzovi, jenže ten se právě pokoušel o kariéru jako jeden ze Sedmi statečných, dalším na řadě byl Christopher Lee, ale ten se na náčelníka vůbec nehodil.

Ve dnech od 22.6. do 3.7.1962 se v Berlíně konal filmový festival, kde se setkávali producenti, režiséři a herci z celého světa. Na střešní terase hotelu Intercontinental se tehdy konala oslava, na které byl přítomen také producent Wendlandt. U jednoho ze stolů seděl se svou přítelkyní mladý herec Pierre Brice. Když producent téměř neznámého herce uviděl, bylo mu hned jasné: to je ON - jeho Vinnetou. Briceho manažerka pak Pierrovi řekla o nabídce hrát náčelníka indiánů v německém westernu. Pierre byl však skeptický, o Karlu Mayovi nikdy neslyšel a představa, že by měl hrát indiánského náčelníka, ho příliš nelákala. Nakonec ale se smlouvou souhlasil. Až do premiéry Pokladu si nikdo nedovedl představit, kolik úspěchů s touto rolí bude Pierre mít. Již při natáčení Vinnetou III. v roce 1965, v němž měl Vinnetou zemřít, se zvedla v Německu vlna protestů. Fanoušci se uklidnili, až když jim producent slíbil, že mayovky se budou točit dále bez ohledu na Vinnetouovu smrt.

Bylo to krásných šest filmových let s Apačem. Časopis Bravo uvedl Pierra 56krát na titulní straně. Mezi jinými byl do dneška oceněn pěti cenami Bambi a Zlatou kamerou. Brice to zkoušel také jako zpěvák - přivedly ho k tomu fanynky, které chtěly slyšet jeho pravý hlas. Dokonce se držel na třetím místě hitparády Bravo, před ním byli jen Beatles a Rolling Stones. V roce 1976 byl Vinnetou znovu zrozen v divadelních inscenacích v přírodě v Elspe v Německu. Až do roku 1986 hrál (kromě r.1981) celkem desetkrát náčelníka Apačů a opět trhal rekordy. V roce 1979 točí v Mexiku sérii Můj přítel Vinnetou. Jednotlivé příběhy nemají sice nic společného s knihami Karla Maye, zato ukazují reálný život Indiánů.

V roce 1981 se žení s Hellou Krekel, se kterou žije od roku 1978. Od roku 1988 do 1991 hraje Brice opět v přírodním divadle v Bad Segeberg. Jeho nesporné kouzlo a proslulost přilákaly střídavě do poutního mayovského místa Elspe (1976-86) a tradičního Bad Segebergu (1988-91) ročně až 400 000 lidí. V roce 1997 vytáhl Brice znovu svůj kostým Vinnetoua. Ve dvoudílném filmu Vinnetou se vrací hraje starého Vinnetoua, který přežil zdánlivě smrtelnou ránu a od té doby žije v horách. V roce 1999 se vrací Pierre ještě jednou do Segebergského Kalkbergu. V tomto roce je oceněn Karl-May-Archivem cenou "Scharlih". Vedle jeho práce v divadle a televizi se Pierre zasazuje za lidská práva a pomáhá dětem v nouzi. Dnes žije se svou ženou Hellou, koňmi, psy, ovcemi a prasátky na venkovském sídle blízko Paříže.

Autor: Michaela Bláhová (http://karel-may.majerco.net)